REPORTÁŽ | Pozvánka Ostravského muzea slibuje desítky druhů z celého světa a jmenuje tři skupiny: známé mucholapky, elegantní láčkovky a sběratelské rarity. Na místě ale zjistíte, že si s tak strohým popisem nevystačíte.
Mucholapka nesklapne jen tak. Uvnitř listu má drobné citlivé chloupky a past se podle britské botanické zahrady Kew zavře až ve chvíli, kdy se v krátkém čase dotknou dva z nich nebo jeden dvakrát. Jinak by rostlina lapala každé smítko a zbytečně se vysilovala. Přesně tohle si lidé mohli prohlédnout naživo v Ostravském muzeu na Masarykově náměstí na otevřené prodejní výstavě masožravých rostlin.
Zážitek na vlastní kůži – kousek tropů v centru Ostravy
Hned při vstupu do expozičních prostor muzea na mě dýchla autentická atmosféra. Organizátoři si na aranžmá dali doopravdy záležet. Jednotlivé exponáty byly rozmístěny s maximální přehledností a celek zahaloval jemný závoj umělé mlhy. Vypadalo to, jako by se člověk zničehonic ocitl uprostřed tajuplného tropického pralesa. Je to posun oproti tomu, jak se podobné akce připravovaly ještě donedávna (vzpomínám si na exponáty namačkané jeden na druhém, strohé kovové stoly apod.).
K vidění tu byly desítky druhů z nejrůznějších koutů naší planety. Vedle notoricky známých klasik (třeba rosnatky nebo již zmíněné mucholapky tu byly zastoupeny opravdu hojně) pózovaly elegantní láčkovky s hlubokými kalichy i mimořádně vzácné sběratelské rarity.
Upřímně – nevěděla jsem, kam se dívat dřív. Kdybych však přece jen musela vybrat dva nejzajímavější kousky, byly by to určitě tajuplné darlingtonie, kterým se pro jejich charakteristický tvar přezdívá kobří lilie (z anglického označení Cobra Lily), či vodní bublinatky s nejrychlejšími pastmi v rostlinné říši. Výrazným klenotem byly i jihoamerické heliamfory, zvyklé na drsné horské podmínky (ty jsem zatím viděla jen jednou – ve studeném skleníku Fata Morgana botanické zahrady v Tróji).
Důmyslné pasti v praxi: Autor výstavy odhaluje tajemství pěstování
Velkým plusem celé akce byla přítomnost samotného autora výstavy, Matěje Makového, který na místě vystupoval i jako prodejce a zapálený odborník. Místo odtažitého odborného výkladu se ochotně rozpovídal o tom, jak tyto fascinující výtvory přírody fungují. Zmínil i rarity, například mucholapka Dionaea muscipula muscipula Abaddon dokáže na jednom listu (přičemž pasti vyrůstají z jednoho řapíku) vytvořit až čtyři pasti.
Samozřejmě jsem neodolala a položila mu pár všetečných otázek, které zajímají každého začínajícího nadšence:
„Které masožravky jsou na pěstování nejjednodušší?“
„Určitě rosnatky, třeba rosnatka kapská nemá skoro žádné nároky, stačí jí minimum světla a dostatek vody. Tu bych určitě doporučil i úplným začátečníkům. Mám tu širokolisté i úzkolisté kultivary s fialovými a bílými květy. Náročné jsou stejně, záleží na tom, co se vám líbí,“ vyjádřil se pro redakci Chalupáři-Zahrádkáři.
TIP: Pokud byste rosnatky kapské kupovali v obchodě, poznáte barvu jejich květů i podle listů. Ty, které kvetou bíle, zůstávají světlé, u ostatních se listy zbarvují v různé intenzitě dočervena.
Poznamenala jsem, že v našem případě bude problém hlavně dovolená, protože naše předchozí pokusy o pěstování skončily právě na (ne)péči hlídačů, kterým jsme daný úkol svěřili.
„Tak u rosnatek to zrovna nebude problém, stačí je dát do misky a zalít takhle,“ (ukázal prstem asi centimetr pod okraj květináče) „a ony vám dva týdny bez problémů vydrží. Na láčkovky nebo špirlice už byste potřebovala spolehlivého kamaráda. Ale podívejte,“ (ukazuje na středovou instalaci rostlin), „já nechal naposledy během dovolené hlídat babičku a ona mi přesušila skleník. Proto jsou tady takové chudinky do půlky kalichů uschlé. Ony se z toho vzpamatují, o to nejde, ale reprezentativní to moc není.“
Nechala jsem se tedy přesvědčit a několik rostlinek si domů odnesla. Tak uvidíme, jak se jim bude dařit tentokrát.
Pozn. redakce: Vstupenku jsem si zakoupila z vlastních prostředků, nejde o skrytou reklamu.
Galerie
Užitková zahrada
|
PŘEČTENÍ: 2461
PŘEČTENÍ: 2435
Okrasná zahrada
|
PŘEČTENÍ: 9971
