Vypadá jako tropická kráska, ale albízie přežije i českou zimu. Keř s růžovými pompony, který večer složí listy a na noc usne

Stačí letní soumrak a pár minut trpělivosti. Jemné lístky, které přes den připomínají rozevřenou kapradinu, se začnou párově přiklápět k sobě, až větve zplihnou do podoby spícího stromu. Ráno se celá koruna znovu rozvine, a pokud je červenec, nad olistěním září desítky růžových štětek. Albízie hedvábná (Albizia julibrissin) z čeledi bobovitých působí jako přízrak ze středomořské promenády. Přesto ji dnes nabízejí běžné české e-shopy, a to v kultivarech šlechtěných pro chladnější podnebí. Podle nás má na teplé české zahradě reálnou šanci stát se jižanským solitérem. Jen ji nelze strčit do kteréhokoli kouta a čekat zázrak.

Spící strom albízie: proč se listy večer skládají

Přezdívka „spící strom“ vystihuje skutečný fyziologický děj. Botanici mu říkají nyktinastie, tedy pohyby listů navázané na střídání dne a noci. Na bázi řapíků sedí drobná pletiva, která podle denní doby přesouvají vodu. Mění se napětí buněk, odborně turgor, a s ním i poloha lístků. Celý proces řídí vnitřní cirkadiánní hodiny rostliny, takže strom reaguje dřív, než úplně padne tma. Mechanismus srozumitelně popisuje Cambridge University Botanic Garden, kde albízie figuruje v naučné stezce o rostlinných rytmech.

Listy jsou dvakrát zpeřené. Jeden list tak tvoří stovky drobných segmentů, a proto celá koruna působí vzdušně, skoro průsvitně. Když se večer všechny naráz složí, změna je patrná i z protější strany zahrady. Mezi okrasnými dřevinami pěstovanými v Česku najdeme podobné divadlo jen výjimečně.

Za deště někteří pěstitelé pozorují obdobné přiklápění, odborné prameny ale bezpečně dokládají hlavně ten večerní rytmus a citlivost na světlo či dotyk. Nejspolehlivější chvíle na pozorování proto zůstává podvečer.

Růžový oblak nad zahradou: „Tropical Dream“, f. rosea a „mimóza“

Druhou hvězdou představení jsou květy. Každé kulovité květenství se skládá z desítek dlouhých tyčinek, růžových na koncích a světlejších u základny. Zblízka vypadají jako jemná štětka na pudr, zdálky splývají v nadýchaný oblak nad deštníkovitou korunou. Britská Královská zahradnická společnost (RHS) u „Tropical Dream“ píše o „chlupatých jasně růžových květenstvích“. Čeští prodejci uvádějí kvetení od července do srpna, často až do září. Lumigreen v popisu zmiňuje začátek kvetení už v červnu a doznívání někdy až v první polovině října.

Samotný druh pochází z rozlehlého pásu od východního Zakavkazska po Japonsko. Lidé jej často pletou s mimózou nebo akácií, a ne bezdůvodně. Botanická databáze Kew Science vede mezi historickými synonymy jména Mimosa julibrissin a Acacia julibrissin. Označení „perská akácie“ tak přetrvává v obchodní češtině, přestože pravé mimózy tvoří samostatný rod Mimosa.

Pro českou zahradu je klíčové rozlišit tři podoby albízie:

„Tropical Dream“ vybral belgický šlechtitel Johan Possemiers kolem roku 1984. Podle licenční firmy Van Vliet New Plants šlo o nejlepší kus ze semenáčů sebraných v chladnějších polohách Koreje, dnes je kultivar chráněný evropským šlechtitelským právem. Kvete už zhruba po dvou letech, zatímco běžné stromky podle RHS spíš po třech. Pro netrpělivého zahrádkáře je to rozdíl celé sezony.

