Réva vysazená v listopadu zakoření ještě před mrazy a na jaře vyraší o týdny dřív. Podmínkou je jediná věc: správná hloubka jámy

Na zahradě už opadalo listí a ráno je na trávníku jinovatka. Pod povrchem si ale země drží letní teplo déle, než by člověk čekal. Na tomhle zpoždění stojí celá logika podzimní výsadby révy. Nadzemní část sazenice usíná, zatímco kořeny v prohřáté vrstvě ještě pracují, navazují kontakt se zeminou a nasávají podzimní vláhu. To ovšem neznamená, že máme svou vinici nechat být. Naopak.

Proč listopadová výsadba révy funguje: teplá půda pod studeným nebem

Kořenová zóna chladne mnohem pomaleji než vzduch. Odborná literatura k révě uvádí, že růst kořenů i příjem živin řídí především teplota půdy. Dokud se zemina v hloubce kořenů nedostane k bodu mrazu, mladá rostlina se může dál ukotvovat.

Druhý důvod se ukáže až na jaře. Réva začíná rašit ze zásob cukrů uložených v kořenech a dřevě, jak vysvětluje materiál New Mexico State University věnovaný fenologii vinné révy. Sazenice, která přezimovala už ukotvená v zemi, proto nemusí v dubnu teprve hledat kontakt s půdou. Může rovnou růst.

Jarní výsadba proti tomu působí jako start s handicapem. Sazenice je zpočátku závislá na zálivce a kořeny se teprve rozrůstají do okolní zeminy.

Hloubka jámy rozhoduje o přežití: 80 centimetrů prostoru pro kořeny

Hloubka je z celého postupu nejsnáze kontrolovatelný parametr a zároveň ten, který ovlivní nejvíc dalších věcí najednou:

• tepelnou ochranu kořenů: čím hlouběji leží kořenová pata, tím později k ní pronikne mráz,
• odvodnění: na dno se vejde vrstva štěrku nebo drceného kamene, takže voda od kořenů odteče a nebude kolem nich zamrzat,
• zásobu živin: do jámy se vejde kyprá směs zeminy, kompostu a vyzrálého hnoje,
• stabilitu: sazenice nezůstane viset v mělké vrstvě, kterou v zimě střídavě vysušuje vítr a promrazuje mráz.

Mělká výsadba je přitom nejčastější chybou. Kořeny v horních 20 až 30 centimetrech jsou vystavené holomrazům i přísušku. Na podzim, kdy se rostlina nemá kdy vzpamatovat, to bývá osudné.

Opačný problém nastává u jámy vykopané a zasypané ve stejný den. Čerstvá směs sesedá a sazenici stáhne níž, než pěstitel zamýšlel. Botanička proto radí připravit jámu dva až tři týdny předem a nechat ji sednout. Když na to nezbude čas, pomůže zasypávat po vrstvách, každou prolít vodou a lehce přišlapat. Kořeny by měly ležet na vrstvě čisté zeminy, nikdy přímo na koncentrovaném hnojivu.

Pata kořenů hluboko, roub nad zemí: postup krok za krokem

Hluboko má sedět tzv. kořenová pata, tedy místo, ze kterého kořeny vyrůstají. U roubovaných sazenic, které v zahradnictvích převažují, ale musí místo štěpování zůstat nad zemí. Metodika ÚKZÚZ k révě vinné požaduje, aby naštěpovaná část vyčnívala pět až sedm centimetrů nad povrch. Kdyby byl roub zasypaný natrvalo, ušlechtilá odrůda by začala zakořeňovat sama a podnož by ztratila smysl.

Postup pro zahrádkáře:

1. Den předem postavte sazenici do vody, aby se nasákla. Český návod doporučuje 24 hodin.
2. Kořeny zastřihněte na pět až deset centimetrů. Botanička navíc radí odstranit horní kořínky a dolní zkrátit o dva až tři centimetry.
3. Nejsilnější výhon zkraťte na dvě až tři očka, slabší odstraňte.
4. Na dno jámy nasypte drenáž a navrstvěte živnou směs, nahoru dejte kopeček čisté zeminy.
5. Kořeny rozprostřete po kopečku směrem dolů, aby se nekroutily vzhůru.
6. Zasypte, zalijte a dosypte tak, aby roub zůstal pět až sedm centimetrů nad terénem.
7. Po opadu listů sazenici přihrňte zeminou do výšky zhruba 25 centimetrů.

Za suchého počasí zalijte znovu, ale nikdy neutužujte přemokřenou, mazlavou hlínu. Ta po zmrznutí vytvoří kolem kořenů ledový krunýř.

Jižní Morava, Polabí, vrchoviny: kdy sázet a jak krýt první zimu

Česko leží na severním okraji středoevropského vinohradnictví. Podle Ministerstva zemědělství připadá na Moravu přes 96 % tuzemských vinic. Stejný listopadový postup proto bude v Mikulově vypadat jinak než na Vysočině.

Pro všechny oblasti platí pravidlo, které opakují české školky i návody: sázet jen do nezamrzlé půdy a před nástupem trvalých mrazů. Prodejce BILOVIN to formuluje stroze: půda nesmí být promrzlá v úrovni kořenů. Jeden český návod připouští výsadbu dokonce až do konce prosince, pokud zem nezamrzne. Studie ČHMÚ o nástupu podzimních mrazů v České tabuli ale ukazuje, že silné mrazy tam v průměru přicházejí už kolem 1. listopadu. V Polabí se tedy vyplatí neotálet a sázet spíš v prvních listopadových dnech, nejlépe po kontrole předpovědi.

Rozhoduje i výběr stanoviště. ÚKZÚZ doporučuje mírné svahy orientované k jihu, jihovýchodu, jihozápadu nebo západu a varuje před údolnicemi a uzavřenými polohami, kde se drží studený vzduch. Réva u jižní zdi domu je v chladnějším kraji v mnohem lepší pozici než sazenice na dně zahrady.

Kryt na první zimu je třetí pojistkou. Chromov radí připravit materiál předem a definitivně zakrýt až při ustáleném chladném počasí, ale ještě před silnými mrazy. U nízkého mladého výhonu stačí přihrnutá zemina, nad ní suché listí, sláma nebo smrkové chvojí a stříška proti dešti. Fólie má sloužit jen jako vnější deštník, nikdy jako těsný obal. Pod krytem musí zůstat sucho a vzduch, jinak réva místo mrazu podlehne zapaření a plísni.

Na jaře kryt snímejte postupně, při stabilním oteplení a s ohledem na možný návrat mrazíků. O tom, zda sazenice přezimovala, napoví jednoduchá zahradnická zkouška: nehtem lehce seškrábněte kůru na výhonu. Zelené a vlhké pletivo znamená, že rostlina žije. Pak už stačí počkat, až se nalijí první očka.