Klíšťata nelezou z větví, ale ze stébel u chodníku. Pět minut po procházce rozhodne, jestli se přisají nebo ne

Klíště obecné neskáče ze stromů, nelétá a nečíhá v korunách. Sedí na špičce stébla trávy nebo na okraji keře a čeká; reaguje na dech, tělesné pachy, teplo i vibrace. Jakmile se ho dotknete nohavicí, přidrží se a začne stoupat vzhůru. Pak může po těle lézt klidně několik hodin, než si najde místo, kde se přisaje. Právě tahle prodleva je vaše hlavní zbraň. Prevence proto nestojí na jednom kroku, ale na dvou fázích: co uděláte před odchodem do přírody a co po návratu. Obě musí fungovat společně.

Kde klíšťata opravdu číhají

Zapomeňte na obraz lesní divočiny. Klíště obecné žije v listnatých a smíšených porostech, v bylinné vegetaci podél cest, v křovinách u vodních toků, na neudržovaných pastvinách, ale taky v městských parcích, lesoparcích a na vaší vlastní zahradě. ČHMÚ uvádí, že rozhodující je vegetace a vlhkost, ne to, zda jste ve městě nebo na venkově. Aktivní jsou už při 5–8 °C, hlavní sezóna v Česku běží od března do června s vrcholem v květnu, druhý nárůst přichází na podzim a trvá do prvních mrazů. Mírná zima posouvá začátek sezóny na dřívější dobu, a rok 2026 zatím potvrzuje, že klíšťata jsou venku brzy.

Regionální rozdíly jsou přitom obrovské. Podle posledních uzavřených krajských dat za rok 2025 měla u lymeské boreliózy nejvyšší kumulativní nemocnost Vysočina (172,7 na 100 tisíc obyvatel) a Jihočeský kraj (160,7), zatímco Praha hlásila 59,8. U klíšťové encefalitidy vedl Jihočeský kraj s 18,8 na 100 tisíc, Vysočina měla 10,2 a Praha jen 2,3. Ale i uvnitř jednoho města se lokality výrazně liší, stačí vlhký park s podrostem.

Šest pravidel: před cestou i po návratu

Prevence se dělí na dvě fáze. První snižuje šanci, že se klíště vůbec zachytí. Druhá brání tomu, aby se stihlo přisát nebo aby ho člověk zavlekl domů v oblečení.

Před cestou (snížení kontaktu):

• Hladké, světlé oblečení. Dlouhé nohavice zastrčené do ponožek, dlouhé rukávy. Na světlé látce lezoucí klíště snáz zahlédnete, na hladké se hůř drží.
• Repelent na kůži i oblečení. Na odkrytou kůži přípravky s DEET, ikaridinem, IR3535 nebo PMD. Na oblečení permethrin, který odpuzuje i zabíjí klíšťata a vydrží několik praní. Pozor: pokud výrobce uvádí dobu účinku proti komárům, u klíšťat počítejte zhruba s poloviční dobou a aplikujte znovu dřív, než byste čekali.
• Pohyb po cestách. Vyhýbejte se brodění vysokou trávou a křovinami. Nesedat a nelehat do porostu, piknik na dece uprostřed louky je přesně ta situace, kdy klíště nemusíte zaregistrovat.
• Průběžná kontrola nohavic a ponožek. Stačí se občas podívat dolů a setřít, co leze nahoru.

Po návratu (zamezení přisátí):

• Okamžitá kontrola celého těla. Svlečte vše včetně spodního prádla. Při dobrém světle v koupelně projděte kotníky, podkolenní jamky, třísla, pas, podpaží, oblast za ušima a vlasatou část hlavy. U dětí pomůže druhá osoba nebo zrcadlo. Poté se osprchujte: CDC doporučuje sprchu do dvou hodin po návratu, protože snižuje riziko lymeské boreliózy.
• Ošetření oblečení a výbavy. Suché oblečení dejte na deset minut do sušičky na vysokou teplotu, studená ani vlažná voda klíšťata nezabije. Zkontrolujte batoh, bundu a domácí zvíře, které bylo s vámi venku. Ráno prohlídku těla zopakujte; večerní sprcha sama o sobě nestačí.

Proč repelent a oblečení nestačí

I když dodržíte všechna pravidla před cestou, žádný repelent není stoprocentní a žádné oblečení nepokryje každý centimetr kůže. Klíště se může zachytit na zápěstí mezi rukavicí a rukávem, na krku nebo na vlasové linii. Proto je fáze po návratu stejně důležitá jako ta před odchodem a právě ji lidé nejčastěji podcení. Člověk přijde domů, hodí batoh do kouta, sedne si k večeři. Klíště mezitím leze.

A pak jsou tu lidové rady. Česnek, cibule, vitamín B – nic z toho nemá oporu v oficiálních doporučeních. CDC Yellow Book výslovně uvádí, že požití vitamínu B ani česneku jako prevence nefunguje. Bezpečnou volbou jsou registrované repelenty s ověřenou účinnou látkou.

Očkování: silná vrstva, ale ne náhrada

Očkování proti klíšťové encefalitidě zajišťuje ochranu u 99 % očkovaných. Základní očkovací schéma tvoří tři dávky, první přeočkování za tři roky, další po pěti letech. Očkovat se lze celoročně u praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Pro osoby nad 50 let je od roku 2022 hrazeno ze zdravotního pojištění včetně přeočkování.

Jenže klíšťová encefalitida není jediná hrozba. Lymeská borelióza (v roce 2025 hlášeno přes 11 300 případů v ČR) je léčitelná antibiotiky, ale bez léčby může zasáhnout nervy, klouby, srdce i oči. Vakcína proti ní v EU dostupná není. Totéž platí pro vzácnější tularémii. Očkování je proto „sedmá vrstva“ ochrany: silná a specifická proti encefalitidě, ale žádný důvod vynechat těch šest pravidel, která chrání před přisátím jako takovým. Navíc se lze klíšťovou encefalitidou výjimečně nakazit i z nepasterizovaného kozího, ovčího nebo kravského mléka, úplně bez přisátí.

Co dělat, když klíště najdete přisáté

Použijte jemnou pinzetu, klíšťový háček nebo kartu. Klíště uchopte co nejblíže ke kůži a táhněte rovnoměrně nahoru, nekruťte, nemačkejte tělo klíštěte. Místo vydezinfikujte a sledujte po dobu 30 dnů; pokud se objeví rozšiřující se červený prstenec, únava nebo horečka, jděte k lékaři. U lymeské boreliózy je klíčové, že riziko přenosu výrazně roste po 24 hodinách sání. Každá hodina, o kterou klíště odstraníte dřív, se počítá.

Lékaře kvůli samotnému odstranění vyhledávat nemusíte. Speciální vybavení nepotřebujete. Potřebujete hlavně rychlost a návyk prohlédnout se hned, jak projdete dveřmi.