Kdo trpí bolestmi zad nebo kloubů, měl by znát rostlinu z Afriky, která tiší záněty. V Česku ji prodávají jako mast za pár korun

V rudém písku pouště Kalahari se po zemi plazí nenápadná bylina s fialovými květy. Její plody jsou posázené zahnutými háčky, které se zaseknou do kopyta antilopy a nechají se odnést desítky kilometrů daleko. Domorodí léčitelé ovšem odedávna hledali poklad pod zemí, v hlíznatém kořeni. Rostlina nese jméno ďáblův dráp, botanici ji znají jako Harpagophytum procumbens a lékárníci jako harpagofyt. Evropská léková agentura EMA ji zařadila mezi tradiční rostlinné léčivé přípravky k úlevě od mírné bolesti kloubů. Na českém trhu se objevuje ve třech podobách: jako masážní gel za necelé dvě stovky, jako sušený kořen na odvar a jako registrovaná tableta se standardizovanou dávkou. Pro člověka s namoženými zády to znamená volbu mezi levným mazáním a přípravkem s přesně popsaným dávkováním. Vyplatí se vědět, co od které formy čekat.

Ďáblův dráp: hlíza z Kalahari, kterou Evropa zapsala do lékových monografií

Podle databáze britské botanické zahrady Kew patří harpagofyt do čeledi sezamovitých a přirozeně roste v Botswaně, Namibii a jihoafrických provinciích. Jde o hlíznatý geofyt, tedy rostlinu, která suché období přečká ukrytá pod povrchem. Léčivou drogou je podle EMA řezaný a sušený sekundární kořen, a to buď H. procumbens, nebo příbuzného druhu H. zeyheri.

Lidové jméno vysvětlují i čeští bylinkáři. Brněnské Centrum bylin u sypaného kořene uvádí, že název odkazuje na háčkovité plody připomínající drápy. Někde se proto setkáte i s označením čertův dráp. Sušená droga pak vypadá jako šedohnědé hoblinky s hořkou chutí.

Z exotické kuriozity se kořen stal evropskou komoditou během dvacátého století. Dnes ho převážně dovážíme z Namibie, kterou jako zemi původu uvádějí i čeští prodejci.

Harpagosid a spol.: co v kořeni brzdí zánět

Hlavním trumfem kořene je harpagosid, látka ze skupiny iridoidních glykosidů. Slouží i jako měřítko kvality: EMA požaduje v sušené droze nejméně 1,2 % harpagosidu, v suchém extraktu minimálně 1,5 %.

Jak vlastně tlumí zánět? Studie publikovaná v roce 2006 v časopise Journal of Ethnopharmacology ukázala na buněčných modelech, že harpagosid potlačuje tvorbu enzymů COX-2 a iNOS. Činí tak přes brzdění signální dráhy NF-κB, jednoho z hlavních spínačů zánětlivé reakce v buňce. Na enzym COX-2 přitom cílí i řada běžných protizánětlivých léků z lékárny.

Rostlina ale nespoléhá na jedinou molekulu. Rozsáhlý přehledový článek o ďáblově drápu upozorňuje, že ke konečnému efektu nejspíš přispívají také harpagid, verbaskosid, flavonoidy či fenolické glykosidy. Proto výrobci standardizují celý extrakt, ne izolovanou látku.

Jak to vypadá u lidí? Evropská bylinná monografie podle EMA opírá použití hlavně o dlouhou tradici, protože klinické studie u kloubní bolesti měly rozdílný design a často jim chyběla placebová skupina. U bolestí dolní části zad našel přehled Cochrane dvě studie s 315 účastníky. Perorální extrakty s 50 až 100 mg harpagosidu denně v nich krátkodobě zmírnily bolest a lidé sahali méně často po záchranných lécích. Kvalita důkazů je sice nízká, přesto se jen málokterá bylina na pohybový aparát může pochlubit podobnou evropskou oporou.

Gely s ďáblovým drápem: co nabízí český trh za necelé dvě stovky

Mazání s harpagofytem nakoupíte hlavně přes internet. Při naší kontrole na začátku listopadu stály vybrané produkty takto:

Nejvýhodněji z přepočtu vychází půllitrový gel 3Pagen, jehož cena za 100 ml odpovídá zhruba jednomu kafi. Olival kombinuje extrakt z kořene s mentolem a alkoholem, takže kůži nejdřív ochladí a poté prohřeje. SwissMedicus sází na pestrou směs: vedle ďáblova drápu obsahuje kostival, arniku, jírovec, dub, třezalku, rutin i chilli. Na online tržišti Decathlonu se navíc prodává silně hřejivý gel s arnikou, jírovcem a heřmánkem.

