Starý proutěný kočárek z půdy může mít hodnotu desítek tisíc korun. O ceně rozhoduje rukojeť ze slonoviny, s níž se dnes smí obchodovat jen na zvláštní povolení.
Sběratelé při prohlídce historického kočárku míří pohledem nejdřív na madlo. Pokud je vysoustružené nebo vykládané slonovinou, bez prasklin a odlomených míst, a k tomu drží pohromadě původní secesní výplet, může cena zachovalého kusu vystoupat na 25 000 Kč a víc, v horní poloze až k 35 000 Kč. Běžné proutěné kočárky z bazarů se přitom drží v jednotkách tisíc. Rozdíl mezi oběma světy tvoří materiál, který se už nikdy legálně nevyrobí. Sám o sobě však nestačí. Slonovinové madlo cenu žene vzhůru teprve tehdy, když kočárek obstojí jako celek: výpletem, stavem i příběhem.
Slonovinová rukojeť jako odznak lepší rodiny
Slonovina, tedy dentin ze sloních klů, patřila po staletí k nejžádanějším surovinám. Byla vzácná, dovážená z daleka, dobře se řezala a lákala teplým odstínem. Badatelský text uložený v archivu Oxfordské univerzity připomíná, že v 19. století se z ní vyráběly klávesy pian, kulečníkové koule i střenky příborů a že sloužila jako „symbol společenského postavení“ rostoucí střední třídy v Evropě a Severní Americe.
Kočárek s takovým madlem proto vypovídal o rodině, která si ho pořídila. Matka tlačící dítě parkem kolem roku 1900 dávala najevo společenské postavení stejně spolehlivě, jako to dělal manžel zlatými hodinkami v kapse. Právě secesní kusy z přelomu století mívaly nejjemnější výplet a dekorativní ornamentiku, jakou poválečná sériová výroba už neopakovala.
Že jde o seriózní obor, dokládá Muzeum starožitných kočárků, panenek a patentních listin v Náchodě. Jeho sbírka čítá přes 200 kočárků z let zhruba 1760 až 1970. Soukromí sběratelé jsou neméně vytrvalí: Božena Dvořáková, která se sama jako nemluvně vozila v kočárku vyměněném za půl prasete, začala historické kusy shromažďovat kolem roku 2004, v roce 2012 je poprvé vystavila a o sedm let později jich vlastnila asi čtyřicet.
Proutěná kukaň od HIKO a Liberty: domácí klenot z půdy
Český sběratelský trh stojí na dvou jménech. Firmu Hirsch & Co., známou jako HIKO, založili v roce 1904 v Trnovanech u Teplic, ochrannou známku zaregistrovala roku 1919 a do roku 1938 byla podle sběratelského přehledu Rukověť pro sběratele největším výrobcem kočárků na našem území. Proutěnou kukaň nabízela už v katalogu z roku 1936. Stála tehdy 967,50 Kč, což ji kvůli použitému materiálu řadilo mezi dražší modely.
Liberta vyrostla z košíkářské dílny. Antonín Svoboda ji roku 1921 rozjel v Mělníku-Mlazicích jako závod na proutěné korby a od roku 1926 vyráběl kompletní kočárky pod vlastní značkou. Po válce se osudy obou firem propletly: z konfiskátu HIKO vznikl v roce 1949 národní podnik TDV Duchcov a v roce 1955 ho sloučili s mělnickou Libertou do TDV Mělník.
Typickou kukaň prozradí několik znaků:
- korba i pevná oblouková stříška pletené z proutí nebo pedigu, u pozdějších kusů z bužírky či PVC,
- nízký chromovaný podvozek s chromovanými blatníky,
- chromované vodítko a nárazník,
- šestipružinové spodní pérování.
Modely HIKO a Liberty si bývají podobné a sběratelé sledují drobné konstrukční odchylky a podobu loga. Tvar sám může napovědět, jistotu však přinese až štítek výrobce, srovnání s katalogem nebo pohled odborníka.
