Chuchvalce ze sušičky na záhonech vypadají neškodně, ale syntetická vlákna v nich zanesou půdu mikroplasty na desítky let

Jarní sobota, kompostér čeká na novou vrstvu a v koši u sušičky leží hrst měkké šedé plsti z filtru. Suchá, lehká, zdarma, a navíc ji populární weby výslovně doporučují. Prádelenský blog LaundryCare ji uvádí jako mulč i kompostovatelný materiál, americký Greener Living Blog firmy Ambient ji označuje za suché kompostové vlákno a bariéru proti plevelu. Jenže ten chuchvalec je otisk celého šatníku, nejen „prach z oblečení“. A dnešní šatník je ve velké míře syntetický. Podle organizace Textile Exchange tvořil polyester v roce 2024 zhruba 59 procent veškeré světové produkce vláken. Kdo suší sportovní trička, fleecové mikiny nebo džíny s elastanem, vysype na záhon spolu s bavlnou i drobná plastová vlákna. Ta tam podle odborných přehledů mohou setrvat desítky let.

Proč chuchvalce ze sušičky působí jako ideální mulč

Na první pohled splňují všechno, co zahrádkář od „hnědé“ složky kompostu čeká. Jsou suché, objemné, rozdrobí se v ruce a vznikají každý týden bez jediné koruny. Připomínají vatu, načechranou buničinu nebo jemné seno. Intuice velí: tohle přece shnije.

Původní rady vycházejí ze starší představy, že domácí textil je převážně bavlněný. Některé z nich připojují drobnou výhradu o „přírodních pracích prostředcích“, krátké tipy sdílené na sociálních sítích ji ovšem obvykle vypouštějí. Ambient sám přiznává, že žmolky nejsou pro zahradu nijak zvlášť výživné. Jejich přínos jako pokryvu půdy je tedy nanejvýš mechanický a krátkodobý. Přímé měření, které by smotky z filtru porovnalo se slámou, listím nebo štěpkou, jsme nedohledali.

Pro jarní sezónu, kdy se zakládají kompostéry a obnovují mulče, jde o radu stále aktuální. Datovaná však je: článek Ambientu prošel poslední aktualizací v říjnu 2021.

Otisk celého šatníku: polyester, akryl, fleece i elastan

Filtr sušičky zachytí všechno, co se během otáčení bubnu z textilu uvolní. Z bavlněného ručníku odpadnou celulózová vlákénka, z fleecové deky polyester, ze svetru akryl, z ponožek polyamid a z legín elastan. Výsledná cupanina je směsí, kterou okem nerozklíčujete.

Americký úklidový institut ACI řadí polyester, nylon, akryl a fleece mezi nejběžnější zdroje plastových mikrovláken z praní. Informační listy o biodegradaci textilií z repozitáře Univerzity v Leedsu doplňují i elastan a shrnují, že tyto materiály mají vlastnosti, kvůli nimž se v přírodním prostředí nerozkládají v rozumně krátkém čase.

Evropský kontext dodává čísla. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že průměrný obyvatel EU spotřeboval v roce 2022 asi 19 kilogramů oděvů, obuvi a bytového textilu. Přesný podíl syntetiky v českých pračkách nikdo nezměřil. Při globální dominanci polyesteru, jehož produkce vzrostla mezi lety 2023 a 2024 zhruba ze 71 na 78 milionů tun, lze podle nás bezpečně předpokládat, že běžná česká várka obsahuje významnou plastovou složku. Hlavně ta se sportovním oblečením, funkčním prádlem, povlečením z mikrovlákna nebo elastickými kalhotami.

Mikroplasty v půdě: co s nimi dělá kompost, žížaly i úroda

Bavlna, len, vlna či hedvábí se v kompostu chovají jako organická hmota a postupně z nich vzniká humus. Syntetika putuje jinou cestou. UV záření, mráz a mechanické namáhání ji lámou na stále drobnější úlomky, takže se z mikrovláken časem stávají ještě menší mikro- a nanočástice. Problém se tím zmenšuje jen opticky.

Že se téma týká i Česka, dokládá brněnské centrum RECETOX. Jeho vědci se podíleli na evropském projektu PAPILLONS a podle tiskové zprávy RECETOX patřily dvě zkoumané české lokality k nejvíce kontaminovaným v Evropě. Na jedné z nich naměřili 339 200 částic mikroplastů na kilogram suché půdy. Plasty se tam dostaly jinými cestami než z chuchvalců ze sušičky, výsledek však ukazuje, kam až může hromadění plastů v ornici dojít.

