Nápoj, který Češi znají jen z nemocničních tácků, si cizinci cení víc než kávy. Kořen za pár korun má účinky, o nichž většina netuší

Sedm ráno, nemocniční pokoj, na tácku rohlík, kostička másla a umělohmotný hrnek s nahnědlou tekutinou, která voní mlékem víc než čímkoli jiným. Tuhle „bílou kávu“ si vybaví skoro každý, kdo kdy ležel v nemocnici, chodil do školky nebo obědval ve školní jídelně. Málokdo ale ví, co v hrnku vlastně plavalo. Šlo o kávovinovou směs, jejíž nejzajímavější složkou je kořen čekanky obecné. Tatáž rostlina dnes ve Francii plní regály supermarketů, nadnárodní koncern jí v roce 2026 věnoval samostatnou novinku a vědci zkoumají vlákninu, kterou obsahuje. Prošli jsme složení, ceny, historii i studie. Vychází z toho nápoj, který si zaslouží druhou šanci, i když zázraky nedělá.

Bílá káva z jídelny: co se v hrnku doopravdy vařilo

Klasická sypaná Melta Originál se skládá ze tří surovin: praženého žita, ječmene a čekankového kořene. Podle údajů obchodního řetězce Tesco tvoří čekanka 30 % směsi, vláknina dosahuje 23 gramů na 100 gramů výrobku a kofein v ní nenajdete vůbec. Výrobce ji nabízí sypanou, rozpustnou i porcovanou, k tomu přidává řadu Čekafe.

Proč zakotvila právě v institucích? Ministerstvo školství to ve výukovém materiálu vysvětluje bez okolků: školní „bílá káva“ má s pravou kávou málo společného, protože kofein se pro děti nehodí. Kávovinové suroviny jsou navíc levnější a snáz dostupné. Pro kuchyni, která denně chystá stovky porcí, šlo o ideální kombinaci.

A ten zvyk trvá. Jídelníček mateřské školy z dubna 2026 uvádí bílou kávu i Caro ke svačině, vzorový dietní jídelníček nutriční poradny jičínské nemocnice ji řadí ke snídaním a klatovská porodnice ji nabízí rodičkám na švédských stolech. Domácnosti mezitím přesedlaly na rozpustnou a zrnkovou kávu. Melta zůstala tam, kde rozhoduje rozpočet a kde musí jeden nápoj sednout všem.

Odkud se vzala nechuť, kterou mnozí nesou od dětství? Podle nás za ni může spíš hromadná příprava než surovina. Slabý odvar, hodně mléka, velký kotel a k tomu povinnost dopít: lepší recept na celoživotní odpor si těžko představit.

Od Napoleona po Ricoré: proč Francouzi čekanku drží v kurzu

Čekanková „káva“ je o generace starší než česká značka. Dobový text britského autora P. L. Simmondse z 19. století uvádí, že výroba této náhražky patrně začala v Holandsku a do Francie dorazila v roce 1801. K jejímu rozmachu přispěla napoleonská snaha nahrazovat koloniální zboží domácími plodinami. Pražený kořen se podle tohoto pramene stal v kontinentální Evropě univerzální náhradou kávy, od Belgie přes Francii až po Německo.

Ve 20. století tu roli zopakovaly obě světové války. Český školní materiál připomíná, že se tehdy pily čisté kávovinové směsi nebo kávoviny smíchané s trochou kávy. Krize opakovaně potvrdily, že kořen z pole dokáže zaskočit za drahé zrno z tropů.

Zatímco u nás čekanka zůstala zavřená v jídelnách, Francouzi z ní udělali značku. Ricoré od Nestlé patří k tamním klasikám teplých nápojů a její složení mluví samo za sebe: varianta Original obsahuje 33,2 % instantní kávy, 33 % čekankové vlákniny a 30 % instantní čekanky. Čekanka tedy tvoří zhruba dvě třetiny výrobku a káva ji jen doplňuje.

Ještě výmluvnější jsou čísla z letošního roku. Podle tiskové zprávy Nestlé France kupuje čistou čekanku ve Francii přes dva miliony domácností ročně a segment v roce 2026 vzrostl o 6 % v objemu a o 17 % v hodnotě. Firma proto uvedla Ricoré Chicorée Nature, tedy stoprocentní čekanku bez kofeinu, která je zdrojem vlákniny. Pro miliony francouzských domácností tak čekanka obstojí jako plnohodnotná volba, kterou si vybírají místo kávy.

Italové jdou ještě dál. Rozpustnou čekanku tam seženete v kapslích pro kávovary, tedy ve formátu, který byl dosud vyhrazený espressu.

