Pergola bez povolení stála Čechy půl milionu. Po novele zákona je pokuta až 2 miliony a většina majitelů zahrad o zpřísnění neví

Stačí dřevěná konstrukce s polykarbonátovou střechou, pár metrů navíc a kotvy přišroubované ke zdi domu. Pak může běžná zahradní stavba spadnout do režimu, ve kterém stavební zákon č. 283/2021 Sb. v § 301 odst. 3 písm. c) dovoluje sankci až 2 000 000 Kč. Tento strop platí za provedení záměru bez povolení, které úřad vyžadoval. V chráněném území, ochranném pásmu nebo na nezastavitelném pozemku může pokuta vystoupat až na 4 miliony. Starý stavební zákon přitom u části přestupků počítal s horní hranicí 500 000 Kč, takže nejvyšší možná sankce se oproti ní zečtyřnásobila. Podle nás leží největší hrozba jinde než v samotném dřevě či hliníku. Riskantní je hlavně jistota majitele, že malá stavba na vlastním pozemku stojí mimo pravidla.

Pergola, nebo přístřešek? Úřad rozhoduje podle střechy

Co prodejce v katalogu nazve pergolou, může stavební úřad posoudit úplně jinak. Ministerstvo pro místní rozvoj proto v květnu 2026 aktualizovalo metodiku „Pergola a přístřešek“. Samo v ní přiznává, že obě konstrukce lidé zaměňují v laické debatě i v úřední praxi.

Tradiční pergola je podle ministerstva prvek zahradní architektury. Jde o lehkou konstrukci bez funkční střechy, po které se pnou rostliny, a stavebnímu zákonu vůbec nepodléhá. Jakmile ale nad hlavou přibude krytina, mění se i zařazení. Ministerstvo takovou konstrukci řadí mezi přístřešky, tedy mezi stavby, a do stejné škatulky patří i přístřešky pro auto (carporty) a módní bioklimatické pergoly s otočnými lamelami.

Zařazení může dál posunout odvodnění střechy nebo celoroční užívání. Nejvíc ale rozhoduje napojení na dům. Pokud konstrukce půdorysně rozšiřuje stavbu, je s ní provozně propojená, případně kotvená či zavěšená na fasádu, úřad ji může vyhodnotit jako přístavbu. Na obchodním označení výrobku pak nezáleží.

Drobná stavba: limity, ve kterých se dá stavět bez úřadu

Zastřešená konstrukce se obejde bez povolení jen tehdy, pokud splní podmínky drobné stavby z přílohy č. 1 stavebního zákona. Musí splnit všechny najednou:

• zastavěná plocha nejvýše 40 m²,
• výška maximálně 5 m,
• nejvýše jedno nadzemní podlaží,
• umístění na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
• vzdálenost alespoň 2 m od hranice pozemku,
• konstrukce neslouží k podnikání,
• na pozemku zůstane nejméně 50 % plochy schopné vsakovat dešťovou vodu.

Celý výčet navíc musí být v souladu s územním plánem. Zákon výslovně stanoví, že i drobné stavby lze realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací. Před nákupem se tedy vyplatí ověřit, do jaké funkční plochy pozemek spadá. Rozhodují také regulativy zastavěnosti a předepsané odstupy, případně památková či krajinná ochrana.

Stejnou logiku zákon uplatňuje u dalších zahradních staveb. Skleník do 40 m² a 5 m výšky bez podsklepení i bazén do 40 m² v odstupu dvou metrů od sousedního pozemku najdeme v příloze samostatně. Pravidla se tedy u jednotlivých typů liší, princip zůstává shodný. Kdo kterýkoli z limitů přešvihne, potřebuje povolení.

iZdroj fotografie: Freepik

Sokolovská pergola za 50 tisíc: podle čeho úřad vyměřuje sankci

Jak taková situace vypadá v praxi, ukazuje rozhodnutí Městského úřadu Sokolov z konce dubna 2025. U kavárny stála pergola o rozměrech 8,4 × 6,9 metru, tedy zhruba 58 m². Tím jasně přesáhla limit 40 m² a navíc sloužila podnikání. Provozovatel ji užíval od roku 2018 bez potřebného povolení.

