1 lžíce speciálního hnojiva nahradí půl kolečka hnoje. Rostlinám dodá potřebné živiny, přičemž se dá sehnat téměř kdekoliv za pár kaček

Kostní moučka se v zahradnictví používá už odedávna. Jde o směs mletých zvířecích kostí a jatečných odpadů. U nás se uplatňuje především jako organické hnojivo s pomalým uvolňováním, které dodává rostlinám fosfor, vápník a samozřejmě také malé množství dusíku.

Obsah živin v kostní moučce

Jde o složku, která je opravdu velmi výživná. Zde je zjednodušený přehled obsahu účinných látek:

• dusík 60 kg/t,
• oxid fosforečný 100 kg/t,
• oxid draselný 10 kg/t,
• oxid vápenatý 120 kg/t,
• a oxid hořečnatý 5 kg/t.

Velmi dobře tedy nahradí hnůj, i když nedokáže zcela nahradit běžně použití minerálního hnojení.

Výhody použití kostní moučky

Kromě vyživení rostlin dusíkem a fosforem přispívá kostní moučka také ke zvýšením pH substrátu. Dále rovněž zvyšuje absorpční vlastnosti půdy a podporuje v ní mikrobiologickou aktivitu. Další výhodou je dlouhodobý efekt hnojení. Obsah živin totiž zůstává na vysoké úrovni rovnou po dvě sezóny, což znamená také velkou úsporu v dalším roce po aplikaci moučky. A zapomenout nesmíme ani na relativně nízkou cenu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak používat kostní moučku

A jaké množství tohoto hnojiva použít? A jeden metr čtvereční vám bude stačí jedna vrchovatá lžíce této látky. Hnojivo by mělo vždy být aplikováno alespoň dva týdny před výsevem nebo výsadbou plodin a okamžitě smícháno s půdou.

Nevýhody použití kostní moučky

Především je třeba si uvědomit, že její nadměrné používání může vést k přehnojení fosforem. Toto hnojivo tak nedokáže pokrýt kompletní potřebu dusíku rostlin, které vyžadují velkou výživu (tedy zejména u rostlin I. trati, jako je bílé zelí, červené zelí, kapusta, květák, brokolice, okurka, cuketa, dýně, rajčata (trpasličí odrůdy), brambory (rané), celer atd. Optimálně lze až 80% hnojení dusíkem dosáhnout masokostní moučkou. Ovšem zbytek je třeba doplnit minerálním hnojivem.

U rostlin II. trati pak záleží na výživnosti půdy. Na úrodné půdě tedy cibuli, česnek, pórek, mrkev (pozdní), petržel, červenou řepu, rajčata, brambory, papriky, lilek, meloun, ředkev, či růžičkovou kapustu dodatečně přihnojovat nemusíte. Rostlin III. trati si vystačí jen s kostní moučkou. Jde o hrášek, fazole, bob obecný, mrkev (raná), kopr, salát, špenát, kedluben, jednoleté bylinky apod.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na co si dát pozor

Největší nevýhodou této substance je rozhodně špatně vyvážené složení. Obsah draslíku je totiž v kostní moučce v porovnání s ostatními složkami velmi nízký a obsah fosforu naopak tak vysoký, že na kyprých a výživných půdách může snadno dojít k přehnojení fosforem. Měli byste také vědět, že kostní moučka odkyseluje půdu, proto se nehodí pro extrémně acidofilní rostliny. Nikdy s ní tedy nehnojte tyto druhy:

• hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla),
• pomněnky (Myosotis)
• brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum, syn. Cyanococcus corymbosus)
• hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens),
• konvalinka vonná (Convallaria majalis)
• rododendron (Rhododendron)
• chryzantéma (Chrysanthemum)
• hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris)
• vřesy (Calluna L.)
• lilie (Lilium)
• hyacinty (Hyacinthus)
• azalka (Azalea)
• brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)
• vřesovec pleťový (Erica carnea)