Zdá se, že v srpnu už není třeba s mrkví nic dělat. Už velmi dobře vyrostla a zbývá počkat, kdy bude zralá k vykopání. Ale není tomu tak.
Mrkev obecná (Daucus carota) je oblíbená zelenina z čeledi miříkovitých. Obsahuje v sobě mnohé živiny, například vitamíny B, C, D, E a K, ale také lehce stravitelnou glukózu, sodík, vápník, lecitin, vlákninu, hořčík, jód, draslík, měď, mangan, selen, antioxidant betakaroten, fosfor nebo železo. Díky osvědčeným metodám lze díky srpnové péči dosáhnout sladkých a šťavnatých kořenů, které se navíc dobře skladují.
Mrkev je třeba pohnojit, ale jen některou
Během sezóny se mrkev obvykle hnojí dvakrát nebo třikrát. V období rychlého růstu potřebuje dusík, ovšem v srpnu už by bylo hnojení tímto prvkem spíše kontraproduktivní. Naopak. Zapotřebí je spíše fosfor a draslík. Potřeba dusíku tu sice stále je, ale ne tak velká. Dusík je totiž jedním z prvků zodpovědných za sladkost zralé mrkve.
Je ovšem třeba zmínit jednu věc – srpnové hnojení se týká pouze pozdních odrůd mrkve, které se vysévají pro sklizeň na podzim a další skladování. Rané odrůdy již v srpnu hnojení nepotřebují, nemělo by totiž smysl. A čím tedy tuto oblíbenou zeleninu během závěru léta hnojit? Možností je mnoho.
Dřevěný popel je pro mrkev perfektní
Tento oblíbený přírodní prostředek obsahuje všechny prvky, které mrkev ke své spokojenosti a ideální zralosti potřebuje, tedy především vápník, hořčík, sodík, fosfor a draslík. Ve 200 gramech tohoto pomocníka lze najít přibližně 1,5 gramu fosforu, 4 gramy draslíku a 12 gramů vápníku, a to rozhodně není zanedbatelné množství. Příprava hnojiva z popela je jednoduchá. Do kbelíku s vodou (10 litrů) přidejte 500 gramů popela a 1 litr stolního octa.
Popel je totiž třeba jeho prostřednictvím takzvaně uhasit, což mrkvi pomůže s lepším vstřebáváním vápníku. Nechte několik hodin odstát, přidejte dalších 10 litrů vody a poté nalijte roztok na předem navlhčenou půdu tak, aby byly mrkve důkladně zvlaženy. V případě potřeby si ho samozřejmě můžete vyrobit i více.
Další tipy pro hnojení mrkve
Dalším skvělým zdrojem výživných látek pro mrkve je stará známá kopřiva. Obvykle se pro přípravu hnojiva používá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), ale pokud vám na zahradě roste i kopřiva žahavka (Urtica urens), klidně ji použijte také. Natě těchto rostlin v sobě obsahují vitamíny (A, B, C, E) a minerály (železo, vápník a draslík). Přidat lze ovšem i další druhy plevelů, které se běžně vyskytují na zahradě. Například:
- řebříček obecný (Achillea millefolium)
- pýr plazivý (Elytrigia repens)
- šťavel růžkatý (Oxalis corniculata)
- a pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Taraxacum Kirschner et al.).
A jak hnojivo vyrobit?
Vhodnou nádobu naplňte do poloviny kopřivami, zalijte vodou a dejte odstát na týden na slunce. Rozhodně si opatřete víko, protože kopřivová kejda značně zapáchá. Hotový roztok nařeďte 10krát vodou a použijte jako zálivku na mrkve. Opakujte každý týden (přestaňte dva týdny před sklizní).