Zákeřná trichomonóza ničí ptáky u krmítek. Jak ji zastavit?

Velké krmítko plné ptáků vypadá krásně, ale ornitologové varují: právě na něm se šíří nákaza, která vyhubila miliony zvonků

Trichomonóza se šíří tam, kde se nad zrním tlačí hejna pěnkavovitých. V Británii po ní zmizel zhruba milion a půl zvonků, v Česku dvě třetiny populace.

i Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Původcem choroby je prvok bičenka drůbeží (Trichomonas gallinae). Usazuje se v hrdle, jícnu a voleti, kde vytváří léze, které postupně znemožní polykání. Pták slábne a hubne, až nakonec uhyne, často přímo vedle hromádky semen. Nejzranitelnější jsou zrnožraví pěnkavovití, mezi nimi zvonek zelený, u kterého má nemoc podle ČSO nejdrastičtější průběh.

Bičenka v hrdle: jak krmítková nákaza zabíjí u plné misky

Přenos probíhá čerstvými slinami, přímým kontaktem i nepřímo přes potravu a vodu. Nemocný jedinec slintá, vyvrhuje rozmočená zrna a nechává na krmítku infekční zbytky. Mimo tělo hostitele parazit dlouho nevydrží, jenže ve vlhku a za mírného počasí přežívá déle. Vyschnutí ho spolehlivě zahubí.

Odtud plyne, proč je velké, bohatě zásobené krmítko rizikovým místem. Na několika čtverečních decimetrech se během dne vystřídají desítky, někdy i stovky ptáků různých druhů. Stojí přímo v potravě, zrní nasákne vlhkostí a smíchá se s trusem, slupky se kupí. Podrobný popis nemoci včetně příznaků nabízí stránka ČSO o trichomonóze.

Pro uklidnění: bičenky způsobující ptačí trichomonózu se na člověka ani na psy či kočky nepřenášejí. Rukavice při čištění krmítka nebo odklízení uhynulého ptáka jsou přesto namístě kvůli běžné hygieně.

Miliony mrtvých zvonků a nově i pěnkavy: co ukázala britská data

Britové s nákazou bojují nejdéle a mají také nejpodrobnější čísla. U volně žijících pěvců rozpoznali trichomonózu pěnkavovitých poprvé v roce 2005, o rok později propukla epidemická úmrtnost. Studie Lawsona a kolegů v časopise Philosophical Transactions of the Royal Society B zachytila, jak hnízdní populace zvonka zeleného spadla zhruba ze 4,3 milionu na 2,8 milionu jedinců. Přibližně milion a půl ptáků zmizelo během několika sezon po roce 2006.

Novější práce posouvá varování dál. Tým Hannah Hanmerové z British Trust for Ornithology (BTO) v roce 2022 publikoval studii v časopise Scientific Reports, podle níž nemoc u zvonka a pěnkavy obecné společně způsobila úbytky zhruba 2,5 milionu hnízdních párů. U pěnkavy se dopad projevil později a složitěji, zejména po roce 2013, a dlouhodobý úbytek autoři sledují až do roku 2019.

Klíčový je ale jiný nález. Pokles přežívání dospělých ptáků byl výraznější v blízkosti lidských obydlí, tedy tam, kde je přikrmování běžné. Oba druhy tvoří hejna, mimo hnízdní dobu se slétají i dohromady a krmítko jim nabízí ideální místo k setkání. Podle nás jde o nejsilnější vědecký most mezi zahradním krmením a úbytkem celých populací.

BTO zároveň rozlišuje, co je doložené a co méně. Přenos nemocí na krmných místech patří k nejlépe podloženým rizikům přikrmování. Vliv na konkurenci mezi druhy, například tlak sýkor modřinek a koňader na ubývající sýkory lužní a babky, má slabší oporu v datech a vyžaduje další výzkum.

Zvonek mizí i z českých zahrad

Česko britský scénář zatím nekopíruje do posledního čísla, trend ovšem míří stejným směrem. První zvonky uhynulé na trichomonózu zaznamenali čeští ornitologové v roce 2012. Od té doby přibývají hlášení úhynů dalších druhů, vedle zvonků hlavně pěnkav, čížků, dlasků, vrabců a sýkor.

Když ČSO vyhlásila zvonka zeleného Ptákem roku 2022, opírala se o tvrdá data. Jednotný program sčítání ptáků napočítal v roce 2021 jen 31 % zvonků proti stavu z roku 2011. Za deset let tak ubyly zhruba dvě třetiny populace. Ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek tehdy vysvětloval přenos slinami a zbytky potravy, jeho kolegyně Alena Klvaňová upozorňovala na podobné úbytky napříč Evropou.

