Němci zakázali topení, které má v bytě skoro každý. Kdo ho neodstraní, riskuje pokutu. Experti čekají, že zákaz převezmou další země

Letošní zpřísnění ale posunulo hranici dál: kdo si po 31. prosinci 2025 vymění rozbitá noční akumulační kamna za nový přímotop stejného typu, dopouští se přestupku. Hamburg tím říká, že zelená elektřina je příliš cenná na to, aby se přeměňovala na teplo s účinností jedna ku jedné, když tepelné čerpadlo zvládne totéž se třetinou až čtvrtinou spotřeby. Opatření zasahuje řádově desítky tisíc bytů a otevírá otázku, zda podobný scénář čeká i zbytek Evropy.

Koho zákon skutečně zasáhne a kolik bytů je ve hře

Paragraf 11 hamburského klimatického zákona míří na „fest installierte Stromdirektheizungen“, tedy pevně zabudované elektrické přímotopy určené k vytápění prostor s výkonem nad 1,5 kW na bytovou či provozní jednotku. Přenosné radiátory, infrapanely pod limitem nebo malé doplňkové spotřebiče zůstávají legální.

Přesný registr dotčených zařízení město nezveřejnilo. Orientační výpočet ale nabízí regionální zpráva BDEW: z přibližně jednoho milionu hamburských bytů vytápělo v roce 2023 elektřinou 2,8 %, tedy zhruba 28 tisíc jednotek. Na noční akumulační kamna, historicky nejrozšířenější typ přímotopu v hanzovním městě, připadalo 1,5 %, tedy asi 15 tisíc bytů. Menšinový segment, přesto tisíce domácností, které jednoho dne stanou před volbou: opravit staré topidlo, nebo přejít na jinou technologii.

Podstatný detail: zákon nevyžaduje okamžitou demontáž funkčního zařízení. Spouštěčem povinnosti je teprve nová instalace, výměna nebo náhrada po konci roku 2025. Kdo má doma třicet let stará akumulační kamna a ta stále hřejí, může je provozovat dál.

Proč Hamburg považuje přímotopy za plýtvání vzácnou elektřinou

Argumentace hamburského senátu stojí na jednoduché fyzice a jednom ekonomickém předpokladu. Přímotop přemění kilowatthodinu elektřiny na kilowatthodinu tepla, poměr 1 : 1. Tepelné čerpadlo z téže kilowatthodiny vytěží tři až čtyři kilowatthodiny tepla díky odběru energie z okolního vzduchu, země nebo vody. Při rostoucí poptávce po obnovitelném proudu, ať už pro elektromobilitu, průmysl či datová centra, město považuje přímé elektrické vytápění za neúnosně nehospodárné.

Do mozaiky zapadá i hamburský tepelný plán, schválený v roce 2026. Město systematicky rozšiřuje síť dálkového vytápění a chce, aby se na ni postupně napojovaly celé čtvrti. Přímotopy v tomto plánu nemají místo: každý byt, který zůstane na elektrickém přímotopu, z pohledu města zbytečně zatěžuje rozvodnou soustavu a brzdí přechod k účinnějším zdrojům.

Klimatické cíle přidávají naléhavost. Hamburg si vytyčil snížení emisí o 70 % do roku 2030 oproti roku 1990 a úplnou uhlíkovou neutralitu do roku 2045. Každá kilowatthodina, která projde přímotopem místo tepelným čerpadlem, tuto trajektorii komplikuje.

Pokuty přes dva miliony korun a kontrolní mechanismus s desetiletou pamětí

Sankční rámec zákon nastavil razantně. Kdo po 31. prosinci 2025 nelegálně připojí, vymění nebo nahradí pevný přímotop nad stanovený limit, riskuje pokutu až 100 000 eur, v přepočtu přes 2,5 milionu korun. Pokud úřad prokáže, že porušitel získal hospodářský prospěch, smí tuto částku ještě překročit.

Kontrola funguje přes stavební dozor a příslušné úřady, které mají podle § 30 pravomoc vyžadovat data i přístup do nemovitostí; u bytů ovšem jen se souhlasem uživatele. Kdo využije zákonnou výjimku, například prokáže, že alternativní řešení je technicky nemožné nebo nepřiměřeně nákladné, musí vyhotovit dokumentaci a archivovat ji deset let pro případnou kontrolu.

Česko a zbytek Evropy: přijde hamburský scénář i k nám?

V českém bytovém fondu hraje elektřina výrazně větší roli než v Hamburku. Podle Sčítání 2021 sloužila jako hlavní zdroj tepla v 390 376 obydlených bytech, tedy v 8,7 % celkového fondu. Samostatná kategorie přímotopů ve veřejných datech chybí, ale číslo naznačuje, že případný zákaz hamburského střihu by u nás dopadl na podstatně širší skupinu domácností.

Zatím k tomu ale nic nesměřuje. Návrh Strategie renovací budov, který Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo v květnu 2026, řeší energetické úspory, zateplování a modernizaci; explicitní zákaz přímotopů v něm nefiguruje.

Evropský rámec tlačí jiným směrem, ale stejným proudem. Přepracovaná směrnice o energetické náročnosti budov požaduje, aby od roku 2028 splňovaly nové veřejné budovy standard bezemisních staveb a od roku 2030 totéž platilo pro všechny novostavby. To vytváří systémový tlak na účinné zdroje tepla, aniž by šlo o plošný unijní zákaz přímotopů ve stávajících bytech.