U všech těchto výrobků jde z právního hlediska o kosmetiku. Herbatica u SwissMedicusu přímo uvádí „Typ produktu: Kosmetika“, Olival řadí gel mezi přírodní kosmetiku. Výrobce tak nemusí doložit léčebný účinek a nedodává příbalový leták.

Podle nás dává takové mazání smysl jako první pokus u přetažených zad po víkendu na zahradě nebo u ztuhlého ramene po sportu. Masáž rozproudí krev, chlad či teplo odvede pozornost od bolesti a extrakt z kořene přidá bylinnou složku. U směsí s chilli nebo mentolem však úlevu nelze připsat výhradně harpagofytu.

Tableta, nebo odvar? Kořen má i serióznější podoby

Pokud mazání nestačí, nabízí se perorální cesta, kde je evropská opora nejpevnější. Harpagofyt ležatý Apomedica obsahuje v jedné potahované tabletě 600 mg suchého extraktu a je registrovaný jako rostlinný léčivý přípravek. Lékárenský řetězec Dr. Max u něj uvádí kód SÚKL 216672. Ten dokládá zápis v Databázi léků SÚKL, kde najdete jen přípravky, které prošly státní registrací. Při naší kontrole ho však Dr. Max hlásil jako dočasně vyprodaný.

Levnější alternativu představuje sušený kořen. Centrum bylin v Brně prodává 50 g za 65 Kč, e-shop HlavněZdravě nabízí 100 g drceného kořene za 105 Kč a stejné množství prášku za 109 Kč. Z kořene se připravuje odvar, jehož hořkost leckoho odradí.

Rozdíl tkví ve standardizaci. Apomedica ve svém popisu zdůrazňuje, že tableta na rozdíl od čajového nálevu zajišťuje stálý přísun účinných látek. U sypané drogy záleží na šarži, jemnosti mletí i délce vaření; odpovědnost za dávkování tak přebírá kupující.

• Gel nebo balzám: lokální masáž, nízká zátěž pro organismus, vhodný na občasné potíže.
• Sušený kořen: vnitřní užití za pár desítek korun, ale s kolísavým obsahem harpagosidu.
• Registrovaná tableta: přesná dávka, kontraindikace a omezená délka užívání uvedené v letáku.

Kdy stačí mazání a kdy už vyrazit k lékaři

Gely působí jen na povrchu, takže hlavní riziko představuje podrážděná kůže, zvlášť u receptur s chilli, kafrem nebo mentolem. Olival navíc uvádí, že jeho gel není určen těhotným ženám ani dětem mladším šesti let. Nanáší se lehkými krouživými pohyby několikrát denně.

Při vnitřním užití už harpagofyt zasahuje celý organismus. Evropská bylinná monografie EMA i český příbalový leták zmiňují tyto nežádoucí účinky:

• průjem, nevolnost a zvracení, případně bolest břicha,
• bolest hlavy a závrať,
• alergické reakce v podobě vyrážky, kopřivky nebo otoku obličeje.

Lidé s aktivním vředem žaludku či dvanáctníku by se vnitřnímu užívání měli vyhnout. Nedoporučuje se ani těhotným, kojícím a nezletilým do 18 let; pacienti se žlučovými kameny by se měli předem poradit s lékařem.

Leták k tabletám Apomedica stanoví jasné hranice: pokud se do sedmi dnů nedostaví zlepšení nebo se stav zhorší, je čas na konzultaci s lékařem. Léčba navíc nemá přesáhnout čtyři týdny. EMA k tomu doplňuje varovné signály, při kterých samoléčba končí okamžitě: otok, zarudnutí kloubu nebo horečku. Takové příznaky mohou prozrazovat zánětlivé onemocnění kloubů, infekci nebo dnu a ty žádná bylina sama nezvládne.

Ze závěrů Cochrane plyne i praktická rada pro výběr. Pokud vás záda trápí opakovaně a gel přináší jen chvilkovou úlevu, má smysl sáhnout po přípravku se známým obsahem harpagosidu, nikoli po další tubě kosmetiky.

Pár drobností je dobré mít na paměti. Masti z ďáblova drápu vyjdou zhruba na 199 až 309 Kč a jejich protizánětlivý účinek na kloub zatím nepotvrdila žádná kvalitní klinická studie; doložené tlumení zánětu pochází z buněčných modelů a z perorálního užívání. V kamenných lékárnách navíc narazíte hlavně na tablety, zatímco gely se prodávají převážně online. Pro léčbu dny pak dostupné odborné zdroje žádnou oporu nenabízejí.