Kuna v podkroví smrdí, ničí izolaci a v noci nedá spát. Zákon ji chrání, ale tři legální metody ji donutí odejít

Kuna skalní nepotřebuje víc než pár hodin tmy, aby proměnila motor v dílnu hrůzy. Nejde přitom jen o zapalovací kabely, jak si většina řidičů myslí. Zvíře systematicky okusuje hadice chladicí i brzdové soustavy, manžety poloos a řízení, plastová vedení ostřikovačů a izolační materiály včetně odhlučnění kapoty. Ráno pak řidič zjistí, že auto buď nenastartuje, nebo nastartuje, a to je horší varianta, protože prokousnutá brzdová hadička nebo chladicí okruh se projeví až za jízdy. ADAC výslovně varuje: s podezřením na napadení kunou neodjíždějte, dokud auto nezkontroluje technik.

Co všechno kuna v motoru zničí a za kolik

Představa jednoho překousnutého kabelu je příliš optimistická. Kuna kouše opakovaně a na více místech najednou. Typický účet ze servisu zahrnuje:

• Zapalovací kabely a kabelové svazky – nejčastější terč. Cena výměny svazku u moderního vozu se pohybuje od několika tisíc po nižší desítky tisíc korun.
• Hadice chladicí soustavy – prokousnutí vede k úniku chladicí kapaliny a přehřátí motoru, což může poškodit i katalyzátor.
• Brzdové hadičky – bezpečnostní riziko, oprava včetně odvzdušnění brzdového systému stojí řádově tisíce.
• Manžety poloos a řízení – po narušení vniká do kloubu nečistota, následná výměna celého kloubu je násobně dražší než samotná manžeta.
• Odhlučnění a izolace – kuna si z nich staví hnízdo nebo je trhá při značkování teritoria.

České pojišťovny s tím počítají. Kooperativa nabízí krytí poškození zaparkovaného vozidla zvířetem s limitem 100 000 Kč. Generali má samostatné připojištění, které pokrývá poškození kabelů, kabelových svazků, brzdové a chladicí soustavy i odhlučnění, s limitem 30 000 Kč. Podmínkou je fotodokumentace a servisní rozpočet nebo faktura za opravu. Kdo nemá odpovídající připojištění, platí vše z vlastní kapsy.

Ocet za 14,50 Kč: co umí a co ne

Kuna skalní se orientuje čichem. Silný pach jí dokáže znepříjemnit přístup k motoru, a právě tady přichází ke slovu obyčejný kuchyňský ocet. Litr osmiprocentního octa pořídíte v Tescu za 14,50 Kč. Namočený hadřík položený pod zaparkované auto v místě, kudy kuna obvykle leze nahoru, vytvoří pachovou bariéru, která zvíře odradí.

ADAC ve své poradně připouští, že ocet může při důsledné aplikaci fungovat jako levný odpuzovač. Klíčové slovo je „důsledné“: pach vyprchá během jednoho až dvou dnů a déšť ho smyje během několika hodin. A pak je tu adaptace: kuna je inteligentní šelma a na opakující se podnět si může zvyknout.

Tisková zpráva ADAC Südbayern je v hodnocení domácích pachových metod u aut ještě přísnější: označuje je za nespolehlivé a doporučuje raději ultrazvukové plašiče nebo elektrické bariéry. Podle nás dává ocet smysl jako rychlá první pomoc v noci, kdy zjistíte stopy kuny a nemáte po ruce nic jiného. Jako jediná a trvalá ochrana ale nestačí.

Když ocet nestačí: technická řešení a jejich cena

Kdo chce spolehlivější ochranu, musí sáhnout hlouběji do peněženky. Elektrická podložka pod auto od českého výrobce fencee stojí 5 599 Kč. Funguje na principu mírného elektrického impulzu (podobně jako pastevní ohradník) a kuně znemožní projít pod vozem k motoru. Kombinovaná sada téhož výrobce s pachovým koncentrátem vyjde na 9 319 Kč.

Ultrazvukové plašiče instalované přímo do motorového prostoru se pohybují od 1 500 do 4 000 Kč plus montáž. Autoklubové zdroje je řadí mezi nejúčinnější opatření.

Zásadní detail, který mnozí přehlédnou: po prvním napadení nestačí jen nasadit odpuzovač. Kuna si motorový prostor pachově označí a tato stopa přiláká kunu zpět nebo přitáhne jiného jedince, který kabely rozkouše ještě agresivněji při teritoriálním značkování. ADAC proto doporučuje po každém napadení odbornou očistu motorového prostoru.

Zákon kuny chrání, ale pojistku si sjednat můžete

Kuna skalní je v Česku zvěří podle zákona o myslivosti. Zastavěné území obce spadá mezi nehonební pozemky, kde jakýkoli zásah proti kuně vyžaduje povolení orgánu státní správy myslivosti a musí jej provést pověřená osoba. Zákon navíc výslovně zakazuje trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem. Kdo by kuně nastražil otrávené návnady, dopouští se přestupku.

Legální cestou je tedy prevence pomocí pachových, zvukových nebo elektrických odpuzovačů. Finanční ochranu pak může poskytnout pojištění. Doba lovu kuny skalní je v Česku stanovena od 1. listopadu do konce února, ale i v tomto období jen na honebních pozemcích a s platným loveckým lístkem.

Kdy je riziko největší

Kuna skalní je noční zvíře, které za tmy urazí i přes osm kilometrů. Většina škod na autech se podle ADAC hlásí mezi dubnem a červencem, v období páření a teritoriálních sporů. Jaro a začátek léta jsou tedy nejrizikovější, ale problém je celoroční. Teplý motor zaparkovaného auta láká kunu i v prosinci.

Jak poznáte, že za škodou stojí právě kuna? Okousané gumové a plastové díly se stopami zubů, roztrhané odhlučnění, otisky pacek na kapotě a charakteristický trus, podlouhlý, zhruba osm až deset centimetrů dlouhý. Konečné posouzení ale nechte na servisu, protože z varovné kontrolky na palubní desce původce nepoznáte.

Hadřík s octem pod autem vás dnes večer nestojí skoro nic a může kuně znepříjemnit první návštěvu. Ale pokud parkujete venku pravidelně, investice do elektrické podložky nebo ultrazvuku se vrátí, jakmile zabrání jediné nákladné opravě. Nejdražší je totiž varianta, kdy se ráno spoléháte na to, že se nic nestalo.