Albízie v Česku: kde přežije zimu a kolik stojí

Mrazuvzdornost je u albízie nejcitlivější téma. Čeští prodejci (Havlis, Spomyšl, Lumigreen) uvádějí u „Tropical Dream“ odolnost kolem −20 °C a krátkodobě až −25 °C, přičemž zdůrazňují vyzrálé a dobře zakořeněné rostliny. RHS hodnotí zdrženlivěji. Kultivar i f. rosea zařazuje do kategorie H4, což v britské stupnici odpovídá zhruba −10 až −5 °C. Britské hodnocení počítá s vlhkými a proměnlivými zimami ostrovního typu, české zkušenosti školek vycházejí ze suššího kontinentálního mrazu. Z obou údajů plyne totéž: mladá rostlina potřebuje pomoc, starší strom už leccos ustojí.

Rozhodne hlavně stanoviště. Podle dat ČHMÚ, která zpracoval Český statistický úřad, patří k nejteplejším oblastem Česka jih Moravy, Polabí a část Poohří s průměrnou roční teplotou nad 9 °C. Přidejme pražské a další městské mikroklima, vnitrobloky a dvory chráněné zdmi. Tam albízie dostává teplo, které jí jinak chybí. Naopak mrazové kotliny, návětrné svahy a vyšší polohy znamenají sázku s nejistým koncem.

Ještě v roce 2011 odborný článek v Plant Protection Science připomínal, že albízie v ČR trpí mrazem, a úspěšné pěstování spojoval spíš se skleníky. Od té doby se posunulo klima i nabídka. Odolnější výběry dnes vozí české školky běžně a ceny se pohybují v rozumném rozpětí:

• Lumigreen: „Tropical Dream“ 20 až 30 cm ve 3l kontejneru za 999 Kč, v době rešerše skladem.
• Zahradnictví Spomyšl: varianty od 1 199 do 2 899 Kč, v době rešerše vyprodáno.
• Havlis (Praha): vzrostlý exemplář 175 až 200 cm v 18l kontejneru za 3 990 Kč.

Malý stromek je levnější, ale první zimy prožije zranitelnější. Větší rostlina stojí čtyřnásobek, zato rychleji vyzraje a dřív nabídne ten pověstný růžový efekt. Pro chladnější kraje bychom volili raději vzrostlejší kus.

Péče o albízii: drenáž, zimní ochrana a lusky

Albízie neodpustí dvě věci: zamokřenou půdu a přemíru dusíku. V těžkém jílovitém podkladu, kde po dešti stojí voda, jí v zimě hnijí kořeny. Vydatné hnojení zase žene dlouhé měkké výhony, které do podzimu nestihnou zdřevnatět a první mráz je spálí. Protože jde o bobovitou dřevinu schopnou vázat vzdušný dusík, vystačí si i na chudším, sušším stanovišti.

Ideální místo vypadá takto:

• Světlo: plné slunce, nejlépe jižní nebo západní expozice.
• Půda: propustná, neutrální až mírně vápenitá, s výbornou drenáží.
• Ochrana: závětří u zdi, plotu nebo domu.
• Výsadba: březen až květen, případně září až říjen; v chladnějších krajích raději jaro.

První dvě až tři zimy se vyplatí přikrýt kořenovou zónu silnou vrstvou mulče a kmínek obalit prodyšnou textilií. Řez odložte na jaro, až pominou mrazy. Pokud konce větví přece jen namrznou, Havlis uvádí, že strom obvykle rychle obrazí z nepoškozeného staršího dřeva.

V nádobě albízii pěstovat lze, RHS „Tropical Dream“ do květináčů výslovně doporučuje. Kořenový bal ale v kontejneru promrzá mnohem rychleji než v zemi. Na zimu proto patří do světlé, chladné a nejlépe bezmrazé místnosti se skromnou zálivkou. Tahle cesta dává smysl hlavně v chladnějších regionech a u mladých rostlin.

Po odkvětu se objeví ploché hnědé lusky dlouhé 10 až 20 cm s pěti až deseti semeny. Na jihovýchodě USA právě díky nim albízie zplaňuje, osidluje říční břehy a narušená místa a vytváří husté porosty. Na našich zahradách stačí lusky po dozrání sesbírat. Zahrada zůstane úhledná a případným náletům předejdete. Semena lze vysít, potomstvo kultivaru ale nemusí zdědit vlastnosti mateřské rostliny.