Na podzim je třeba se o zahradu, a především o místa, kde byly umístěny záhony, správně postarat. Základem obnovy půdy je výběr správného hnojiva – takového, které se pomalu uvolňuje a zároveň poskytuje řadu nezbytných mikro- a makroživin. Ideálním kandidátem, který splňuje tato kritéria, je podle webu NašeZahrada obyčejná kostní moučka.

Proč právě moučka z kostí

Kostní moučka vyniká bohatým složením životně důležitých prvků. Zásadní je však dodržet správné poměry – doporučená dávka se pohybuje od 1 do 3 polévkových lžic na metr čtvereční. „Před aplikací tohoto hnojiva je rozumné půdu provzdušnit jemným převrácením. Přidání kostní moučky oživí zem a nabídne výživnou směs, kterou ocení zejména jahody, cukety, rajčata a další hojně plodící druhy,“ radí pan Milan N. z Horních Bludovic. A Chalupáři-Zahrádkáři ji rozhodně doporučují i ke hnojení cibule, a to nejlépe v kombinaci s popelem.

Při použití kostní moučky je však nezbytné dosáhnout dokonalé rovnováhy. Nadbytek fosforu, který je klíčovou složkou kostní moučky, může růst rostlin spíše brzdit než podporovat. Proto je vhodné předem otestovat jeho obsah v půdě a také její pH, protože to příliš vysoké (nad 7,0) může účinnost tohoto hnojiva snížit. Při správném použití však podle zkušeností redaktorky Chalupáři-Zahrádkáři Michaely Narecki skvěle nahradí hnůj.

Nejlepší hnojení čehokoli na zahradě: Kopřivová jícha vyživí všechny rostliny přímo dokonale a je takřka zadarmo – nic lepšího zkrátka neexistuje

Využití síly rostlinných hnojiv

Rádi byste svou zahradu hnojili spíše vegansky? Ani to není problém – existují totiž i čistě rostlinná hnojiva. Mezi nimi podle webu iReceptář vynikají bylinné nálevy nebo výluhy, a to především kopřivová jícha. Ovšem tyto nálevy lze připravit z různých rostlin a dokonce i z plevelů. Hodit se vám mohou například oblíbené bylinky jako například přeslička, řebříček, heřmánek, komonice a jitrocel. Kromě toho lze do těchto i aromatické byliny, jako je máta, meduňka, levandule nebo tymián nebo třeba listy rajčat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Takže pokud vám na zahradě zbyly, využijte je. A hodit se vám mohou i zbytky afrikánů alias aksamitníků, případně natě z touto dobou již dávno zmrzlé lichořeřišnice. Ovšem nemusíte je používat jen pro tvorbu nálevu – vytvořit z nich totiž lze i šikovný mulč. A zapracovat je můžete i do půdy – nejenom, že ji vyživí, ale také ji zbaví některých choroboplodných zárodků. Já však doporučuji určitě nějaké suché květy aksamitníků na zahradě ponechat – slouží totiž jako úkryt pro mnohý užitečný hmyz.