Kolik vynese starý kočárek: bazar, sběratelská kukaň a rarita
Dohledané české nabídky se dají rozdělit do tří pater. Každé odpovídá jinému typu kočárku i jinému kupci.
| Kategorie | Příklad z trhu | Cena |
|---|---|---|
| Běžný retro či proutěný kus | starý proutěný kočárek na miminko, Aukro (2025) | 1 999 Kč |
| Retro kočárek se značkou | proutěná Liberta, Bazoš | 5 500 Kč |
| Zachovalý proutěný kočárek | nabídka na Bazoši | 8 890 Kč |
| Restaurovaná sběratelská kukaň | provázková „kukaňka“, Sbazar | 9 000 Kč (původně 12 900 Kč) |
| Rarita se slonovinou a secesním výpletem | podle VědaŽivě | 25 000 Kč a více |
Podle nás z tabulky vyplývá jednoduché pravidlo. Stáří samo o sobě vydělá málokomu. Peníze se soustřeďují tam, kde se potká vzácný materiál s dobrým stavem a doložitelnou historií. Kočárek se slonovinovým madlem, ale s rozpadlým proutím a chybějící boudou, skončí podle všeho mnohem níž než bezvadná kukaň bez jakékoli slonoviny.
Historické kočárky přitom pronikají i do aukčních katalogů. Starožitnosti Ostrava zařadily do své 20. eAukce na portálu Livebid položku „Dětský kočárek TDV Duchcov“. Pro hodnotnější kus se proto vyplatí oslovit aukční dům nebo starožitníka ještě předtím, než majitel vyvěsí inzerát.
Pravá slonovina, nebo celuloid? Jak prověřit nález z půdy
Pro rozlišení slonoviny existuje oficiální vodítko, příručka CITES Identification Guide for Ivory and Ivory Substitutes. Klíčem jsou takzvané Schregerovy linie, jemná mřížka viditelná na příčném řezu. U současné sloní slonoviny svírají v uváděném příkladu úhly 109 až 142 stupňů, u mamutí 71 až 81 stupňů. Jejich přítomnost potvrzuje původ z chobotnatce, afrického a asijského slona ale nerozliší.
Kost se pod lupou prozradí drobnými Haversovými kanálky. Plastové a kompozitní napodobeniny mívají pravidelnější kresbu a pod UV lampou mohou světélkovat odlišně. Zrádná je takzvaná francouzská slonovina, celuloidová náhražka rozšířená právě na přelomu 19. a 20. století, která se pravému materiálu podobá až nebezpečně. Domácí testy, při nichž by se madlo škrábalo, zahřívalo nebo leptalo, jsou proto špatný nápad. Cenný kus patří k odborníkovi.
Stejně šetrně je třeba zacházet s korbou. Kanadský konzervační institut CCI varuje před vodou, protože rostlinný materiál bobtná, sesychá a zanechává skvrny. Prach se odstraňuje jemným štětcem směrem k vysavači s nízkým tahem, kočárek se při manipulaci podpírá a nikdy se nezvedá za madlo ani za okraj výpletu. Skladovat ho je dobré mimo dosah vody a bez prudkých výkyvů vlhkosti. Americký Národní archiv doporučuje pro sbírky relativní vlhkost kolem 45 až 55 procent, rozhodně pod 65 procenty. Při podezření na červotoč nebo plíseň je namístě předmět izolovat a přizvat konzervátora.
Na fotografiích pro odhadce by neměly chybět detaily madla, výpletu, štítku a podvozku. Snímek z dálky vypoví o hodnotě málo.
Prodej kočárku se slonovinou podle pravidel CITES
Slonovina je kamenem úrazu. Exempláře druhů z přílohy A úmluvy CITES, kam sloni patří, podléhají obecnému zákazu obchodu. Podle Portálu veřejné správy je pro komerční nakládání nutné potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností, které vydává místně příslušný krajský úřad, v Praze magistrát.
Mnoho majitelů spoléhá na to, že starožitnost je volná. Referenční příručka EU k obchodu s volně žijícími druhy (EU Wildlife Trade Reference Guide) však výslovně uvádí, že obecná výjimka pro zpracované předměty získané před 3. březnem 1947 se na starožitnosti ze sloní slonoviny nevztahuje a také u nich je potřeba povolení. Kočárek se slonovinovým madlem proto nelze bez dokladů jen tak nabídnout na bazaru.
Cenu i šanci na legální prodej zvednou dokumenty. Patří k nim rodinné fotografie s kočárkem, účtenky, katalogové listy, štítek výrobce, písemné svědectví o původu, restaurátorská zpráva a odborný posudek materiálu. Kdo našel na půdě kočárek s podezřele bílým madlem, udělá podle nás nejlépe, když ho nechá v původním stavu, pečlivě nafotí a nejdřív se obrátí na odhadce, teprve potom na kupce.
Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)
PŘEČTENÍ: 6832
PŘEČTENÍ: 3425
