Na ciferníku je Johanka z Arku s lotrinským křížem. Unikátní hodinky pro de Gaulla se vydražily za 37 milionů korun

Ženeva, druhý květnový víkend roku 2026. V sále aukční síně Phillips, která dražbu The Geneva Watch Auction: XXIII pořádala společně s firmou Bacs & Russo, přichází na řadu lot číslo 24: zlaté kapesní hodinky Agassiz Watch Co. s přízviskem „Victory Watch: Charles de Gaulle“. Experti je odhadli na 300 000 až 600 000 švýcarských franků. Kladívko nakonec dopadlo při 1 460 500 frankech, v přepočtu zhruba 37 milionů korun. Horní hranici odhadu tak kus překonal 2,43krát. Kdo si ho odnesl, aukční dům nezveřejnil. Podle nás za tou cenou stojí víc než zlato a jemná mechanika. Sběratel získal přenosný kus dějin, který nese tvář Francie, vypráví o globální válce a míří přímo k člověku, jenž zemi provedl porážkou až k osvobození.

Johanka z Arku s praporcem odboje: co ukazuje ciferník

Středu ciferníku zaplňuje polychromovaný smalt technikou cloisonné. Johanka z Arku, patronka Francie, na něm zapichuje do země praporec s lotrinským křížem. Tentýž dvouramenný kříž se vrací i v podobě hodinové ručky, takže při každém pohledu na čas putuje symbol odboje po ciferníku dokola.

Volba motivů vychází z konkrétní historie. Podle Fondation Charles de Gaulle přijala Svobodná Francie lotrinský kříž za svůj znak 1. července 1940, pouhé dny po de Gaullově londýnské výzvě k pokračování boje. Pro Francouze v exilu i v odboji se z něj stal symbol vzdoru a naděje. Johanka, rodačka z Lotrinska, která v roce 1429 osvobodila Orléans, do téhož příběhu zapadá přirozeně: národní hrdinka, která vyhnala okupanta.

Načasování dražby přidalo symbolice ještě jednu vrstvu. Orléans v těch dnech slavilo už 597. ročník Slavností Johanky z Arku (Fêtes de Jeanne d’Arc), navázaných na 8. květen. Hodinky s Johankou tak měnily majitele přesně v týdnu, kdy Francie svou světici tradičně oslavuje.

Rub hodinek pokračuje ve stejném duchu. Zadní víko zdobí mapa světa protnutá mohutným písmenem V jako Victory (vítězství) a věnování „1939, generál Charles de Gaulle, 1945“. Pouzdro z 18karátového žlutého zlata měří 46 milimetrů, uvnitř tepe ručně natahovaný kalibr o velikosti 16 čárek s 18 kameny.

Ženevský dar čtyřem vítězům války

Zakázka se zrodila v závěru války. Iniciativy se podle Phillipsu ujala skupina vlivných ženevských občanů v čele s Ernestem Baumannem, kteří chtěli vzdát hold vůdcům spojeneckého vítězství. Vznikly čtyři unikátní kapesní hodinky: pro Harryho S. Trumana, Winstona Churchilla, Josifa Stalina a Charlese de Gaulla. K nim přibyly stolní hodiny se světovým časem pro Eleanor Rooseveltovou na památku zesnulého Franklina D. Roosevelta.

Každý exemplář dostal vlastní národní ikonografii:

Řemeslně šlo o souhru ženevské elity. Výrobu zajistila manufaktura Agassiz, mechanismus světového času dodal Louis Cottier. Smaltovou miniaturu vytvořil Michel Deville z Maison Stern a zadní víko vyryl Edgar Maerky. Katalog Sotheby’s k Churchillovu kusu popisuje cloisonné jako techniku s minimálním prostorem pro omyl: tenké zlaté přepážky se plní vrstvami smaltu a dílo se opakovaně vypaluje, přičemž jediná prasklina znamená začít znovu.

Harmonogram byl napjatý. Zadání putovalo do manufaktury Agassiz a k Cottierovi v srpnu 1945, hotovo mělo být do konce listopadu a hodinky se k adresátům dostaly o Vánocích. Že de Gaullův exemplář skutečně dorazil do Francie, dokládají podle Phillipsu francouzské dovozní značky na pouzdře. Pro sběratele detail k nezaplacení: puncovní značka funguje jako razítko na doručence.

Čtyřiačtyřicet měst na jednom ciferníku

Proč zrovna světový čas? Phillips vysvětluje volbu komplikace symbolicky. Válka se vedla na všech kontinentech a vítězství vzešlo z mezinárodní spolupráce, takže hodinky měly ukazovat celou planetu najednou.

