Tato skvělá směs rostliny nejen vyživuje, ale také zlepšuje zdraví půdy a posiluje imunitu rostlin, takže je ideální volbou pro vaše okurky, rajčata a papriky.
Chléb je fantastickým zdrojem sacharidů a stopových živin, které jsou nezbytné pro zdravý růst rostlin. Jak se chléb rozkládá, pomalu tyto živiny uvolňuje a poskytuje tak rostlinám stálý zdroj výživy. To může být obzvláště výhodné ve vrcholných fázích růstu, kdy se na nich vyvíjejí plody a potřebují další energii. Není divu, že nejvíce tohle hnojivo ocení okurky, rajčata a papriky.
Příprava hnojiva z chleba
Rozpusťte starý chléb ve vodě, přidejte čerstvé droždí, které urychlí rozklad, a přidejte posekanou trávu, která dodá další dusík a dřevěný popel. Před použitím nechte směs asi dva dny kvasit – a to je opravdu vše. Tímto procesem vznikne bohatá mikrobiální polévka, kterou rostliny milují a která zlepšuje jejich růst a posiluje jejich imunitní systém, jak píše web ČeskéStavby. Pak už jen stačí hotový roztok naředit v poměru 1:10 a aplikovat jako zálivku. Orientační rozpis surovin vypadá takto:
- 500 g starého chleba
- voda
- čerstvé droždí (hrst)
- 500 gramů zelené posekané trávy
- 2 lžíce popela
Popel jako zdroj minerálů
A proč přidávat do směsi i dřevěný popel? Podle webu Growing je totiž bohatým zdrojem draslíku, vápníku a dalších stopových minerálů, které rostliny potřebují ke svému růstu. Pomáhá také neutralizovat kyselou zeminu, zlepšuje strukturu půdy a dostupnost živin.
Kvasinky: Mikrobiální hostina
A vrátit se musíme i ke kvasnicím. Ty se totiž rozhodně nehodí jen na pečení, ale jsou také fantastickým stimulátorem jakéhokoliv růstu na zahradě. Obsahují hormony a živiny, které podporují růst rostlin a pomáhají zvyšovat buněčné dělení, což vede k silnějšímu růstu rostlin a vyšším výnosům. A to je přesně to co vaše okurky, rajčata a papriky potřebují.
Kvasnice také pomáhají rychleji rozkládat chléb, čímž se rychleji uvolňují živiny, a obohacují půdu o prospěšné mikroby, napomáhající lepšímu vstřebávání živin a zdraví kořenů. Určitě je proto nevynechávejte, byla by to škoda. A skvělé hnojivo můžete vytvořit i z popela, cukru a nálevu z kopřiv, jak už Chalupáři-Zahrádkáři psali.