Dopady popisuje výzkum poměrně konkrétně:

• půdní fauna a mikroorganismy: PAPILLONS testoval účinky na půdní živočichy i mikrobiální společenstva,
• rostliny: RECETOX zmiňuje vliv na fyziologii, obsah chlorofylu a růst,
• potravní řetězec: přehled 169 laboratorních studií z roku 2024 publikovaný v časopise Marine Pollution Bulletin uvádí, že menší částice přijímají organismy na základně potravního řetězce.

Pro zeleninové záhony proto platí předběžná opatrnost. A ještě jedna věc mluví pro prevenci: odborný přehled v časopise Applied Biological Chemistry z prosince 2024 konstatuje, že technologie na odstraňování mikroplastů z půdy jsou v raném stadiu, drahé a v terénu málo ověřené. Vlákno zapracované do záhonu už z něj doma nevylovíte.

Česká legislativa k domácímu kompostování je stručná. Ministerstvo zemědělství uvádí, že kompostovat lze biologicky rozložitelný materiál, pokud nedojde k ohrožení životního prostředí ani zdraví. Plastové mikrovlákno tuto definici nesplňuje.

Aviváž, bělidla a parfémy: chemie, která do záhonu nepatří

Chuchvalec nese vedle vláken i to, co v textilu zůstalo po praní. Zahradnické podklady k zavlažování „šedou vodou“ z pračky, například manuál San Francisca zveřejněný na webu Kalifornské univerzity, varují před třemi skupinami látek:

• sodík a soli, které se v půdě hromadí,
• bor, jenž po překročení potřeby rostlin působí toxicky,
• chlornanové bělidlo, které hubí půdní mikroorganismy a poškozuje rostliny.

K tomu se přidávají změkčovadla, parfemace a vonné ubrousky do sušičky. Jednorázová hrst žmolků záhon neotráví. Opakované přisypávání však do kompostu přináší neznámou směs polymerů, barviv, vlasů, prachu a pracích zbytků. U listí nebo slámy víte, co do kompostéru házíte. U chuchvalce jen hádáte.

Kdy smí žmolky z filtru do kompostu a kam s nimi jindy

Rozhodovací pravidlo je jednoduché: rozhoduje složení konkrétní sušené várky, vzhled smotku nic neprozradí. Příručka Univerzity v Connecticutu připouští prach ze sušičky do kompostu jen tehdy, pochází-li převážně z přírodních vláken.

Stačí přitom i malý podíl syntetiky a do kompostu chuchvalec nepatří. Test plamenem, který koluje po diskusích, nedoporučujeme: syntetika při hoření uvolňuje škodlivé výpary.

Kdo už žmolky použil, nemusí panikařit. Pokud ještě leží na povrchu, sesbírejte je i s vrchní vrstvou mulče. Kompost s promíchanou syntetikou je rozumnější nedávat na zeleninu a hlavně do něj dál nepřidávat. Jde o praktický postup odvozený z principu prevence, oficiální zahrádkářské doporučení k tomu neexistuje.

Mimo zahradu se plstěná hmota uplatní jako balicí výplň, materiál na papír-mâché nebo podpalovač do venkovního, dobře větraného ohniště. Americká správa národních parků radí zachycená mikrovlákna vyhazovat v uzavřené nádobě, aby se nerozfoukala. Na mulč a do kompostu sáhněte po listí, slámě, senu, dřevní štěpce nebo drceném kartonu bez plastové vrstvy.

Ani ptákům chuchvalce na jaře nevěšte. Časopis Audubon upozorňuje, že po navlhnutí ztrácejí strukturu a v hnízdě se rozpadají. Cornellova ornitologická laboratoř přes projekt NestWatch dodává, že škodit mohou zbytky detergentů i mikroplasty ze syntetických tkanin. Lepší volbou je suchá tráva, mech, větvičky nebo rostlinné chmýří.

Množství vláken se dá omezit už u pračky. Pomáhají plné várky, kratší a chladnější cykly, sušení na šňůře a čištění filtru po každém použití. Podle studie v časopise PLOS ONE snížilo zmenšení pórů filtru z 0,2 na 0,04 mm² únik mikrovláken výfukem sušičky o 34,8 procenta. Dodatečný filtr testovaný americkou správou parků zachytil u fleecových dek v průměru 87 procent vláken.