Aktuální potvrzení přinesla Ptačí hodinka 2026, zimní sčítání u krmítek, které proběhlo 9. až 11. ledna a zapojilo 39 921 lidí. Zvonek se objevil na 22,3 % sčítání, s průměrem čtyř jedinců na jedno zastižení a celkem 24 703 zapsanými ptáky. Jeho výskyt přitom meziročně klesl téměř o desetinu. Výsledkový leták ČSO to shrnuje větou, že „smutný příběh pokračuje“, a úbytek přímo spojuje s trichomonózou přenášenou na krmítkách.

Pěnkavy obecné figurují mezi druhy, u kterých se nemoc v Česku opakovaně objevuje. Britská zkušenost ukazuje, že riziko pro ně nelze podceňovat. Další příležitost změřit, jak si ptáci vedou, nabídne Ptačí hodinka naplánovaná na 8. až 10. ledna 2027: stačí si vybrat jedno místo, hodinu počítat a zapsat nejvyšší počet jedinců každého druhu, který jste viděli současně.

Krmítko jako ordinace: jak krmit, aby zrní nešířilo nemoc

Ornitologové krmítka plošně rušit nedoporučují. Žádají střídmost a pravidelnou hygienu. Z doporučení ČSO, britské RSPB a organizace Garden Wildlife Health se dá poskládat jednoduchý režim.

Kdy krmit. Hlavně v zimě, za mrazů a pod sněhovou pokrývkou, kdy přirozené potravy ubývá. Mimo zimu roste riziko přenosu chorob a ptáci mají jiné nároky. Britská RSPB jde ještě dál a radí od 1. května do 31. října nesypat semena ani arašídy, protože právě v létě a na podzim je trichomonóza nejaktivnější. Místo zrní v tomto období doporučuje nanejvýš trochu moučných červů nebo lojovou kouli.

Jaké krmítko zvolit. Raději několik menších než jedno obří. Tubusová a zásobníková krmítka omezují kontakt ptáků s potravou, trusem i mezi sebou navzájem. Ploché stolky, kde ptáci šlapou přímo do semen, patří k nejrizikovějším, RSPB kvůli předběžným zjištěním dokonce pozastavila prodej některých plochých krmných prvků. Různé druhy potravy je dobré nabízet na oddělených místech, aby se u jednoho talíře zbytečně nepotkávali ptáci s odlišným jídelníčkem.

Kam ho umístit. Na klidné, přehledné a pokud možno stinné místo, odkud mají ptáci rozhled a stihnou uniknout. Tyč nebo kmen pod krmítkem ochrání před kočkami zubatý límec. Velká okna v blízkosti je vhodné polepit nálepkami nebo zastínit záclonou, s mezerami mezi prvky nejvýše 10 cm.

Jak čistit? Řiďte se tabulkou

IntervalÚkon
denněodstranit trus a zbytky, vyměnit vodu v pítku
jednou týdněvydrhnout krmítko i pítko kartáčem a horkou vodou, opláchnout, nechat vyschnout
při nemocném ptákovidezinfekce roztokem Sava a vody v poměru 1 : 9, případně octa a vody 1 : 1, poté důkladný oplach a vysušení

Čím sypat. Slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosům a drozdům přijdou vhod jablka nebo jeřabiny, strakapoudům, brhlíkům a sýkorám tukové směsi. Na krmítko nepatří plesnivé či zkažené krmivo, solené, kořeněné nebo uzené zbytky z kuchyně ani sladkosti. Lojové koule kupujte bez síťek, ptáci se v nich zachytávají a spadlé síťky ohrožují i další zvířata. Dávkujte tak, aby zrní do večera zmizelo.

Načepýřený zvonek u semínek? Krmení hned přerušte

Varovné signály se dají rozpoznat i bez dalekohledu. Pták apaticky posedává, má rozcuchané peří, přivřené oči a mokré okolí zobáku. Potravu vyplivuje, polyká s potížemi a nechá se přiblížit nezvykle blízko. U trichomonózy navíc často sedí přímo u plného krmítka, kde marně zkouší jíst.

Jakmile takového jedince spatříte, postupujte podle ČSO:

  • zastavte krmení na všech svých krmných místech a ideálně dejte vědět i sousedům,
  • odstraňte veškeré krmivo z krmítka i pod ním,
  • krmítka a pítka vydrhněte, vydezinfikujte, opláchněte a nechte úplně vyschnout,
  • znovu začněte sypat nejdřív po 14 dnech,
  • pozorování nahlaste.

Hlášení přijímá ČSO přes formulář na stránce Ptačí choroby u krmítka. Uveďte datum, místo, druh a počet ptáků, případně přiložte fotografii. Ornitologové sami přiznávají, že kvalitních dlouhodobých dat o šíření trichomonózy v Česku je málo, a právě zahradní pozorovatelé mohou tuhle mezeru zaplnit. Na nemocné zvonky dlouhodobě upozorňuje i Alena Jechumtál Skálová z ČSO, podle níž má každé hlášení cenu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články