Technicky Cottierův systém kombinuje tři vrstvy. Uprostřed běží místní čas, kolem něj otáčivý 24hodinový prstenec rozlišuje den a noc a vnější okraj nese názvy 44 metropolí. Majitel nastaví své domovské město na dvanáctou hodinu a ze sousedních prstenců pak přímo vyčte, kolik je právě v Londýně, Moskvě či Washingtonu. U de Gaullova kusu svítí jako výchozí bod Paříž.

Cottier patřil k průkopníkům této komplikace a jeho řešení později převzaly nejprestižnější ženevské značky. Na hodinkách pro de Gaulla se tak potkává milník hodinářské techniky s politickým poselstvím. Právě tahle kombinace podle nás vysvětluje, proč přihazující ve finále tak lehce opustili rámec odhadu.

Od 126 500 franků k jedenáctinásobku

Na veřejnost se de Gaullovy hodinky poprvé dostaly 14. října 1990. Síň Antiquorum je tehdy v ženevském hotelu Des Bergues nabídla jako lot 92 s odhadem 50 000 až 70 000 franků a prodala za 126 500 franků. Kudy hodinky putovaly od generála až do roku 1990, otevřené prameny neuvádějí. Podrobný popis z té doby nabízí katalog Antiquorum.

Mezi oběma dražbami stoupla nominální cena ve stejné měně zhruba 11,5krát, což podle našeho propočtu odpovídá výnosu kolem 7 % ročně. Kurzové pohyby, inflace ani náklady na držení v tom zahrnuté nejsou. Hodnotu podle nás vyhnaly vzhůru tři proudy. Trh s historickými hodinkami za tři desetiletí výrazně vyspěl. Sběratelé začali mnohem štědřeji platit za doložený původ a za vzácný smalt. A sérii „Victory“ mezitím zviditelnil Churchillův exemplář, který v září 2015 vynesl u Sotheby’s 485 000 liber. V aukci v roce 1998 se podle sekundárních zdrojů prodal přibližně za 25 000 liber.

Osud zbylých dvou kusů zůstává zahalený. Antiquorum v katalogu z roku 2018 eviduje Trumanovy i Stalinovy hodinky s poznámkou „neznámé umístění“. Na trhu se tedy dosud objevila jen polovina série, což vzácnost obou známých exemplářů dále umocňuje.

Pro představu, jak silně funguje samotné de Gaullovo jméno, poslouží dražba v pařížském Artcurialu z prosince 2024. Náramkové hodinky LIP Calibre R27, které generál nosil, tam měly odhad 6 000 až 10 000 eur. Prodaly se za 537 920 eur včetně poplatků a vytvořily rekord značky LIP. Agassiz z letošního května přesto vynesl nominálně zhruba 2,7krát víc. Ke jménu majitele totiž přidává ještě unikátní zakázku, autorskou komplikaci a válečný příběh vtisknutý přímo do zlata.

Kde se de Gaullův kus řadí mezi hodinkové rekordy

Světový strop zůstal nedotčen. Patek Philippe Grandmaster Chime Ref. 6300A vydražený v roce 2019 za 31 milionů franků drží podle tiskové zprávy Patek Philippe primát nejvyšší aukční částky za hodinky vůbec. I na téže ženevské dražbě se našel dražší lot: Patek Philippe Ref. 2523 odešel za 7 961 000 franků.

Jenže srovnání čistě podle ceny míjí podstatu. Patek je ceněn hlavně jako mistrovské dílo značky, kdežto de Gaullův Agassiz těží z prémií, které se jinde sejdou jen zřídka: jediný exemplář pro konkrétního státníka, komplikace Louise Cottiera a válečná symbolika s doloženým rodokmenem. Investiční statistiky to potvrzují nepřímo. Podle indexu luxusních investic Knight Frank posílily hodinky v roce 2025 o 5,1 %, zatímco celý koš sběratelských aktiv mírně oslabil o 0,4 %. Kusy jako tento ovšem stojí mimo běžné indexy a řídí se spíš logikou muzejních artefaktů.

Český trh zná státnické hodinky v mnohem skromnějším měřítku. Hodinky, které prezident Edvard Beneš daroval svému kancléři Jaromíru Smutnému, se podle serveru Fintag objevily v pražské aukci v roce 1992 a znovu v roce 2023. Ilustrují stejný princip: osobní pouto k dějinám zvedá cenu daleko nad hodnotu kovu a strojku.