Růžová pampeliška ze střední Asie kvete od května do října a nepotřebuje téměř žádnou péči. V Česku se objevuje poprvé

Na první pohled vypadá jako pampeliška, kterou někdo přebarvil. Okvětí má růžové, světlé až pudrové, a uprostřed svítí citronově žlutý terč, jako by obyčejný úbor zapomněl dokončit převlek. Nejde o šlechtitelský trik ani o rostlinu, která se pampelišce jen podobá. Je to samostatný botanický druh rodu Taraxacum, tedy stejného rodu, do kterého patří i pampeliška z každého českého trávníku. Prodejce Lukon Glads ji nabízí jako novinku „poprvé u nás nabízenou“ a slibuje kvetení od května do října. Prověřili jsme, co z toho potvrzují botanici a zahraniční pěstitelé a kde musí zahradník sám přiložit ruku k dílu.

Pravá pampeliška, jen v jiném kabátě

Botanickou identitu potvrzuje databáze Plants of the World Online, kterou spravuje londýnská Královská botanická zahrada v Kew. Vede Taraxacum pseudoroseum Schischk. jako platný druh z čeledi hvězdnicovitých. Jméno bylo poprvé platně publikováno v roce 1964 ve Flóře SSSR. Rostlina tedy není marketingová novinka posledních let, botanikům je známá přes šedesát let.

Kew určuje i její domov: Kazachstán a Kyrgyzstán, mírné pásmo střední Asie. Americká semenářská firma Baker Creek doplňuje, že tam roste na okrajích lesů, na loukách a podél cest. Prostředí, které bychom si u nás spojili spíš s obyčejnou pampeliškou než s exotickou kuriozitou.

Tvarem zůstává věrná svému rodu. Tvoří přízemní růžici listů, drží se v zemi kůlovým kořenem a dorůstá zhruba 20 až 30 centimetrů. Rozdíly jsou tři:

• barva květu: růžové jazykovité květy na okraji, žlutý až citronový střed,
• použití: kompaktní okrasná trvalka do záhonu i nádoby,
• plodnost: Baker Creek ji popisuje jako výrazně méně plodnou než běžnou žlutou pampelišku.

Právě tahle kombinace je podle nás jejím největším trumfem. Vypadá jako kuriozita, ale nese odolnost rostliny, kterou se zahrádkáři desítky let marně snaží vyhubit.

Nenáročná, pokud dostane, co potřebuje

Na tvrzení o minimální péči je něco pravdy, ale platí za konkrétních podmínek. Pěstitelské zdroje se v nich shodují:

• stanoviště: slunce až polostín, Baker Creek doporučuje alespoň čtyři až šest hodin přímého slunce denně,
• půda: dobře propustná, ideálně s kompostem, hnojení zdroje nezdůrazňují,
• zálivka: po výsadbě udržovat vlhko, ale bez přemokření,
• horko: v teplejších polohách pomůže polostín, který snižuje stres.

S dobou kvetení je to podobné. Lukon uvádí květen až říjen, nezávislý pěstitelský web Pink Dandelion Info mluví o přirozeném období kvetení od května do října a kanadská semenářská firma West Coast Seeds o kvetení od poloviny jara do podzimu. Potenciál kvést většinu sezony tedy rostlina má. Jak hustě a jak bez přestávek bude kvést, záleží na vodě, teplotě a hlavně na jednom zásahu: průběžném odstraňování odkvetlých úborů.

Formulaci „téměř bez péče“ bychom proto upřesnili. Platí pro přežití rostliny. Pro dlouhé a bohaté kvetení se ale vyplatí chodit k záhonu s nůžkami.

Chmýří, které je potřeba hlídat

I růžová pampeliška zůstává pampeliškou. Po odkvětu tvoří typické chmýří a semena odnáší vítr. Britská Královská zahradnická společnost RHS připomíná, že běžná pampeliška nese v jednom úboru přes stovku semen a vítr je dokáže zanést daleko. West Coast Seeds proto u růžové pampelišky výslovně doporučuje odstraňovat odkvetlé květy, aby se rostlina nešířila.

Uklidňuje údaj od Baker Creeku, podle kterého je růžová varianta mnohem méně plodná než její žlutá příbuzná. Ani to ale neznamená, že ji lze nechat bez dozoru. Odstřihnout uvadlý květ dřív, než se z něj stane lehká bílá koule, trvá pár vteřin. A zahradník tím najednou omezí samovýsev i prodlouží kvetení.

Je pěstování v Česku legální? Na unijním seznamu invazních nepůvodních druhů, jak jej zveřejňuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, není druh Taraxacum pseudoroseum mezi suchozemskými rostlinami vyjmenován. Zákaz pěstování a obchodu se týká jen druhů z tohoto seznamu. Konkrétní české hodnocení rizika pro tento druh ale chybí a AOPK upozorňuje, že v Česku roste řada nepůvodních rostlin, z nichž část se stala invazními. Zásada je proto jednoduchá: do volné přírody ji nevysévat a semeníky na zahradě kontrolovat.

Otevřenou otázkou zůstává křížení s domácími pampeliškami. Rod Taraxacum má mimořádně složité rozmnožování, kombinuje pohlavní cestu s apomixií, tedy tvorbou semen bez oplození. Studie v časopise Heredity ukazuje, že hybridizace v rodu existuje, i když v některých zkoumaných populacích měla jen malý efekt. Pro růžovou pampelišku v české krajině konkrétní data nejsou. Úplně vyloučit to nelze, a i proto dává smysl držet chmýří pod kontrolou.

Záhon, balkon a česká zima

Zahraniční pěstitelé řadí rostlinu do americké zóny mrazuvzdornosti 3 a výše, West Coast Seeds uvádí zóny 3 až 8. Zóna 3 počítá se zimními minimy kolem −35 až −40 °C, takže v záhonu má na běžné české zimy velkou rezervu.

Jiná situace nastává v nádobě. Prodejce rostlinu do květináčů výslovně doporučuje a sám ji dodává v květináči 9 × 9 cm. Kořenový bal v nádobě ale promrzá mnohem víc než půda v záhonu. Na zimu je proto rozumné květináč obalit, přisunout ke zdi nebo ho rovnou zapustit do země. Přes léto potřebuje balkonová rostlina propustný substrát, odtokový otvor a pravidelnější zálivku bez stojící vody v podmisce. A na balkoně platí dvojnásob: odkvetlý květ pryč dřív, než chmýří odletí k sousedům.