Jeden stupeň dolů na termostatu a za zimu ušetříte i 3 000 Kč. Komfort přitom neklesne, jen většina lidí nastavuje teplotu špatně

Večer přijdete domů, termostat ukazuje 23 °C a v tričku je příjemně. Kotel v suterénu ale celou topnou sezonu 2025/2026 vyhřívá dům o stupeň či dva víc, než doporučují normy. Poradna ministerstva průmyslu i-EKIS počítá s jednoduchým pravidlem: snížení vnitřní teploty o 1 °C ušetří přibližně 6 % energie na vytápění. U domácnosti, která za plynové topení zaplatí za sezonu kolem 50 000 Kč, vychází úspora na 3 000 Kč. Nemusíte kupovat žádné zařízení ani volat technika. Stačí otočit kolečkem.

Proč každý stupeň na termostatu stojí peníze

Dům ztrácí teplo stěnami, okny a střechou. Rychlost úniku určuje hlavně rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku. Čím větší rozestup, tím víc plynu musí kotel spálit, aby ztrátu vyrovnal.

Odborníci z EKIS to ukazují na konkrétním příkladu. Průměrná venkovní teplota české topné sezony činí asi 3,8 °C. Při 20 °C v místnosti je tedy rozdíl 16,2 °C, při 21 °C už 17,2 °C. Podíl obou hodnot dává 1,062. Jeden stupeň komfortu navíc tak zvyšuje potřebu tepla o 6,2 %, a to po celou zimu, den za dnem.

Tenhle výpočet se týká velké části Česka. Podle ČSÚ topilo v roce 2021 zemním plynem jako hlavním palivem 1 683 055 domácností, z toho přes milion v rodinných domech. Na vytápění připadají v domácnostech dvě třetiny celkové spotřeby plynu, zbytek připadá na teplou vodu a vaření.

Výpočet úspory 3 000 Kč podle cen plynu v roce 2026

Eurostat uvádí pro české domácnosti ve druhém pololetí 2025 průměrnou cenu plynu 2,1917 Kč za kWh včetně daní (data zprostředkovává server EU Studio). Za topnou část účtu ve výši 50 000 Kč se tedy skrývá přibližně 22,8 MWh tepla, tedy zhruba 2 150 m³ plynu za sezonu. Takové hodnoty odpovídají prostornějšímu rodinnému domu, případně stavbě se slabší izolací nebo starými okny.

Odhad pro vlastní domácnost spočítáte za minutu:

• vezměte z vyúčtování roční spotřebu v kWh,
• vynásobte ji cenou za kWh,
• výsledek vynásobte podílem vytápění, u plynu zhruba 0,66,
• konečnou částku vynásobte 0,06.

Číslo na konci představuje orientační roční úsporu za jeden stupeň dolů. Kdo ubere dva stupně, může počítat přibližně s dvojnásobkem, tedy kolem 12 % topné části účtu. Výraz „za zimu“ tu označuje celou topnou sezonu od října do dubna. Pokud termostat stáhnete až teď, v lednu, únoru nebo březnu 2026, ušetříte poměrnou část, která připadá na zbývající měsíce. Ty jsou ovšem nejstudenější, a proto na celkovém účtu váží nejvíc.

Česko topí víc, než radí normy

Statistici ČSÚ zjišťovali, jakou teplotu mají Češi v místnosti, kde tráví nejvíc času. Podle publikace Statistika & My ji na 22 °C vytápí 34,6 % domácností, na 23 °C dalších 22,6 % a na 24 °C 6,7 %. Ještě tepleji si topí 3,2 %. Doporučených 20 °C drží pouhých 8,7 % domácností.

Norma ČSN EN 12831, jejíž výpočtové teploty zveřejňuje TZB-info, přitom stanovuje pro obytné místnosti i kuchyň 20 °C, pro koupelnu 24 °C a pro vytápěné vedlejší prostory 15 °C. Rozumné nastavení pro běžný dům vypadá takto:

Pravidlo „o stupeň méně“ zná skoro každý. Jen málokdo si ho ale přepočítal na vlastní fakturu, a proto zůstává termostat tam, kde byl i loni.