Inulin, trávení a játra: co čekankový kořen dokáže

Hlavní hvězdou je inulin, rozpustná vláknina, které má kořen čekanky nadbytek. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) mu přiznal zdravotní tvrzení: nativní čekankový inulin v dávce 12 gramů denně podporuje normální vyprazdňování tím, že zvyšuje frekvenci stolice. Jde o jedno z mála tvrzení k vláknině, které prošlo přísným evropským sítem.

Evropská léková agentura EMA zase uznává tradiční použití kořene čekanky při mírných zažívacích obtížích, jako je pocit plnosti či nadýmání, a při dočasném nechutenství. Zajímavé výsledky přináší výzkum jater. Metaanalýza z roku 2023, která shrnula pět studií se 197 pacienty s nealkoholovým ztučněním jater, zaznamenala u čekanky pokles jaterních enzymů AST a ALT. Autoři zároveň volají po větších a delších studiích, takže jde o slibnou stopu spíš než o hotový závěr.

S cholesterolem je to podobné. Studie s inulinovými fruktany naznačují mírné snížení „zlého“ LDL cholesterolu, týkají se ovšem vyšších dávek vlákniny, než jaké obsahuje jeden hrnek. Melta tedy může k tomuto účinku přispívat, lékem ale není.

Proč o tom skoro nikdo neví? Česká paměť nápoj spojuje s řídkou jídelní verzí, ne s prebiotickou vlákninou. A ve srovnání s kávou vychází nejvýrazněji jedna vlastnost. Americký úřad FDA uvádí, že necelá třetina litru běžně vařené kávy obsahuje 113 až 247 mg kofeinu a pro většinu dospělých je bezpečných zhruba 400 mg denně. Melta obsahuje nula miligramů, takže pro večerní pití, pro lidi citlivé na kofein nebo pro těhotné, které jeho příjem hlídají, vychází výhodněji.

Dvě koruny za půllitr a háček, o kterém se mlčí

Teď ta příjemná část. Balení 500 gramů stojí v Tesku 67,90 Kč, tedy 135,80 Kč za kilogram. Výrobce doporučuje dvě polévkové lžíce na půl litru vody, což odpovídá zhruba 15 až 20 gramům prášku. Půllitrová várka bez mléka tak vyjde přibližně na dvě až tři koruny. I hrnek z automatu na nádraží stojí mnohonásobně víc.

Příprava rozhoduje o všem. Postup podle výrobce:

• dvě polévkové lžíce sypané Melty na 0,5 l vody,
• přivést k varu a nechat několikrát vzkypět,
• vypnout a zhruba tři minuty nechat odstát,
• přecedit přes jemné sítko nebo plátýnko,
• dochutit mlékem či rostlinným nápojem.

Vodová chuť z jídelny podle nás vzniká hlavně tím, že se do kotle dá prášku málo. Kdo přidá třetí lžíci a nechá směs pořádně vyluhovat, dostane plný, opečený nápoj s jemnou hořkostí a obilnými tóny. Cena se tím zvedne asi na čtyři koruny za půllitr.

A háček? Rovnou dva. Žito a ječmen obsahují lepek, takže klasická Melta nepatří na stůl celiakům ani lidem na bezlepkové dietě (obchod oba alergeny výslovně uvádí). Druhá věc se týká pražení. Při něm ve škrobnatých surovinách vzniká akrylamid a EFSA řadí kávu i kávové náhražky mezi jeho významné zdroje u dospělých. Čekankové náhražky přitom podle úřadu obsahovaly v průměru šestkrát víc akrylamidu než ty čistě obilné.

Panikařit kvůli tomu nemusíte, ale je dobré to brát jako argument pro střídmost. Výrobce denní maximum neuvádí, rozumnou mírou se jeví jeden až tři šálky denně podle toho, jak je kdo snáší. Komu inulin způsobuje nadýmání, ať začne menší dávkou. EMA u léčivého kořene čekanky mluví o použití u dospělých a dětí nad 12 let a radí vyhledat lékaře, pokud zažívací obtíže trvají déle než dva týdny.

Modrý kvítek u cesty: kořen, který si můžete vykopat sami

Kdo letos v létě jezdil po okresních silnicích, čekanku jistě potkal. Roste na suchých mezích, okrajích polí a podél cest a od července do října kvete nápadně světle modře. Právě teď, v polovině října 2026, končí její kvetení a začíná tradiční sklizeň kořene, která trvá do konce října. Druhou šanci nabízí brzké jaro.

Domácí „cikorie“ vyžaduje trpělivost: kořen se očistí, nakrájí, usuší a opatrně upraží. Sbírat byste ale neměli u frekventovaných silnic, průmyslových areálů ani intenzivně ošetřovaných polí a kopat byste měli jen rostliny, které bezpečně poznáte. Pro většinu lidí proto zůstane pohodlnější krabička z regálu za necelých sedmdesát korun.