Škůdci se na zimu schovávají pod kůrou a v půdě. Kdo na podzim vynechá tři kroky, na jaře přijde o úrodu dřív, než stromy vyraší

Pod jabloní leží koberec zažloutlých listů, na kmeni se odlupují šupiny staré kůry a v trávě hnije několik červivých jablek. Pro zahrádkáře je to konec sezony, pro škůdce a houby začátek přezimování. Obaleč jablečný podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) přečkává zimu jako dospělá housenka, nejčastěji v odumřelé borce kmenů a větví, případně v půdě. Původce strupovitosti zůstává v opadaném listí a na jaře odtud vystřelí spory na rašící pupeny. Zimní úkryty ničí tři zásahy: úklid listí a plodů, postřik močovinou a péče o kůru doplněná měďnatým ošetřením. Každý z nich míří na jiné zimoviště, a proto má smysl dělat je společně.

Kde přesně škůdci přezimují: borka, půda a spadané listí

Obaleč jablečný je hlavní příčinou červivých jablek. Podle údajů na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ může při neúspěšné ochraně poškodit až 35 % plodů v oblastech s jednou generací a až 80 % tam, kde stihne vytvořit dvě. Přezimující housenky se zakuklí v dubnu a květnu, takže nová populace startuje přímo z vaší zahrady, dlouho předtím, než se objeví první plůdky.

Švestky ohrožuje jeho příbuzný, obaleč švestkový. Britská Královská zahradnická společnost (RHS) popisuje, že housenky po opuštění plodů spřádají hedvábné kokony pod uvolněnou kůrou a v dalších skrytých škvírách. Popraskaná borka starých stromů chrání před mrazem, vysycháním i ptáky. Proto mají staré, hrubokoré stromy víc nezvaných nájemníků než mladé stromky s hladkým kmenem.

Houbové choroby volí jiná místa. Strupovitost jabloně přetrvává v pletivech napadených opadaných listů. Vytváří tam plodničky s askosporami, které dozrávají zhruba v době rašení a za deště se rozptylují do koruny. U peckovin hrozí suchá skvrnitost listů neboli dírkovitost. Za teplé a vlhké zimy dokáže napadnout pupeny už při 2 až 4 °C. Takto napadené pupeny na jaře vůbec nevyraší, takže úrodu ztrácíte ještě před začátkem sezony.

Krok první: listí a zbytky plodů musí z dosahu stromu

Úklid pod korunou zní obyčejně, přitom je to nejlevnější a nejcílenější zbraň proti strupovitosti. Ministerstvo zemědělství ve své metodice o strupovitosti jabloně jmenuje několik způsobů, jak zdroj nákazy odstranit: shrabat, odvézt, rozdrtit sekačkou, zapravit do půdy nebo zkompostovat.

Při kompostování platí jedno pravidlo. ÚKZÚZ radí napadené listí zasypat vrstvou zeminy, aby se spory nemohly šířit. Totéž platí pro mumifikované a spadané plody, ve kterých přetrvávají choroby i larvy.

Častou chybou je mulčování. Čerstvé listí s viditelnými skvrnami se nesmí vracet pod stejné stromy; před tím výslovně varuje i Kalifornská univerzita (UC IPM). Jako mulč poslouží jen zdravé listí nebo dobře vyzrálý kompost, a to s odstupem od kmene.

Co s odpadem, který se nevejde do kompostu? Zákon o ochraně ovzduší v § 16 dovoluje v otevřeném ohništi spálit pouze suché rostlinné materiály bez chemických příměsí a obec může podmínky upravit vyhláškou. Svaz měst a obcí ovšem v říjnu 2025 upozornil, že od 1. března 2025 platí zákaz pálit listí, trávu a větve za účelem likvidace bioodpadu. Nejbezpečnější volbou je kompost, hnědá popelnice nebo sběrný dvůr. Případný oheň je lepší předem prověřit podle obecní vyhlášky.

Krok druhý: močovina urychlí rozklad listí

Listí, které nestihnete posbírat, za vás zlikviduje dusík. Močovina obsahuje 46 % dusíku, a když ji nastříkáte na listí, mikroorganismy ho rozloží rychleji. Strupovitost pak nemá kde vytvořit jarní zásobu spor. Studie dostupná v databázi PubMed uvádí, že listopadová aplikace na opad při zhruba 95% opadu snížila množství zachycených askospor o polovinu.

