Pravidla sklízení jablek, která platí pro zahradu i velký sad: Když člověk nahlédne pod ruce profíkům, vydrží mu úroda mnohokrát déle

Pokud si pořídíme jabloň, obvykle nám pěstitel sdělí přibližný termín, kdy budou její jablka vhodná ke sklizni. V praxi se však mnohdy objevuje řada obtíží, které sklizni ovoce v optimálním čase jednoduše brání. Jak si tedy poradit, aby ani přes to nebyla úroda ohrožena?

Jak určit vhodný termín

Nejlepší tedy bude, pokud se do posouzení zralosti pustíte sami. Jako první se zaměřte na vzhled plodů. Jestliže už jablka vypadají červená (barva se může lišit podle odrůdy), zkuste jich několik pokusně odtrhnout. Pokud půjdou hladce od stopky, rozkrojte je a posuďte vzhled semen. Jsou-li tmavá, pak jsou jablka připravená ke sklizni. Posoudit lze také vzhled dužiny. Jakmile začíná měknout, pak je nejvyšší čas plody sklidit – ty přezrálé se totiž skladují jen opravdu těžko.

Vezměte v úvahu umístění stromu

Ale pozor – pokud máte na zahradě jabloní více nebo hodláte sbírat úrodu na velkém stromě, měli byste brát v úvahu několik faktorů. Především jablka na krajních stromech v řadě nebo těch, vystavených více jižnímu sluníčku, zrají rychleji. A to samé platí pro ty, rozmístěné na obvodu koruny velkých stromů.

Pozor na výběr dne

Jablka nesklízejte při dešti ani těsně po něm. Jsou hodně nasáklá vodou a následně by byla náchylná k hnilobě. Vybírejte si suché a pokud možno slunečné dny. Při sklizni okamžitě oddělte jablka poškozená (rychle by mohla nakazit ty ostatní) a zbylé plody uskladněte při optimálních podmínkách.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Významný vliv na stanovení optimální doby sklizně má také na kalendářní datum sklizně. Pokud se tedy chystáte k posuzování zralosti ovoce určeného ke skladování, porovnejte plánovaný termín s tím, kdy dozrávala na stromě jablka v předchozím roce. Přistupujte však k němu jen jako k orientačnímu.

Po sklizni jabloně pohnojte

Jakmile stromy zbavíte posledních plodů, je na čase jim dopřát ještě trochu živin. Skvělý je hnůj nebo kompost rozhozený pod obvodem koruny. Některé lidové recepty ovšem doporučují k tomuto účelu i kyselinu jantarovou. Seženete ji v lékárnách a je to vlastně kyselina butandiová, alias nasycená dikarboxylová kyselina.

Jednoduše rozpusťte kyselinu jantarovou (2 gramy) ve vodě (10 litrů) a tento roztok nalijte k jabloním – 10 litrů stačí i na větší strom. Kyselina butandiová zlepšuje obranyschopnost a látkovou výměnu, pomáhá rovněž zvyšovat účinnost některých hnojiv a přispívá i k odbourávání toxických látek.