Okurka setá (Cucumis sativus) patří na zahradě mezi opravdu často pěstované plodiny. A to i přes to, že je poměrně náročná na výživu. Patří totiž mezi rostliny 1. trati, které by se měly pěstovat na záhonku, jež byl během předchozího podzimu vyživen zakopaným hnojem. Ovšem i během sezóny vyžaduje aplikaci organických hnojiv, aby měla dostatek živin. Do stejné skupiny patří i bílé zelí a červené zelí, květák, brokolice, tykvovitá zelenina, celer apod.
Okurky ohrožuje celá řada nemocí
Z živin patří mezi ty nejdůležitější draslík, dusík a fosfor. Ovšem okurky může ohrožovat i celá řada nemocí. Mezi ty nejúpornější patří plíseň šedá, hniloba kořenů, padlí nebo bakterióza. Proti všem původcům těchto chorob lze bojovat osvědčenými zahrádkářskými metodami. Skvěle vám pomůže například :
- zelená skalice,
- manganistan draselný,
- soda,
- ocet,
- dehtové mýdlo,
- kyselina boritá (u nás se bohužel v současné době drobným spotřebitelům neprodává)
- či amoniak.
Ovšem mnohem lepší je nemocím okurkového porostu předcházet. A jak na to? Pomůže vám docela obyčejný jód. Máme na mysli ten tekutý, který je k dostání ve všech lékárnách jako dezinfekce. Ovšem možné je použít i jód určený pro doplnění pestré stravy. Ten však bývá podstatně dražší. Pokud ho však doma máte a nevíte, co s ním, pak ho bez obav použijte právě na okurky.
Jódová prevence pro okurky
Každá okurková rostlina bude potřebovat 10 kapek jódu, rozředěných v jednom litru vody. Tento roztok použijte jako zálivku jedenkrát měsíčně. Nic víc dělat nemusíte. Pouze dbejte, abyste zálivku aplikovali na vlhkou půdu (jinak by mohlo dojít k poškození kořenů) a jód ve vodě opravdu pečlivě rozmíchejte.
Jak předcházet nemocem okurek
Dalším důležitým krokem při pěstování okurek je správná výsadba. Jako sousedé, kteří společně mohou růst na jednom záhonku, se pro okurky skvěle hodí tyto druhy zeleniny:
- hrášek,
- fazole,
- cibule,
- česnek,
- pórek,
- pažitku,
- kopr,
- košťáloviny
- a červená řepa.
Nerozumí si naopak s cuketami, rajčaty, slunečnicí, okurkami a melouny. A pokud budete příště váhat, kam je vysadit, pak byste měli vědět, že jako předplodiny určitě nelze používat rajčata, květák, zelí a kupodivu také jinak nekonfliktní růžičkovou kapustu. A nikdy je nepěstujte na stejném místě po více let za sebou. Patří do stejné skupiny jako fazole či česnek, okurka, u nichž je doporučená pěstební přestávka 3 roky.
Jak zalévat okurky
Nemoci můžete také nechtěně podpořit špatnou zálivkou. Pamatujte si proto, že voda pro tento úkon by měla být především měkká, středně teplá a bez jakéhokoliv škodlivého chlóru. Pokud tedy používáte tu z vodovodního řadu, nechte ji ve skleníku nebo na jiném vhodném místě odstát alespoň přes noc. Chlór může bohužel při časté aplikaci způsobit nekrózu kořenového systému.
Teplota vody by se pak vždy měla pohybovat okolo 25 stupňů. Pod 20 stupňů ovšem nesmí mít nikdy. Pokud byste okurky takovou vodou zalili, byly by ve stresu a mohly by shodit květy nebo dokonce i mladé plody. Snažte se v tomto ohledu nedělat výjimky – i jedna jediná studená zálivka může rostliny zbrzdit v růstu na mnoho dní.
Jaké jsou vaše tipy při péči o okurky?