Prázdný regál první den akce není smůla, ale záměr. Zákon to zakazuje, jenže obchody znají formulku, která je chrání

Česká legislativa má pro lákání na neexistující slevu vlastní pojem. Zákon o ochraně spotřebitele v příloze č. 1 písm. d) řadí vábivou reklamu mezi praktiky, které jsou klamavé vždy a za všech okolností. Prodejce se jí dopouští, když nabízí výrobek za určitou cenu a nezveřejní důvody, proč může čekat, že dodávku v přiměřeném množství, po dané období a za dané ceně nezajistí.

Vábivá reklama podle zákona: co obchod smí slíbit

Měřítka přiměřenosti zákon vypočítává: povaha výrobku, rozsah reklamy a nabízená cena. Česká obchodní inspekce, která podle § 23 nad dodržováním zákona dohlíží, k tomu ve svém Spotřebitelském průvodci přidává ještě délku akce a výši slevy. A píše bez obalu, že prázdný regál hned na začátku akce se může posuzovat jako vábivá reklama.

Smysl zákazu vysvětlil Nejvyšší správní soud. Vábivá reklama podle něj nastává tehdy, když prodávající nabízí zboží s vědomím, že poptávku neuspokojí, a sleva mu slouží jako návnada. Zákazník dorazí kvůli levnému kávovaru či masu a s plným košíkem jiných věcí odchází k pokladně.

Slevy obecně patří k nejproblematičtějším oblastem, které inspektoři prověřují. V roce 2024 provedla ČOI v rámci akce „Slevy“ 1 755 kontrol a pochybení odhalila ve 796 z nich, tedy ve 45,4 %. Ve druhém čtvrtletí 2025 to bylo 99 prohřešků ve 221 kontrolách. Statistika sice neměří přímo vyprodané regály, ale dokládá, že slevová agenda inspekci zaměstnává trvale.

„Do vyprodání zásob“: čtyři slova, která přesouvají spor

Drobný dovětek v rohu letákové stránky dělá víc, než se zdá. Mění zákaznický slib ze „zboží tam bude“ na „zboží tam může být, dokud nedojde“. Kdo si ho přečte, byl předem varován, že zásoba má dno.

Obchodníkům k tomu nahrává i občanský zákoník. Jeho § 1732 odst. 2 stanoví, že nabídka reklamou, katalogem nebo vystavením zboží platí s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti plnit. Leták tak ze zákona nefunguje jako individuální závazek vůči každému čtenáři.

Podle nás spočívá skutečná síla formulky jinde, než si zákazník myslí. Nezbavuje řetězec odpovědnosti, ale posouvá otázku. Místo „proč tu nic nemáte“ se řeší, zda obchodník dokáže zpětně obhájit množství, které do akce poslal. Tahle záměna je pro prodejce výhodná: odhad poptávky je jeho obor a doklady o plánování drží ve svých systémech.

Obranu řetězců popsal server Kupi.cz. Lidl uvedl, že o akční nabídky bývá velký zájem a k rychlému vyprodání může dojít; nabídky se plánují s dlouhým předstihem a každá prodejna má stanovený příděl. Kaufland ústy mluvčí Renaty Maierl sdělil, že akce plánuje tak, aby zboží vystačilo na celou dobu, opírá se o profesionální plánovací systémy a míří na přesný odprodej bez zbytků. Argumenty obou firem jsou si nápadně blízké. Formulace Kauflandu ale prozrazuje ekonomický tlak: přebytek po akci je pro obchod stejně nežádoucí jako prázdná polička.

iZdroj fotografie: Foto: Needpix

Lidl před Nejvyšším správním soudem

Jak daleko formulka sahá, testovaly spory Lidlu s inspekcí. V rozsudku 4 As 123/2018 hodnotil NSS dovětek ve prospěch prodejce. Konstatoval, že obchodník nenese automatickou odpovědnost za vyprodání, pokud doloží racionální plánování a zákazníky na omezenou zásobu upozornil. Soud také připomněl, že výpadek v jediné prodejně k závěru o vábivé reklamě nestačí. Rozhoduje širší obraz: počty kusů, dosah reklamy, rychlost odprodeje a obhajoba plánu.

Jiný verdikt padl v kauze 10 As 102/2018, o níž NSS informoval 27. listopadu 2019 tiskovou zprávou. Soud tam upozornil, že obvyklé „do vyprodání zásob“ nemusí stačit, když mezi atraktivitou nabídky a množstvím zboží zeje výrazný nepoměr. Na takový nesoulad měl řetězec zákazníky zvlášť upozornit. V judikatuře se přitom objevují akce, při nichž zboží zmizelo za jeden až tři dny, případně většina výrobků hned první den.

Z obou rozsudků vyplývá jednoduchá hranice. Profesionálně provedený, leč nepřesný odhad poptávky je podnikatelské riziko. Zjevný nepoměr, který žádná rozumná úvaha neobhájí, už je zakázané lákání.

Smůla, chybný odhad, nebo vábnička? Jak to rozlišit

Zákazník u prázdné police vidí totéž ve všech třech případech. Okolnosti se ale liší a dají se číst. Na úmyslné lákání ukazují zejména tyto indicie:

• zboží chybí hned od začátku akce, a to ve více prodejnách,
• leták měl velký dosah a sleva byla mimořádně výrazná,
• zásoba se počítala v jednotkách kusů,
• personál nedokáže říct, kdy se zboží doplní,
• obchod nenabízí rovnocennou náhradu.

Naopak zpožděná dodávka obstojí lépe, pokud existuje konkrétní logistické vysvětlení, zboží dorazí později a prodejce má doložitelný plán zásob. Riziko rychlého vyčerpání roste u sezónního a malého sortimentu, u elektroniky či textilu z „nepotravinových“ stránek letáku. U běžných potravin a opakovaných akcí se poptávka odhaduje snáz.

Praktická obrana začíná u čtení drobného písma. Vyplatí se hledat formulace „do vyprodání zásob“, „omezené množství“ nebo „nabídka se může lišit podle prodejny“. Protože Lidl pracuje s přídělem pro každou pobočku, dostupnost se může mezi prodejnami výrazně lišit. U dražších položek dává smysl ověřit si zásobu v aplikaci řetězce nebo telefonem a u výrazných slev vyrazit hned první den akce.

Prázdný regál a stížnost u ČOI: co si nafotit

Kdo narazí na prázdný regál na začátku akce, může se obrátit na Českou obchodní inspekci přes její e-podatelnu či formulář pro podněty. Podání má váhu, jen když je podložené. Hodí se mít:

Očekávání je ale třeba krotit. ČOI řeší porušení zákona a může řetězci uložit pokutu, zákazník tím však nezískává automatický nárok na náhradu ani na jiné zboží za akční cenu. Ten by vznikl spíš tehdy, kdyby už měl uzavřenou konkrétní smlouvu, třeba potvrzenou objednávku.