Zahradní architekti ji vysazují pod stromy, kde nic jiného neroste. Japonská tráva za pár stovek promění stín v nejhezčí místo zahrady

Zahradní architekti ji vysazují pod stromy, kde nic jiného neroste. Japonská tráva za pár stovek promění stín v nejhezčí místo zahrady

Rákosník japonský snáší polostín i stín, pod korunami stromů vytváří převislé zlatavé trsy a sazenice v českých zahradnictvích vyjde zhruba na 99 až 299 Kč.

i Foto: KATHERINE WAGNER-REISS / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.
                   

Pod starou jabloní nebo lípou to v mnoha zahradách vypadá podobně. Trávník řídne, mech postupuje a holá zem se v létě práší. Právě sem patří rákosník japonský, kterému se česky říká také rákosovka velká, botanicky Hakonechloa macra. Pochází z vlhkých horských lesů a skalnatých roklí na japonském ostrově Honšú, kde roste v podrostu pod listnatými korunami. Do evropských zahrad si tenhle zvyk přinesl s sebou. Úzké listy se sklánějí jedním směrem jako proud vody a světlé kultivary zjasní i zastrčené místo za domem. Kouzlo se ovšem rozvíjí postupně: první rok vysadíte pár drobných trsů, třetí rok už máte souvislý zlatý lem kolem kmene.

Travina do stínu, jakých je v sortimentu jen hrstka

Většina okrasných travin se bez slunce obejít nedokáže. Ozdobnice, kavyly i dochany potřebují plné světlo, jinak polehnou a přestanou kvést. Rákosník patří k výjimkám. Britská Královská zahradnická společnost (RHS) ho v profilu druhu doporučuje do vlhkých, humózních a propustných půd na slunci i ve stínu a výslovně zmiňuje podsadbu růží a keřů. Univerzitní zahradnická služba Severní Karolíny ho rovnou označuje za stínomilnou vytrvalou trávu, která v zastíněných partiích poslouží i jako půdopokryvná rostlina.

Proč se tolik hodí právě pod stromy? Důvody jsou tři:

  • Snese nedostatek světla. Polostín mu vyhovuje nejvíc, zelené formy zvládnou i hlubší stín.
  • Opticky prosvětlí tmavé místo. Žlutozelené a pruhované listy odrážejí světlo a ve stínu působí skoro jako lampa.
  • Má měkký, převislý tvar. Obloukovité trsy obtékají kmeny, okraje cest i kameny a zakrývají ostrá rozhraní mezi zemí a dlažbou.

Zahradníci z Wisconsinu ho doporučují k patám stromů, podél pěšin a do lesních zahrad. Osvědčené jsou kombinace s bohyškami, kapradinami, dlužichami, plicníkem, pomněnkovcem nebo čechravami. Kapradina dodá členitost, bohyška velkou plochu listu, dlužicha barvu. Rákosník k tomu přidá jemné linie a pohyb, který žádná z těchto trvalek nenabídne.

Kultivary rákosníku: zlato, vínová i bílé proužky

Druh sám je svěže zelený, ale v nabídce českých zahradnictví dnes převažují barevné kultivary. Ceny v tabulce odpovídají stavu v době naší rešerše a e-shopy je během sezony mění.

KultivarHlavní efektVýškaKde koupit a za kolik
„Aureola“žlutozelené listy s jemným pruhovánímasi 30 až 40 cmFLOS, květináč 9 cm, 239 Kč
„All Gold“souvislá zlatá plochaasi 30 až 40 cmFLOS 160 Kč v akci (jinak 229 Kč), Franc 209 Kč
„Beni-kaze“zelený přes léto, na podzim červený až vínovýaž 60 cmEden, kontejner 9 cm, 99 Kč
„Albostriata“zelenobílé pruhy, vitální růstasi 40 až 60 cmSpomyšl, 249 až 299 Kč

Nejvíc uznání sklízí „Aureola“. Americká asociace pro trvalky (Perennial Plant Association) ji vyhlásila trvalkou roku 2009 a RHS jí udělila svou Award of Garden Merit, tedy ocenění za zahradní hodnotu. Prověřenou volbou jsou ale i ostatní. Německo-rakouská sortimentová zkouška z let 2016 až 2019, do které se zapojila i vídeňská zahrada v Schönbrunnu, zařadila mezi výborně a velmi dobře hodnocené kultivary „Albostriata“, „All Gold“, „Aureola“ i samotný druh.

