Brambory obvykle vnímáme jako oblíbenou součást jídelníčku, málokdo však ví, že je lze použít i k docela jinými účelům. Tušíte, jak funguje například elektřina z brambor? Hned na začátek vám prozradíme, že je toto značení trochu zavádějící. Brambora sama totiž žádnou elektřinu negeneruje. Její šťáva ovšem dokáže působit na dva rozdílné kovy používané k sestavení obvodu, a tím vlastně vzniká elektrické napětí.
Jak na bramborovou elektřinu
Jinými slovy – doma si vlastně vyrobíte galvanický článek. Ovšem rozhodně to nefunguje jen u brambor – naopak. Existují mnohem lepší adepti pro tento pokus, například citrusy, protože čím kyselejší základ si vyberete, tím lepší výsledek získáte. Je ovšem nutné použít přesně stanovený postup.
Jak na elektřinu z brambor
Pokud si myslíte, že bramborami rázem rozsvítíte celý byt, pak se pletete. Ale chcete-li rozsvítit třeba malou diodu, směle do toho. Pro začátek si najděte dva drátky z různých materiálů – ideální kombinace je měď a zinek. Může jít i o plíšky, které připojíte k drátům. Společně je doveďte do diody a volné konce zapíchněte do brambory. Jestliže však chováte k zelenině úctu, klidně použijte i plastový kelímek s roztokem kyseliny citronové.
Bohužel nic většího než diodu pravděpodobně toto řešení neutáhne. Jde totiž o to, že galvanický článek, který jste si vyrobili z brambory, má jen velmi malou plochu elektrod, a nedokáže tedy generovat dostatečně silný elektrický proud, i když napětí leckdy odpovídá třeba i 1,5 V, což je za běžných okolností hodnota například menších elektromotorků.
Jak vylepšit odběr energie
A proč to nefunguje? Kromě napětí je totiž nutné mít i sílu alias ampéry a to prostě brambory vyprodukovat nedokážou. Pokud chcete, aby toho vaše brambory utáhly více, pak je s pomocí drátků zapojte do série. Osm brambor leckdy dokáže zvládnout i běžnou žárovku (přičemž kyselejší ovoce nebo zmíněný roztok kyseliny citronové bude mít samozřejmě výsledky mnohem lepší).
Historie elektřiny je stará
Pokud se vám pokus podaří, můžete být pyšní. Navázali jste totiž na sérii experimentátorů počínající Italem Alessandrem Voltou (1745–1827). Právě on jako první vzal nastříhané plíšky zinku a mědi a omotal je filcem, který předtím namočil v octu. Na jejich konce pak přiložil drátěné vývody a malý zdroj elektřiny byl na světě. Dnes je tento pokus známý jako „Voltův sloup“.
Které fyzikální pokusy jste měli v oblibě vy?