Vypadá jako z nouze ctnost vhodná na sběrný dvůr. Přesto se nábytek po prarodičích z kovových trubek prodává za tisíce korun

Chromované trubky, odřená dýha, unavené čalounění. Přesně takový nábytek lidé při vyklízení pozůstalostí odkládají ke kontejneru, protože v něm vidí přežitek socialistických úřadoven. Jenže pod tou patinou se často skrývá československý funkcionalistický originál z třicátých let, navázaný na estetiku Bauhausu, a dnešní sběratelský trh za něj platí částky, které by majitele překvapily. Aktuální české nabídky ukazují židli za 13 000 Kč, křesla v rozmezí 29 900 až 49 000 Kč, válendu za bezmála 69 000 Kč. Kusy určené k renovaci se přitom stále objevují i kolem 1 500 Kč za pár. Rozptyl je obrovský a závisí na jediném: kdo daný kus vyrobil, jak se dochoval a zda přežil bez amatérských zásahů.

Proč chromová trubka z meziválečného Československa přitahuje sběratele

Představa, že trubkový nábytek do českých domácností dorazil až s poválečnou masovou výrobou, je mylná. Akademické prameny z Univerzity Karlovy dokládají, že firmy Thonet a Mücke-Melder zahájily tuzemskou produkci ohýbaného kovového nábytku už v roce 1928. Po roce 1930 se sortiment rozšířil, přibyly značky Vichr a spol., Robert Slezák, Hynek Gottwald. Československo tak patřilo k průkopníkům vedle Německa a Nizozemska.

Už ve své době stál trubkový nábytek víc než běžné dřevěné vybavení. Ocel se ohýbala, chromovala, kombinovala s dýhou, masivem nebo vídeňským výpletem. Výsledek působil lehce, pružně, moderně, a zároveň „chladně“, jak si stěžovali tehdejší konzervativní kritici. Právě ta strohost dnes způsobuje, že laik snadno zamění funkcionalistický originál za pozdější nemocniční nebo kancelářský inventář. A vyhodí ho.

Jak za pět minut poznat, zda máte doma sběratelský kus

První kontrola zabere méně času než vaření kávy. Otočte židli nebo křeslo vzhůru nohama a prohlédněte spodní stranu sedáku, vnitřek rámu, zadní hranu. Hledáte papírový štítek, ražbu do kovu, výrobní signet. Thonet na svém webu výslovně uvádí, že právě etikety a signety zásadně pomáhají s datací a ověřením pravosti. Specializovaná Galerie Funkce v Berouně staví celou svou nabídku na tom, že každý prodávaný kus nese doložené značení výrobcem.

Když štítek chybí, a u devadesátiletého nábytku se to stává, rozhodují sekundární indikátory:

• Průměr trubky a její profil (dobové rozměry se liší od pozdějších)
• Typ šroubů a spojů (původní šrouby mají odlišnou hlavu i závit)
• Rozměry celku ve srovnání s katalogovou dokumentací modelu
• Patina chromu, rovnoměrná, logická, bez stop po přestříkání stříbřenkou

Čerstvé čalounění paradoxně hodnotu nezvyšuje. Trh oceňuje původní stav konstrukce a povrchu; nové potahování je kosmetika, kterou kupující zvládne sám.

Kolik stojí funkcionalistický originál: cenová mapa českého trhu

Rozpětí cen ilustruje, jak moc záleží na atribuci, stavu a typu kusu. Následující přehled vychází z aktuálních nabídek českých specializovaných prodejců a aukčních platforem:

Pro srovnání: art deco nábytek ze stejného období se v českých nabídkách pohybuje v podobném pásmu, jednotlivé křeslo za 19 900 Kč, párová Halabalova křesla za 44 400 Kč, jídelní stůl za 54 900 Kč. Funkcionalistické sedací kusy s ověřeným výrobcem ale podle našeho pozorování častěji přitahují i zahraniční sběratele, protože Bauhaus má silný mezinárodní ohlas. Průzkum platformy 1stDibs pro rok 2025 uvádí, že vintage a starožitné předměty tvořily v průměru 36 % vybavení v designérských projektech a 85 % oslovených interiérových tvůrců vintage aktivně nakupovalo.

Kam zajít, když chcete kus vidět, prodat nebo nechat ocenit

Kdo si potřebuje vytrénovat oko, má v Česku dvě silné zastávky. Moravská galerie v Brně spravuje největší institucionální sbírku ohýbaného nábytku v zemi, v online databázi eviduje přes 720 děl v kategorii dřevo, nábytek a design, část kolekce zpřístupňuje v Otevřeném depozitáři v Brně-Řečkovicích včetně komentovaných prohlídek. Druhým orientačním bodem je vila Tugendhat, kde lze vidět funkcionalistický interiér v plném rozsahu včetně sedacího nábytku z trubkové a pásové oceli.

Pro prodej nebo ocenění konkrétního kusu doporučujeme tříkrokový postup:

• Nafotit celek, boky, spodek a detaily spojů, fotografie stačí k předběžnému třídění, ale Asociace starožitníků upozorňuje, že z pouhého snímku ani zkušený odborník bezpečně nerozliší originál od napodobeniny.
• Oslovit specializovaného dealera, Funkcionalista se zaměřuje výhradně na československý funkcionalistický nábytek, Galerie Funkce v Berouně pracuje s originály Mücke-Melder, Vichr, Slezák i Gottwald.
• U perspektivního kusu zajistit osobní prohlídku nebo znalecký posudek, veřejný seznam znalců vede Ministerstvo spravedlnosti, kde lze filtrovat podle oboru a specializace.

Běžnější kusy bez jasné atribuce najdou kupce rychleji přes aukční platformy typu Aukro. U značených originálů se ale vyplatí trpělivost a odborný prodejní kanál, reputační záštita kamenného obchodníka zvyšuje důvěru kupujícího i konečnou cenu.

Restaurovat, nebo zachovat původní stav? Dilema, které rozhoduje o hodnotě

Odpověď závisí na tom, co na kusu přežilo. Když je původní chrom celistvý, štítek čitelný, dýha soudržná a konstrukce pevná, dává smysl šetrné čištění a stabilizace; každý invazivní zásah ubírá na autenticitě, kterou trh oceňuje nejvýš. Specializovaní prodejci sami přiznávají, že od restaurování někdy záměrně ustupují, aby nenarušili historickou stopu kusu.

Opačný scénář: rozviklaná konstrukce, nekompletní části, amatérsky přetřený chrom stříbřenkou. Tady odborná renovace prodejnost jednoznačně zvedne. Klíčové slovo je „odborná“; domácí přebroušení chromu nebo přelakování dýhy polyuretanem dokáže z pěticiferného originálu udělat bezcennou repliku vlastního já.

Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)