Stavebník úřadu vysvětlil, že jednal v dobré víře a povolení podle něj nebylo potřeba. Přestupek tím nezmizel, úředníci ho však kvalifikovali jako nedbalostní. Pokuta nakonec činila 50 000 Kč a úřad v odůvodnění ocenil snahu věc legalizovat i neúmyslné zavinění.

Částka leží hluboko pod zákonným stropem. Podle zákona o odpovědnosti za přestupky úřad při výměře zvažuje povahu a závažnost činu, jeho následky, dobu trvání a způsob spáchání, stejně jako polehčující a přitěžující okolnosti. Horní sazba tak slouží spíš jako výstraha a rezerva pro nejtěžší případy. Pro majitele zahrady z toho plyne dvojí ponaučení. I padesát tisíc bolí. A kdo by stavěl vědomě, v chráněné krajině, opakovaně nebo navzdory úřadu, posouvá se po stupnici výš.

Hrozí trest i za pergolu, která už stojí?

Hrozí. Kontrola se týká i konstrukcí postavených před lety, pokud vyžadovaly povolení a vznikly nebo se užívají bez něj. Ministerstvo v dubnu 2026 navíc potvrdilo, že stavební úřad smí prověřovat i drobné stavby, které povolení samy nepotřebují. Stačí podezření, že odporují územnímu plánu, požárním předpisům nebo jiným pravidlům.

Kromě pokuty může úřad nařídit odstranění stavby. Má k tomu důvod u konstrukce postavené bez povolení či v rozporu s ním, ale také u stavby, která povolení nevyžadovala, a přesto porušuje předpisy. Majitel má jednu šanci na nápravu. Po zahájení řízení o odstranění ho úřad musí poučit, že může do 30 dnů požádat o dodatečné povolení. Kdo lhůtu promešká, o tuto cestu přichází.

Žádost o dodatečné povolení musí obsahovat stejné náležitosti jako běžné povolení a ministerstvo pro ni vydalo samostatný formulář. Pokud vlastník stavbu neodstraní sám, zákon počítá s náhradním výkonem i exekučním příkazem. Účet za bourání, které provede pověřená firma, pak putuje k povinnému.

Jak se pokutě vyhnout ještě před montáží

Nejlevnější ochrana přichází na řadu dřív, než se na zahradě vykope první patka. Postup, který doporučujeme:

1. Určete, co vlastně stavíte. Nezastřešená pergola, přístřešek, bioklimatická pergola, carport, nebo přístavba k domu? Rozhoduje střecha, kotvení a účel.
2. Změřte a spočítejte. Plochu do 40 m², výšku do 5 m, dva metry od plotu souseda a polovinu pozemku pro vsakování.
3. Prostudujte územní plán. Obce bývají v regulativech přísnější, než majitelé čekají.
4. Při pochybnostech požádejte stavební úřad o předběžnou informaci. Zákon tuto možnost výslovně nabízí a úřad má odpovědět do 30 dnů.

Pokud konstrukce do drobné stavby nezapadne, podává se žádost o povolení záměru na věcně a místně příslušném stavebním úřadu. Podat ji lze elektronicky přes Portál stavebníka nebo datovou schránkou, případně osobně či poštou na předepsaném formuláři. Správní poplatek u jednoduché stavby podle Portálu veřejné správy činí 5 000 Kč, u ostatních staveb 10 000 Kč.

Úřad má rozhodnout do 30 dnů u jednoduché stavby, v ostatních případech do 60 dnů. Ve složitých věcech nebo při ústním jednání se lhůta může protáhnout o dalších 30 dnů, výjimečně až o 60. Kdo chce na nové terase grilovat už v červnu, měl by papíry rozběhnout nejpozději na jaře.