Ministerstvo zemědělství doporučuje 5% roztok. Postříkat můžete listy těsně před opadem, nebo spadané listí ve chvíli, kdy je dole přibližně 95 % olistění. V praxi to vychází takto:

Močovinu seženete v každém zahradnictví pod názvy Močovina, AGRO Močovina nebo močovina 46 % N, v Hornbachu ji prodávají i jako urychlovač kompostu. Tříkilové balení vystačí na několik postřiků celé zahrady. Na rozdíl od jarní ochrany, kdy se postřiky opakují podle deště a rašení, tu stačí jeden zásah.

Krok třetí: kůra, kmen a měďnatá pojistka pro dřevo

U starších stromů stojí za to strhnout uvolněnou odumřelou borku. Stačí dřevěná škrabka, tuhý kartáč nebo pracovní rukavice. Do živého pletiva nikdy nezasahujte. Pod kmen rozprostřete plachtu, aby šupiny i se zakuklenými housenkami neskončily zpátky v trávě. Sebraný materiál patří do bioodpadu, ne pod stejný strom.

Mladé stromky se škrábat nesmí. Potřebují hlavně ochranu před sluncem a mrazem. Podle Univerzity v Connecticutu vznikají mrazové trhliny střídáním denního ohřevu a nočního promrzání, přičemž nejzranitelnější jsou jabloně, třešně a broskvoně s tenkou kůrou. Bílý nátěr nebo světlý obal kmene sluneční paprsky odráží. Aplikuje se na podzim před mrazy a sundává se na jaře, až pominou noční mrazíky. Proti zajícům a hrabošům přidejte mechanickou chráničku a mulč neopírejte přímo o kmen.

Peckoviny navíc ocení měďnaté ošetření po opadu listí. ÚKZÚZ ho u dírkovitosti uvádí na podzim nebo časně na jaře jako ochranu pupenů. Tradiční bordóská jícha se míchá ze síranu měďnatého (modré skalice) a vápenného hydrátu. Orientační receptura:

• 1% jícha: 100 g modré skalice a 100 g vápna na 10 l vody
• 3% jícha: 300 g modré skalice a 300 až 400 g vápna na 10 l vody
• skalici a vápno rozpusťte zvlášť, vápno přilévejte do roztoku mědi za stálého míchání
• směs spotřebujte týž den, rychle totiž ztrácí účinnost
• postřikovač po použití důkladně vypláchněte, jícha je korozivní

Stříkejte za suchého a bezvětrného dne bez hrozby deště nebo mrazu. Měďnatý povlak musí na kůře zaschnout. Pokud použijete hotový přípravek, řiďte se jeho etiketou a ověřte si povolení v Registru přípravků na ochranu rostlin, který ÚKZÚZ denně aktualizuje.

Kdy zasáhnout a co dělat, když jste podzim propásli

Řiďte se stavem stromu víc než kalendářem. Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že žloutnutí a opad listí závisí na teplotě, vláze, slunečním svitu a délce dne. Akademie věd navíc zjistila, že podzimní fáze se v Česku neposouvají tak jednoznačně jako jarní. Pro podzim 2026 doporučujeme tento postup:

• září až říjen: hlídat opouštění plodů obaleči a sbírat napadená jablka; biologické hlístice proti housenkám se podle RHS aplikují na kmen, větve a půdu pod korunou právě v tomto období
• říjen až listopad: úklid listí a postřik močovinou podle skutečného opadu
• konec října až listopad: očista staré borky, bílé nátěry mladých kmenů a měďnaté ošetření peckovin po opadu

V nížinách lze začít dřív, v podhůří podle toho, kdy listí opravdu spadne. Pokud jste propásli i to, podle ÚKZÚZ lze úklid listí dohnat brzy na jaře, nejpozději do konce března, ještě před první infekcí. Jarní dohánění je ale hektičtější. Musíte sledovat rašení, srážky a intervaly postřiků. Podle ÚKZÚZ přitom platí, že pokud jsou listy a plody do konce června bez strupovitosti, lze ochranu ukončit. Kdo snížil zásobu spor už na podzim, má k tomuto cíli mnohem blíž.