Informace, kterou musí znát každý majitel kompostu: Zkušení zahrádkáři prozradili, jak je to s popelem a jeho kompostováním

Dřevěný popel je na zahradě cenným obkladem. Obsahuje totiž velké množství živin. Není také bez zajímavosti, že na zahradě se při hnojení všeho druhu uplatňuje popel vzniklý po spálení březového a lipového dřeva a dokonce také natí slunečních nebo těch bramborových. Využít však lze opravu jakýkoliv.

Jaké živiny obsahuje popel

Pro popel je charakteristická velmi vysoká koncentrace živin. Vápníku obsahuje nejvíce, a sice 33–35 %. Nechybí ani 6–10 % draslíku, 4–7 % hořčíku a 2–4 % fosforu. Přítomen je samozřejmě také křemík, i když v menší koncentraci. Co v popelu naopak najít nelze, je dusík – ten je proto nutné dodat na hnojené záhony třeba kompostováním. Ovšem právě na kompost se popel hodí také.

Jak na kompostování dřevěného popela

Vložení popela do kompostéru je asi nejlepším využitím, jak zlikvidovat popel vzniklý například po grilování. A proč? Snadno totiž jeho přeměnou získáte univerzální hnojivo, které zlepší kvalitu půdy. Poslouží vám tak při pěstování okrasných druhů rostlin, ale i ovoce a zeleniny. Příprava kompostu s dřevěným popelem není složitá. Stačí jej jen umístit v mírně zastíněné části zahrady.

Vrstvy organického odpadu je pak třeba střídat s tím anorganickým – jako je například popel nebo menší větve a odřezky dřeva. Skvělé jsou také piliny. Na hotový kompost si bohužel musíte chvíli počkat – k použití je totiž připraven až po pár měsících. Většinou se však tato lhůta protáhne až na rok! Budete však mít jistotu, že váš kompost bude obohacen o mnohé živiny, jako je například železo, fosfor, mangan, hořčík, vápník, draslík a důležité stopové prvky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kryt pro choulostivé rostliny

Ovšem popel je možné použít i jinak. Pro trvalky ve vaší zahradě mohou být teploty pod bodem mrazu nebezpečné. Bohužel přemrznutí kořenů neznamená jen jejich zhoršený vývoj v další sezóně, mnohdy totiž může být i fatální a vést k jejich celkovému odumření. Aby byly rostliny na zahradě chráněny, stačí kolem nich navršit kopec z popelu.

Lze ho ovšem vyrobit i ze zdravého, ale již spadaného listí ze stromů apod. Je opravdu nutné dbát na to, aby kryt neobsahoval nemocné listy nebo například popel s příměsí chemických látek, které mohou nepříznivě ovlivnit stav rostlin. Neměl by se také používat na čerstvě vápněných půdách, jelikož může snížit asimilovatelnost cenného fosforu a zároveň také zvýšit zasolení substrátu.

Pro jaké rostliny se popel nehodí

Ovšem ne u každého druhu lze popel použít. Záleží také na tom, jaký druh doma máte. Popel z tvrdého dřeva (topol, buk či dub) se pyšní (pokud byste ho přeměřili) poměrně vysokým pH s hodnotou 12–13. Ovšem měkké dřevo, které je na zahradách k vidění častěji), se v tomto ohledu pohybuje kolem 10.

iZdroj fotografie: Pixabay

A kam tedy popel nedávat? Pamatujte si, že je zásaditý, takže nevhodný pro rostliny preferující kyselou půdu. Mezi ně patří například všechny jehličnany, cínie, borůvky, hortenzie, chryzantémy, chrpy, zimolez, vilíny, lilie, vřes a vřesovec, pomněnky a konvalinky či rododendrony. Ty raději vyživte nějak jinak – například mulčovací kůrou.