Kladensko, Nymbursko, Liberecko: právě z těchto oblastí hlásí houbaři v první červnové dekádě opakovaně hojný růst hřibů. Zbytek republiky ale zatím spí.
Mezi 3. a 10. červnem se na portálu NaturAtlas začaly hromadit záznamy, jaké Česko na začátku léta rozhodně nezažívá každý rok. Středočeský kraj a Liberecko vykazují opakovaná hlášení hojného růstu hřibovitých hub, doplňkově se přidává i Praha.
Kde přesně se teď daří
Nejsilnější signál vysílá Středočeský kraj. Na Kladensku se mezi 3. a 10. červnem objevují záznamy „hojný růst“ hřibovitých hub opakovaně a z různých míst. Nymbursko přidává podobný obraz. V Libereckém kraji zaznamenali houbaři hojný růst už kolem 1. až 2. června, ale následné dny přinesly i záznamy „žádný růst“; situace se tam mění doslova les od lesa.
Praha nabízí ještě rozporuplnější čtení: 2. června hlášení hojného růstu, o čtyři dny později naopak nic. Kdo chce sázet na jistotu, měl by se držet středočeských okresů. Kdo hledá dobrodružství, může zkusit příměstské lesy na okraji hlavního města.
A co zbytek republiky? Jihomoravský a Zlínský kraj jsou zatím v útlumu. Otevřená hlášení tam neukazují dost konzistentních nálezů na to, aby se dalo mluvit o startu sezony.
Proč tak obrovské rozdíly na malém území
Za nerovnoměrným obrazem stojí počasí. ČHMÚ ještě 27. května varoval před znovu se prohlubujícím suchem a rychlým vysycháním půdy. Oficiální model pravděpodobnosti růstu hub pracuje s nasycením půdy srážkami za posledních 30 dní a průměrnými teplotami za uplynulý týden. Tam, kde koncem května spadly vydatné přeháňky, se okno pro hřiby otevřelo. Tam, kde déšť minul, půda zůstala suchá a houbám chybí startovní impuls.
K tomu se přidávají lokální faktory: typ lesa, nadmořská výška, orientace svahu, blízkost vodních toků. Dva sousední okresy mohou mít úplně jiný výsledek, pokud jeden zasáhla bouřka a druhý zůstal na suchu. Podle sekundárního shrnutí mapy ČHMÚ ze 7. června držela většina Česka stále pásmo velmi nízké pravděpodobnosti růstu.
Kdy po dešti čekat houby
Mykolog Petr Souček z České mykologické společnosti v rozhovoru pro iROZHLAS vysvětloval, že hřibovité houby typicky naskakují 10 až 14 dní po vydatných srážkách. Po delším suchu to může být i tři týdny. Kdo tedy zaregistroval déšť ve svém regionu teprve minulý týden, nemusí zoufat, okno se teprve otevírá.
Na začátku sezony mají podle Součka výhodu listnaté lesy a dubiny. Prakticky to znamená hledat vlhčí úseky, severní svahy a okolí potoků. Kromě hřibů smrkových a dubových se ve Středočeském kraji objevují i lišky obecné, křemenáče nebo klouzky. Na Liberecku hlásí houbaři hřib kovář a křemenáč osikový.
Jak číst mapu a hlášení, než vyrazíte
Nejlepší strategie pro víkendového houbaře je dvoukroková kontrola. Nejdřív mapa ČHMÚ, ta řekne, jestli jsou ve vašem regionu vhodné vláhové a teplotní podmínky. Pak čerstvá okresní hlášení na NaturAtlasu, která ověří, jestli se příznivé podmínky už propsaly do skutečných plodnic.
Pokud je váš okres na mapě v nízké pravděpodobnosti a současně nemá čerstvé záznamy z posledních dnů, je výprava spíš sázkou naslepo. Pokud se k příznivější mapě přidají terénní hlášení z uplynulých 48 hodin, šance výrazně roste. Důležité je vědět, že komunitní hlášení nejsou oficiální statistika, jeden nadšený houbař dokáže vychýlit obraz celého okresu.
Sezona se rozjíždí, ale ještě zdaleka nedosáhla vrcholu. Kdo vyrazí tento víkend na Kladensko nebo do libereckých lesů, má reálnou šanci na úlovek. Kdo bydlí na jižní Moravě, ten ať zatím sleduje srážkovou mapu, jeho čas přijde.
PŘEČTENÍ: 10010
PŘEČTENÍ: 5435
