Pojistěte si úrodu ovocných stromů a zasáhněte včas proti chorobám. Tady jsou ty nejznámější

Choroby ovocných stromů bývají noční můrou každého pěstitele. Jejich příčiny mohou být různé – setkat se lze s bakteriálními, virovými a plísňovými nemocemi. Ovšem sadu se nevyhýbají ani útoky nejrůznějších parazitů a roztočů. Svou roli může sehrát i nedostatek vitamínů nebo makro a mikroelementů. Seznamte se s faktory, které vaši úrodu nejčastěji ohrožují, a naučte se s nimi úspěšně bojovat.

Rzivost hrušní často souvisí s jalovci

Rzivost nebo také rez hrušní vás dokáže o úrodu připravit během několika týdnů. Její původce totiž přežívá na jalovcích a odtud se pak přenáší i na ovocné stromy. Zasáhnout proti němu lze přípravky s obsahem mědi, jež se však příliš velkou účinností nevyznačují. Spolehlivější je tedy odstranění zdroje problémů. Pokud se tedy nechcete o úrodu hrušek připravit, pak se jalovců v okolí nemilosrdně zbavte.

iZdroj fotografie: Unsplash

Padlí postihuje především starší jabloně

Jakmile se na listech vašich jabloní objeví bílý moučnatý povlak, budete mít v jeho původci zcela jasno. Jde totiž o padlí, způsobené houbami řádu Erysiphales. Bělavý povlak se objevuje především na listech, pupenech a plodech. První známky potíží lze spatřit již brzy na jaře. Infikované výhonky je nutné ihned odstranit. Následně strom ošetřete vhodným fungicidem.

Strupovitost jabloní se projevuje skvrnami

Jde o jeden z nejčastějších problémů, který se v ovocné zahradě vyskytuje. Naštěstí lze strupovitost jabloní vcelku jednoduše identifikovat, prozradí se totiž hnědými skvrnami u báze listu, jež rychle rostou a tmavnou. Postupem času jsou infikovány i jiné části rostliny, a to včetně jablek. Skvrny na nich se svou hrubostí podobají korku, později nakažená jablka praskají a samozřejmě také hnijí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokud se chcete tomuto problému vyhnout, vyberte si vyšlechtěné odrůdy, jež jsou vůči této infekci přirozeně odolné (například Topaz, Rajka, Rubinola, Admirál, Goldstar apod.). Vsadit lze také na účinné chemické postřiky, které můžete aplikovat akutně i preventivně. Ve druhém případě použijte postřik před kvetením, po něm a pak také kdykoliv během deštivého počasí – a to až do července.

Puchýřovitost švestek připraví plody o pecku

Jestliže máte svou ovocnou zahradu ve výše položených oblastech, pak jste se s touto nemocí už nejspíš setkali. Opět ji způsobuje houba. Jejím působením plody nejdříve ztratí barvu (zbělají) a později se deformují, aby nakonec opadaly ještě před dosažením zralosti. Nemají pecku a ani žádnou chuť, jak zjistíte, pokud se je přece jen rozhodnete ochutnat. A co hůř – kondice nemocných stromů se každým rokem zhoršuje.

iZdroj fotografie: Freepik

Napadené plody je nutné okamžitě likvidovat a následně zasáhnout postřikem. A to nejlépe brzy na jaře, kdy teprve začínají rašit první pupeny. Jedině tak můžete výskyt této zákeřné choroby omezit na naprosté minimum. Právě v pupenech totiž tyto houby přežívají a sbírají síly na časný jarní útok. Pozdní postřik už je proto nikdy nedokáže zcela potlačit.

Moniliové choroby plody doslova mumifikují

Další velkou skupinou nemocí jsou ty zapříčiněné přemnožením houby Moniliana fructigena. Nejčastěji se hovoří o hnědé hnilobě jabloní, ovšem moniliové infekce najdete i na hrušních apod. Zmíněné houbě svědčí především teplé a vlhké období roku, a právě proto bývá k vidění až na dozrávajícím nebo zralém ovoci. Právě tehdy se na plodech objeví hnilobné hnědé skvrny.

iZdroj fotografie: Pixabay

Ty se vyznačují soustřednými kruhy tvořenými bílými tečkami, které vystupují nad slupku jako malé bradavice. Pokud plod ponecháme na stromě, časem uschne a zcela se mumifikuje – spory hub se však později roznesou po okolí a infikují další rostliny. Proto je důležité nakažené ovoce co nejrychleji odstraňovat a pálit. Pomohou i speciální postřiky aplikované už od jara.