Volba odrůdy závisí na tom, kolik světla k rostlině dopadne. Žluté a pestré listy v hlubokém stínu blednou a zelenají. Podle německých hodnotitelů „All Gold“ nejlépe vynikne na světlejších zastíněných místech, třeba u severní stěny domu, kam dopadá rozptýlené světlo z oblohy. Do opravdu tmavého podrostu pod hustou korunou je podle nás rozumnější sáhnout po zeleném druhu nebo po „Beni-kaze“, „Aureolu“ a „Albostriatu“ pak umístit do polostínu na okraj koruny.

Výsadba pod stromy: kořeny jsou hlavní soupeř

Rákosník nemá rád dva extrémy: vyprahlou zem a trvale podmáčený jíl. Pod stromem mu hrozí spíš to první, protože vzrostlé kořeny odsají většinu vláhy. Výsadbu proto stojí za to připravit pečlivěji než běžný záhon a myslet přitom i na samotný strom. Univerzitní poradenská služba Purdue Extension varuje před sekáním povrchových kořenů a před navršením silné vrstvy zeminy, která je dusí.

Postup, který šetří obě strany:

  1. Zvolte menší sazenice. Rostliny v devítkovém květináči se snadno vsunou mezi silné kořeny, aniž byste museli kopat hluboké jámy.
  2. Sázejte do mezer, ne ke kmeni. Nejlépe funguje vnější část kořenové zóny pod okrajem koruny, kam proniká víc světla i deště.
  3. Zlepšujte místně. Do každé jamky přidejte hrst kompostu nebo listovky, celou plochu nezasypávejte.
  4. Zamulčujte. Pět až osm centimetrů listovky nebo kompostované kůry udrží vláhu, mulč ale nechte pár centimetrů od kmene.
  5. Hlídejte odtok. Vlhko ano, stojatá voda ne. V těžkém jílu hrozí hniloba kořenů.

Zahradnictví Spomyšl doporučuje rozestup 35 až 45 centimetrů, tedy pět až osm rostlin na metr čtvereční. Kdo chce mít souvislý polštář dřív, ať sáhne po horní hranici. Úspornější varianta s pěti kusy na metr čtvereční se zapojí také, jen jí to potrvá déle. Pro lem kolem jedné středně velké jabloně tak vystačí zhruba deset až patnáct sazenic, což při cenách z tabulky vychází na jednu až tři tisícovky.

Říjen je pro výsadbu příhodný. Spomyšl uvádí sázení od března do října a podzimní půda bývá ještě teplá a vlhká. Kdo to letos nestihne, může začít v dubnu.

Péče během roku: vláha, kompost a jeden jarní střih

Jakmile se rákosník uchytí, práce s ním skoro není. Zalévat je třeba hlavně první sezonu a pak v období horka a sucha; wisconsinští zahradníci kladou důraz zejména na zálivku během jarního růstu. Jako hnojení stačí na jaře vrstva kompostu, přebytek dusíku by vyhnal měkké a poléhavé listy.

Na podzim se trsy zbarví do měděných a bronzových tónů, „Beni-kaze“ až do vínově červené. Uschlé listy klidně nechte na zimu stát, chrání srdce rostliny a v jinovatce vypadají pěkně. Koncem zimy nebo zjara, až pominou silné mrazy, je odstraňte. FLOS radí u „All Gold“ střih zhruba pět centimetrů nad zemí, u „Aureoly“ a „Beni-kaze“ dva až tři centimetry.

Mrazy ve střední Evropě rákosníku obvykle nevadí. FLOS uvádí u „Aureoly“ odolnost asi do −29 °C, u „All Gold“ do −23 °C a v holomrazu doporučuje přikrýt trsy chvojím. Pozor dejte jen na nádoby. Květináč stojící nad zemí promrzne celý, proto ho na zimu zapusťte do země nebo přeneste na chladné, chráněné místo.

Pomalý start, který se vyplatí

Netrpělivé zahradníky rákosník zpočátku zklame. Rakouská výzkumná zahrada HBLFA Schönbrunn zjistila, že po výsadbě potřebuje dva až tři roky, než se pořádně rozvine. „Aureola“ tam po zhruba čtyřech letech dosáhla 50 až 60 centimetrů na výšku i na šířku, místy se rozrostla až na 90 centimetrů. RHS u tohoto kultivaru počítá s pěti až deseti lety do konečné velikosti.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články