Ne každý z nás má to štěstí, že je jeho zahrada umístěna v úrodné nížině hojně skrápěné deštěm. Pokud tomu právě u vás tak není, nezoufejte. Máme tipy na květiny, které pokvetou i za těch nejtvrdších podmínek. A to jen s minimální péčí z vaší strany. A doporučíme i vhodné keře.
Stříbrolistá zeleň jako sázka na jistotu
Rostliny, které se ve svém přirozeném prostředí často potýkají se sluncem, se obvykle do jisté míry před jeho účinky chrání. A stříbřité listy pokryté chloupky, které část tepla a UV záření odrážejí, jsou právě takovouto adaptací. V květinářství tedy můžete jít na jistotu, aniž byste museli obtěžovat obsluhu. A po čem je vhodné sáhnout?
Velmi známý je zejména čistec vlnatý (Stachys byzantina). Ovšem stejnou výhodu nabídne kohoutek věncový (Silene coronaria, syn. Lychnis coronaria), jež vás navíc potěší růžovými květy, nebo trnitá modře kvetoucí máčka (Eryngium giganteum). A hledáte-li půdokryvnou plazivku, doporučujeme rožec plstnatý (Cerastium tomentosum).
Jak správně vybrat suchomilné trvalky
Potřebujete osadit vysušené partie zahrady a netušíte, odkud začít? Vyberte si středně vysoké trvalky velmi rychle vytvářející kompaktní trsy. Jde například o sporýš (Verbena bonariensis), řebříček (Achillea filipendulina) či léčivou třapatkovku (Echinacea purpurea). Ale hodit by se vám mohla i svatolina (Santolina sp.), ožanka kalamandra (Teuctrium chamaedrys), pryšec Griffithův (Euphorbia griffithii) nebo mydlice bazalkovitá (Saponaria ocymoides).
Jen dejte pozor na to, jak dlouho je na záhonku pěstujete. Starší trsy mají totiž tendenci vysychat zevnitř. Po třech až čtyřech letech od výsadby je proto doporučujeme rozdělit ostrým rýčem nebo ručně. K tomuto kroku přistupujte na jaře. Zároveň si je tak snadno namnožíte do dalších částí zahrady. Jen pamatujte na to, že čím menší trs vytvoříte, tím pomaleji se bude rozrůstat.
Vzdávat se nemusíte ani růží a dalších pestře kvetoucích krásek
Možná vás to překvapí, ale růže svraskalá (Rosa rugosa) sucho přímo zbožňuje. A stejně jsou na tom i perovskie (Perovskia atriplicifolia) nebo čilimník (Cytisus x praecox), kteří na vaši zahradu navíc společnými silami přilákají i včely a motýly. Z podobných rostlin lze doporučit ještě diviznu (Verbascum olympicum), bělotrn (Echinops bannaticus) a mnohokvět (Kniphofia).
A co takhle suchomilné květiny, které si jako bonus můžete nasušit i do vázy? Říkáme jim také lidově slaměnky a jednoznačnou favoritkou mezi nimi je limonka (Limonium latifolium). Aby ovšem byla co nejdekorativnější, nikdy ji k sušení nestříhejte v plném květu. Jinak její krása rychle zmizí, protože plně rozvité květy během sušení odpadnou.
K mání jsou i suchomilné dřeviny
Nechcete se spoléhat jen na výsadbu bylinkového patra? Pak si pořiďte dřeviny, kterým sucho také nijak nevadí. Doporučujeme zejména ptačí zob (Ligustrum vulgare), dřišťál (Berberis Julianae) a hlohyni (Pyracantha coccinea). Jejich plody navíc vypadají na podzim velmi dekorativně a jako bonus na zahradu přilákají ptáky.
A aby byl výčet rostlin nenáročných na vodu kompletní, nesmí v něm chybět ani mrazuvzdorné kaktusy, díky nimž si na zahradu snadno přinesete středomořskou atmosféru. Chybu neuděláte například s opunciemi (Opuntia robusta). Skvěle se k nim hodí také juka (Yucca filamentosa) a katrán přímořský (Crambe marittima). Společně vás přenesou na báječnou dovolenou pod pálícím sluncem. A to se rozhodně hodí.