Soukromý sběratel ukrýval minci, kterých existují jen čtyři kusy. V aukci za ni padlo 23 milionů a zájemci se přetahovali jako o poklad

Pátek 2. října 2020, hotel Carlo IV na pražském Senovážném náměstí. Aukční síní ANTIUM AURUM prochází lot za lotem, dokud se na řadu nedostane číslo 303, zlatý pětidukát s portrétem svatého Václava, vyražený v Kremnici roku 1937. Vyvolávací cena: 300 000 eur, v přepočtu zhruba osm milionů korun. Během několika minut se do souboje zapojí čtyři významní sběratelé, jak později potvrdil pořadatel aukce Pavel Kroužek prostřednictvím ČTK. Kladívko dopadne na částce 850 000 eur. Se započtením aukční přirážky kupující zaplatil kolem 27 milionů korun. Mince, která 83 let spočívala v anonymních soukromých rukou a nikdy předtím neprošla veřejnou dražbou, se stala nejdražší československou mincí prodanou v aukci.

Proč vznikly jen čtyři kusy pětidukátu 1937

Kořeny celé série sahají do dvacátých let, k projektu ministra financí Aloise Rašína. Ten prosadil ražbu zlatých obchodních dukátů se svatováclavským motivem, mincí bez nominální hodnoty a bez statusu zákonného platidla. Jejich účelem bylo reprezentovat mladou republiku na mezinárodních trzích a nabídnout sběratelům i investorům prestižní zlatý artefakt. Výtvarnou podobu navrhl medailér Otakar Španiel po vítězství v soutěži, kterou posuzoval i sochař Josef Benda.

Dukáty se razily na státní i soukromý účet; kdokoli mohl do kremnické mincovny dodat vlastní zlato a nechat si vyrazit požadovaný počet kusů. V prvních ročnících šly náklady do tisíců, avšak ke konci třicátých let objem objednávek dramaticky poklesl. Ročník 1937 to dokumentuje s nemilosrdnou přesností:

Pro srovnání: v roce 1929 opustilo mincovnu 1 827 pětidukátů, v roce 1934 jich bylo 1 101 a v roce 1936 ještě 728. Čtyři exempláře z roku 1937 představují absolutní dno celé emise. Přímý archivní dokument vysvětlující, proč právě čtyři, se dosud nepodařilo dohledat; nejpravděpodobnější vysvětlení zní, že v pozdní fázi projektu, na prahu válečných let, o ražbu téměř nikdo nepožádal.

Kovová hodnota versus sběratelská cena: propast 369násobku

Pětidukát 1937 váží 17,45 gramu a obsahuje dukátové zlato o ryzosti 986/1000, tedy přibližně 17,21 gramu čistého kovu. Průměr činí 34 milimetrů. V aukčním záznamu na NumisBids nese katalogizační označení RRRR, nejvyšší stupeň vzácnosti, a stav UNC, tedy bez známek oběhu.

Při ceně kolem 4 161 dolarů za trojskou unci (31,1 g) vychází metalická hodnota na zhruba 2 300 dolarů, tedy asi 55 000 korun. Příklep 850 000 eur, v přepočtu přes 23 milionů, tak překračuje cenu obsaženého kovu přibližně 369krát. Tenhle poměr odhaluje podstatu vrcholné numismatiky: zlato tvoří jen nepatrný zlomek hodnoty. Rozhoduje vzácnost, provenience, historický kontext a okamžik, kdy se čtyři odhodlaní sběratelé střetnou nad předmětem, který jejich obor téměř nikdy nepustí z ruky.

Rekordní dukáty, které se prodávají jednou za generaci

Pětidukát 1937 drží aukční rekord československé mince z roku 2020, ale celá svatováclavská řada produkuje mimořádné výsledky opakovaně. Desetidukát téhož ročníku 1937 dosáhl v roce 2017 konečné ceny 660 000 eur. O šest let později, v roce 2023, se dvoudukát 1937 prodal za 840 000 eur. Všechny tři ražby spojuje totéž: extrémně nízký náklad posledního ročníku a dlouhá léta strávená mimo veřejný trh.

Na širším poli české numismatiky existují i vyšší absolutní částky, třeba desetidukát Ferdinanda III. z roku 1642, který překročil hranici 1,14 milionu eur. Ten ovšem patří do jiné kategorie, do starších habsburských ražeb. V rámci československého státu zůstává svatováclavská řada nepřekonaná. Podle údajů aukčního domu MACHO NUMISMATIC GALLERIES se podobných dražeb účastní klientela z více než padesáti zemí; jde o úzký okruh vrcholných numismatiků, investorů a mecenášů, pro které rozhoduje možnost vlastnit „chybějící článek“ série.

Jak poznat vzácnou minci a kde se takové dražby konají

Svatováclavské dukáty se v peněžence neobjevují, nikdy nesloužily jako oběživo. Reálnější scénář představuje dědictví po rodině nebo zapomenutá sbírka v trezoru. U pětidukátu 1937 je ovšem pravděpodobnost takového nálezu mizivá, protože existují pouhé čtyři kusy a všechny zřejmě prošly rukama informovaných sběratelů.

Kdo chce ověřit hodnotu starší zlaté mince, měl by postupovat ve třech krocích:

• Rozlišit oběžnou minci od obchodní či sběratelské ražby; svatováclavské dukáty nemají nominální hodnotu.
• Zkontrolovat ročník, hmotnost, průměr a stav; u pětidukátu jde o 17,45 g, 34 mm a ryzost 986/1000.
• U čehokoli neobvyklého, zejména s ročníky 1937–1939, se obrátit na specializovaný aukční dům.

Sálové aukce typu té v hotelu Carlo IV probíhají s online přenosem a možností dálkového přihazování. Antium Aurum pořádá dražby v Praze a přes systém Live Bidding se jich lze zúčastnit odkudkoli; podmínkou je registrace a ověření totožnosti.

Umístění zbývajících tří exemplářů pětidukátu 1937 zůstává veřejně nedoložené. Podle sekundárních zdrojů tento typ chybí i ve státní sbírce České národní banky, ovšem bez primárního katalogu proveniencí je třeba tuto informaci brát s rezervou. Identita prodávajícího i kupujícího z aukce 2020 nebyla zveřejněna; pořadatel uvedl pouze anonymního soukromého majitele a anonymního vydražitele.

Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, MACHO NUMISMATIC GALLERIES, Antium Aurum, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)