Zelenec chocholatý přežije i v rukou naprostého začátečníka, v Česku stojí od desítek korun a laboratoře NASA u něj naměřily schopnost vázat formaldehyd. Jak moc ale pomůže v běžném bytě?
Když v osmdesátých letech výzkumník Bill Wolverton testoval pro NASA rostliny v uzavřených komorách, hledal řešení pro vzduch na vesmírných stanicích, ne pro panelákový obývák. Zelenec v jeho pokusech za 24 hodin odstranil 86 % formaldehydu z malé hermetické nádoby.
Co vlastně NASA zjistila, a co z toho platí doma
Wolvertonovy experimenty, financované NASA a publikované mezi lety 1989 a 1993, probíhaly v uzavřených nádobách o objemu zlomku běžné místnosti. Rostliny v nich prokazatelně vázaly těkavé organické látky (VOC), přičemž podstatnou roli hrály nejen listy, ale i kořeny a substrát. Výsledky NASA Spinoff dodnes cituje jako důkaz potenciálu rostlin pro kosmické mise.
Proč zrovna zelenec: cena, odolnost, bezpečnost
Na českém trhu je zelenec chocholatý jednou z nejdostupnějších pokojovek. Malé kusy se na Heurece pohybují od 70 do 155 Kč, větší exempláře v květináči kolem 400–450 Kč. Rozmnožování je triviální, stačí oddělit odnož z převislého výběžku a zasadit.
Co ho ale odlišuje od řady jiných „čistících“ pokojovek:
- Tolerance k chybám. Snese jasné nepřímé i slabší světlo, přežije občasné přeschnutí substrátu. Podle Royal Horticultural Society stačí přesazovat jednou za rok až dva a hnojit střídmě.
- Bezpečnost pro domácí mazlíčky. ASPCA ho klasifikuje jako netoxický pro psy i kočky, to je u populárních pokojovek spíš výjimka než pravidlo.
- Široké využití v interiéru. Funguje v závěsu, na polici, v obýváku i v ložnici. Nevhodný je jen do úplně tmavé místnosti bez denního světla a na přímé polední slunce.
Typické problémy jsou kosmetické: hnědé špičky listů od tvrdé vody s fluoridem, blednutí při nedostatku světla, žloutnutí při přelití. Nic z toho rostlinu nezabije, stačí upravit zálivku nebo ji přesunout.
Formaldehyd v českých bytech: problém, který existuje
Zelenec v laboratoři nejlépe vázal právě formaldehyd, a ten se v českých domácnostech skutečně vyskytuje. Podle Státního zdravotního ústavu se uvolňuje hlavně z dřevotřískových desek v nábytku a podlahách, dále z laků, barev, koberců a lepidel. Monitoring SZÚ z let 2002–2003 zjistil, že ve 14 % měřených místností v pěti českých městech překračovala koncentrace formaldehydu hranici 60 µg/m³. Data jsou starší, ale ukazují, že problém není okrajový, zvlášť po nákupu nového nábytku nebo rekonstrukci.
Řešení ale začíná jinde než u květináče. EPA doporučuje jako první krok odstranit nebo omezit zdroj škodlivin, pak větrat čistým venkovním vzduchem a teprve poté zvažovat filtraci. Rostliny v tomto žebříčku stojí až za ventilací a čističkami.