Ke ztrátám přispívají i další drobnosti. Termostat visí u okna nebo nad radiátorem, a měří tak nesmysly. Topení jede přes den, v noci i během pracovní doby na stejnou hodnotu. Těžké závěsy zakrývají tělesa. Okna stojí hodiny otevřená na ventilačku. Americký magazín Real Simple zařadil mezi nejúčinnější zimní kroky kromě snížení teploty také volné proudění vzduchu kolem topení, utěsnění spár a chytrou práci se žaluziemi.

Ubrat stupeň a pořád mít doma teplo

Pocit tepla neurčuje samotný údaj na displeji. Svou roli hraje vlhkost vzduchu, a ještě víc teplota stěn a oken, od kterých tělo sálavě ztrácí teplo. Studený povrch a průvan vás přiměje přitopit, přestože vzduch v místnosti má „správných“ 21 °C. Státní zdravotní ústav doporučuje držet v pobytových místnostech přibližně 20 až 22 °C a relativní vlhkost mezi 45 a 55 %.

Tělo si na změnu zvykne nejsnáze postupně:

• první tři až čtyři dny stáhněte termostat o půl stupně,
• potom uberte další půlstupeň,
• koupelnu vyhřívejte jen v době, kdy se používá,
• větrejte krátce a naplno, třeba pět minut s okny dokořán,
• pořiďte si levný vlhkoměr a sledujte, jestli se vlhkost drží v doporučeném pásmu.

Hranici, pod kterou už se nemá jít, určuje vlhkost. Jakmile se na chladných místech začne srážet voda, hrozí plíseň. Kritické jsou kouty za skříněmi, severní stěny a rohy u oken. SZÚ proto radí topit a větrat tak, aby na nejstudenějších plochách nevznikala častá nebo trvalá kondenzace. Ohřev teplé vody nechte beze změny, protože při příliš nízké teplotě se ve vodě může množit legionela.

Na závěr jedno varování: troubu ani sporák nikdy nepoužívejte jako náhradní topení. U plynových spotřebičů hrozí otrava oxidem uhelnatým.

Termostat, zateplení, nový kotel: co se vyplatí dřív

Podle nás začíná nejlevnější úspora odstraněním přetápění. Teprve potom dává smysl uvažovat o dražších technologiích. Jednotlivá opatření se liší jak cenou, tak dosahem.

Ruční snížení o 1 °C ušetří kolem 6 % tepla a nestojí nic. Vyžaduje jen disciplínu.

Programovatelný nebo chytrý termostat přidává útlum přes noc a během nepřítomnosti. Americký program ENERGY STAR odhaduje průměrnou úsporu chytrých termostatů na 8 % nákladů na vytápění a chlazení, ovšem jen tehdy, když lidé programy opravdu používají. Real Simple cituje americké ministerstvo energetiky, podle kterého může stažení teploty zhruba o 4 až 5,5 °C (7 až 10 °F) na osm hodin denně snížit roční účet až o desetinu. Pro české domy volte opatrnější útlum: v noci 17 až 19 °C, při odchodu do práce 16 až 18 °C. Programovatelný termostat lze koupit zhruba od 1 000 Kč, Heureka u modelu Salus 91FL uvádí cenu kolem 1 042 Kč. Mechanická termostatická hlavice vyjde na 200 až 500 Kč, chytrá přibližně na 600 až 1 800 Kč za kus. Jednoduchý termostat se při úsporách v řádu tisíců zaplatí během jediné sezony, vybavení celého domu chytrými hlavicemi se vrací za několik let.

Utěsnění a izolace snižují samotnou potřebu tepla. ENERGY STAR v modelu amerických domů počítá s průměrnou úsporou 15 %.

Kondenzační kotel zvyšuje účinnost zdroje. EKIS u výměny staršího plynového kotle s relativně slušnou účinností odhadl úsporu kolem 10 %. U domu s velkými ztrátami dává smysl obvyklé pořadí: nejdřív obálka budovy a regulace, potom nový zdroj navržený na nižší výkon.

Dotace se mezitím přesunuly jinam. Kotlíkové dotace skončily 31. srpna 2024 a po jejich konci podporuje stát tepelná čerpadla, kotle na biomasu a napojení na dálkové teplo, běžný plynový kotel už ne. Nová zelená úsporám míří v roce 2026 hlavně na renovace a zateplení. Zranitelné domácnosti mohou získat zálohovou dotaci až 400 tisíc Kč, ostatní žadatelé bezúročný úvěr.