Osvědčené rady a tipy pro krásná velká rajčata bez trhlin

Jednoduché rady a tipy pro vypěstování krásných zdravých a velkých rajčat bez prasklin nebo jiného poškození.

Zdroj fotografie: Pixabay

Domácí rajčata jsou jako většina domácích surovin vypěstovaných na biokvalitě luxusem, který si mnozí nemohou dovolit. Nejedná se pouze o to, že víte, že máte kvalitní domácí suroviny, bez zbytečných chemických postřiků a látek pro umělé zvětšování plodin, ale také radost z úspěšného vypěstování a krásné úrody. Dnes se právě proto zaměříme na rajčata, která jsou chloubou nejednoho zkušeného zahrádkáře a pěstitele.

Pěstování od semínka

U pěstování rajčat je velmi důležité vystihnout správnou dobu. Pokud nemáte v plánu nakoupit již odrostlé sazenice, ale chcete si vypěstovat rajčata přímo ze semínka, mělo by to být nejpozději 6 až 8 týdnů před předpokládanou výsadbou sazenic na záhon, která je přibližně v polovině května, podle počasí. Cílem je vyhnout se v tomto období i pozdnějším mrazíkům, které by sazenice mohly poškodit.

Zdroj fotografie: Freepik

Pokud tedy máte v plánu sledovat celý proces růstu rajčete přímo z miniaturního semínka, je nelepší začít s jejich výsadbou již v březnu, aby do května stihly dorůst potřebné velikosti, která se v zemině uchytí. Nejlepší pro začátek je substrát určený pro výsev a množení rostlin, který seženete v zahrádkářství nebo jiném obchodě se zahradními pomůckami.

Zdroj fotografie: Unsplash

Tento substrát si poté nachystejte do truhlíků nebo nádob, ve kterých chcete pěstovat, jemně ho navlhčete a pinzetou nebo ručně na něj ukládejte jednotlivá rajčatová semínka, vždy jeden až jeden a půl centimetru od sebe. Až máte celou plochu pokrytou semínky, jemně je zasypte druhou vrstvou substrátu tak, aby byly semínka si půl centimetru pod ní a poté rozprašovačem opět navlhčete. Přikryjte tenkou deskou nebo fólií s dírkami a umístěte na teplé slunné místo, nejlépe parapet. Teplotu kolem sazeniček udržujte v pokojových hodnotách minimálně kolem 15 stupňů, nejlépe však kolem 17-21 stupňů.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Až semínka začnou klíčit a postupně vyraší první 2-3 lístky, je načase na první přesazování. To nejlépe opět se stejným substrátem smíchaným s venkovní hlínou, tentokrát jednotlivě a do hlubší nádoby, například misky od jogurtu. Správně vzrostlé sazenice by mely být menší, s hustým osazením lístků a pevným stonkem. Pokud máte v místnosti vyšší teplotu, než je libo, stonky rostou příliš rychle, jsou vysoké, ne tolik pevné a málo stabilní. Naopak ve větším chladu zůstanou stonky zakrnělé a celá rostlina bude mírně opožděná.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Rovněž důležitá je pro mladé rajčátka pravidelná zálivka, díky které má stonek spolu s malými lístky dostatek energie pro svůj růst. Záleží samozřejmě na konkrétním druhu rajčat a jeho specifických potřeb pro zdárné vypěstování.

Venkovní výsadba

V době, kdy již nehrozí noční ani ranní mrazy můžeme začít s výsadbou mladých sazeniček přímo do výhonu. Před samotným přesazením je však důležité rostlinky mírně aklimatizovat v podobě otužování. Stačí například pravidelně větrat nebo je dávat ven tak, aby si rostliny zvykly na teplotu kolem 10-15 stupňů. Toto otužování je dobré preventivně opakovat alespoň 10 dví vkuse a až poté se pustit do přesazení ven.

Zdroj fotografie: Unsplash

Pokud rajčata sadíte do skleníku, je nejlepší pravidelná prevence proti vzniku chorob a plísní v podobě výměnu hlíny. Nejlepší je měnit každý rok a používat čerstvou kombinaci hlíny ze záhonu, kompostu a posečené trávy. Do vykopané rýhy nejdříve uložte silnou vrstvu posečené trávy, která při svém rozkladu produkuje teplo, a na ni poté navrstvěte kompost smíchaný s hlínou. Pokud máte hotovo, je čas na přesazení sazenic.

Nejdříve ze všeho si do země, vždy asi 40 cm od sebe zatlučte dlouhé dřevěné tyčky, které budou sloužit jako opora pro rostoucí rajčátka. Poté si k jednotlivým tyčkám vyhlubte jamky, do kterých opatrně vkládejte kořenové základy jednotlivých sazenic. Ty poté pouze řádně zalijte a máte hotovo. Důležitá je poté pouze pravidelná a svědomitá starostlivost.

Zdroj fotografie: Freepik

Péče o rajčata

Až sazeničky v zemi mírně porostou opatrně je přivažte k dřevěným tyčkám, které jsou pro ně oporou a dbejte o jejich pravidelnou zálivku. Čím výše budou růst, tím výše rostlinku vždy upevněte k tyči, aby se vlivem těžknoucích listů a květů nezlomily. Důležité je také vyštípávat boční výhony, které by narušily jednotnou strukturu a zbytečně by celou rostlinu oslabovaly.

Co se týče přihnojování, předtím, než se rostlině vytvoří první květy se doporučuje používat klasické hnojivo KRISTALON Start, které podporuje aktivní růst rostlin a zrychluje také nástup jejich produkčního období. Po nahození květů je dobré hnojivo obměnit za KRISTALON Plod a květ, který má velmi pozitivní vliv na kvetení a vývoj květů rostliny.

Zdroj fotografie: Freepik

Dalším důležitým faktorem při pěstování rajčat je jejich zaštípnutí, přibližně po dosažení výšky 1,5-1,8 metru. Rostlina by jinak rostla dál, už však na úkor plodů. Listy rostlin, které pěstujete ve skleníku by se rovněž neměly dotýkat skla ve skleníku, protože by se mohly spálit nebo jinak nenávratně poškodit.

Jak na škůdce

Mezi největší nepřátele rajčat patří bramborová plíseň, která se u těchto rostlin objevuje téměř pravidelně a není tak žádnou raritou. Nejčastěji rostliny napadá v období července a srpna, kdy rostlinkám nesvědčí vlhké počasí. Vyhýbejte se tak zbytečnému kropení listů, které tuto plíseň může pouze podporovat. Pokud se některý z listů začne nebezpečně zbarvovat do hněda, nemilosrdně jej ušmikněte pryč. Pro další škůdce v podobě nejrůznějších druhů hmyzu patří klasické použití postřiků, nebo vysazením silně aromatických rostlin a bylin do přítomnosti rajčat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Sklizeň

To nejlepší přijde na konec a v tomto případě se jedná o sklizeň. Ta by měla proběhnout přibližně po 2-3 měsících, především podle druhu rajčat a počasí v daném období. Plody, které nejsou ještě zcela dozrále necháme v teplejších místnostech nebo například na parapetu, kde sami „dojdou“. Přezrálé plody by totiž na přímém slunku mohly popraskat a přilákat na svou dužinu mravence a jiný hmyz.