Student zaplatil za bednu starých terakotových sošek v přepočtu zhruba tisíc korun. Jedna z nich nesla podpis, který její odhadní cenu vyhnal na více než milion.
Celý nákup proběhl v malém antikvariátu, jehož jméno ani adresu veřejně dostupné zdroje nezmiňují. Budoucí pedagog si odnesl krabici s několika otlučenými figurkami, které na první pohled vypadaly jako typická pozůstalostní keramika, trochu oprýskaná, trochu sentimentální, bez zjevné umělecké ambice. Teprve doma, při rozbalování, otočil jednu z plastik dnem vzhůru. Na spodní straně se rýsoval lehce rozmazaný, přesto čitelný podpis: Kai Nielsen. Jméno, které v dánském sochařství přelomu devatenáctého a dvacátého století váží mimořádně. Následné odborné posouzení stanovilo hodnotu figurky na více než 285 000 dánských korun, v přepočtu přes milion korun českých. Z bazarového harampádí se stal potenciální muzejní kus.
Kdo byl Kai Nielsen a proč jeho jméno mění pravidla hry
Kai Nielsen (1882–1924) patří k nejvýraznějším postavám dánského sochařství. Glyptotek mu společně s Faaborg Museum věnoval rozsáhlý výstavní projekt „Født af hverdagen“, který běžel od května 2024 do ledna 2025. Kodaňské muzeum ho přitom představuje jako tvůrce, jehož monumentální realizace zdobí veřejný prostor, zatímco drobné statuety dodnes přežívají v soukromých domácnostech po celém Dánsku.
Právě tato dvojí stopa, muzejní a zároveň lidově rozšířená, vysvětluje, proč mohl Nielsenův originál ležet zapomenutý v krabici mezi laciným zbožím. Sochař záměrně navrhoval figurky určené k širšímu oběhu. Keramická značka Kähler ve své oficiální historii uvádí, že Nielsen chtěl své práce dostat mezi lidi a produkovat je v tisících kusech. Když takový předmět přijde o kontext, zmizí z rodinné vitríny do pozůstalostního výprodeje, snadno splyne s anonymní dekorativní keramikou.
Cenové rozpětí, které vyráží dech: od sedmi set po milion dvě stě tisíc
Samotné jméno na spodku figurky otevírá dveře k aukčnímu trhu, kde se Nielsenovy práce obchodují v extrémně širokém pásmu. Malá glazovaná terakota „Venus Kalipygos“, signovaná Kai Nielsen, se v dubnu 2026 prodala u Svendborg Auktionerne za 700 dánských korun, v přepočtu necelé tři tisíce korun českých. Na opačném pólu spektra stojí bronzová „Aarhuspigen“, která u Bruun Rasmussen dosáhla 1,2 milionu dánských korun, tedy zhruba čtyř milionů korun.
Co rozhoduje o tom, kam na této škále konkrétní dílo spadne?
- Model a vzácnost – sériově šířená figurka má jinou tržní pozici než unikátní plastika.
- Materiál – bronz zpravidla převyšuje terakotu, ale výjimky existují.
- Provenience – doložitelná historie vlastnictví posiluje důvěryhodnost i cenu.
- Stav a glazura – praskliny, doplňky a přemalby hodnotu sráží dolů.
Pokud odhadní cena nalezené figurky skutečně činí 285 000 dánských korun, musí jít o kus výrazně nad rámec běžné sériové produkce, ať už vzácnějším modelem, výjimečnou proveniencí, nebo kombinací obojího.
Proč zájem o Nielsenovy práce právě teď roste
Glyptotekova výstava z let 2024–2025 vrátila Kaie Nielsena do centra pozornosti dánských dějin umění. Bruun Rasmussen ve stejném období komunikoval rekordní prodej „Aarhuspigen“ za 1,2 milionu dánských korun. A sekundární zdroje hovoří o „silné poptávce“ po Nielsenových figurách v dobrém stavu. Instituce i trh táhnou jedním směrem, a právě do tohoto proudu zapadl nenápadný nákup z antikvariátu ve Voerladegårdu.
Student podle dostupných informací zatím figurku neprodal. Zvažuje, zda ji ponechat, svěřit aukční síni, nebo hledat muzejní řešení. Ať se rozhodne jakkoli, klíčový okamžik už proběhl, ve chvíli, kdy otočil kus pálené hlíny dnem vzhůru a přečetl šest písmen na spodku.
PŘEČTENÍ: 6715
PŘEČTENÍ: 7331
