Sazenice ovocného stromu zasazená přímo do kompostu se do roka nakloní k zemi. Správný substrát do jámy vypadá úplně jinak

Listopadové odpoledne, čerstvě vykopaná jáma a vedle ní kolečko tmavého, voňavého kompostu. Představa, že stromek dostane do vínku to nejlepší z celé zahrady, zní lákavě. Jenže jáma vyplněná kompostem místo zeminy se během první sezony začne propadat. Organická hmota se dál rozkládá, ztrácí objem a táhne s sebou kořenový bal, krček i kmen. Kdo na jaře zjistí, že jeho jabloňka stojí nakřivo a krček má pod úrovní terénu, nejspíš udělal přesně tohle. Česká odborná pravidla Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) a Mendelovy univerzity přitom popisují, jak kompost využít tak, aby stromu pomohl.

Proč strom v kompostové jámě sedá a naklání se

Kompost je živý materiál. Mikroorganismy v něm pracují i po zasypání jámy a postupně spotřebovávají organickou hmotu, takže zásyp ztrácí objem. Univerzitní poradenská služba státu Oregon ve svém zahradnickém zpravodaji výslovně uvádí, že rozklad organické příměsi může způsobit sesednutí rostliny a pokles kořenového krčku. Kolegové z Coloradské státní univerzity dodávají, že kořenový bal má spočívat na nedotčené, pevné půdě. Kdo ho podsype měkkou organikou, riskuje, že se strom při sesedání zeminy propadne a vychýlí.

Náklon přichází proto, že zásyp nesedá rovnoměrně. Jedna strana jámy bývá vlhčí, jinde leží hrubší kusy nerozložené hmoty a vítr tlačí do koruny stále z převládajícího směru. Mladý stromek bez pevného ukotvení se poddá.

Druhý problém se odehrává pod povrchem. Kompost drží hodně vody, a když je ho v jámě nadbytek, kořenům ubývá kyslík. Zároveň vzniká ostré rozhraní mezi kyprou, živinami nabitou výplní a hutnější okolní zeminou. Kořeny pak raději krouží v pohodlné kapse, než aby se prodíraly ven. Výsledek připomíná rostlinu zapomenutou v nádobě: horní část roste, ukotvení chybí. Strom, který má na místě vydržet desítky let, takhle pevné základy nezíská.

Tři podoby kompostu: kde pomáhá a kde škodí

Rozhodující je způsob, jakým se kompost do jámy dostane. V praxi se setkáváme se třemi variantami.

Standard AOPK SPPK A02 001 Výsadba stromů říká jasně, že substrát se vytváří promísením přídavků se stávající zeminou. Organické složky včetně kompostu patří jen do horních 20 až 40 centimetrů a musí být dobře rozložené. Na běžných stanovištích připouští vylepšení půdy obvykle maximálně do poloviny objemu jámy. Tahle polovina ovšem zahrnuje všechny úpravy dohromady, písek i minerální příměsi, rozhodně ne samotný kompost.

Spočítali jsme, co to znamená na zahradě. Jáma 60 × 60 centimetrů hluboká 40 centimetrů pojme zhruba 144 litrů. Horních 20 centimetrů představuje asi 72 litrů. Při poměru kompostu a zeminy 1 : 3, který uvádějí praktičtí zahradníci, vychází zhruba 18 litrů kompostu, tedy jeden až dva kbelíky. Kdo jámu zasype kompostem celou, použije ho asi osmkrát víc. Český zahrádkářský svaz v Rukověti zahrádkáře doporučuje „několik lopat zralého kompostu“ do vrchní vrstvy. Obě doporučení se tak dobře shodují.

Podle nás kompost funguje u výsadby nejlépe jako koření a ochranná vrstva navrchu. Hlavní hmotou, která má strom ukotvit, zůstává původní zemina.

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Správný substrát pro jílovitou i písčitou zahradu

Základem je vždy zemina vykopaná na místě. Při kopání stojí za to oddělit tmavou ornici od světlejší spodiny. Spodina jde zpět dolů a organiku do ní nepřimícháváme, protože právě z ní vzniká pevné lůžko, na kterém bal stojí. Ornici smícháme se zralým kompostem a vrátíme ji nahoru ke kořenům.

Úpravy se liší podle typu pozemku:

• Těžké, jílovité a zhutněné půdy potřebují zlepšit propustnost. Pomůže písek, drcené kamenivo nebo minerální substrát.
• Lehké písčité půdy naopak rychle vysychají. Přidává se jíl nebo bentonit, aby lépe vázaly vodu.
• Hladové, vyčerpané půdy zmiňuje zahrádkářský svaz jako výjimku, kdy se kompost míchá s ornicí v poměru 1 : 1. Jde ovšem o hlubší přípravu pro dlouhověké stromy na silných podnožích.

Rozměry jámy uvádějí české zdroje různě. Zahrádkáři doporučují 60 × 60 centimetrů a hloubku kolem 60 až 70 centimetrů. AOPK u ovocných dřevin v krajině požaduje minimální hranu 70 centimetrů a hloubku 40 centimetrů. Stěny jámy je dobré narušit rýčem, protože hladká, uhlazená stěna kořenům brání v pronikání ven stejně jako kompostová kapsa.

Krček, zálivka a kůl rozhodují o stabilitě stromu

Výška usazení je klíčová. U stromků na vegetativní podnoži musí místo štěpování zůstat nejméně 5 centimetrů nad zemí. Při hlubší výsadbě se může roub zakořenit sám a podnož ztratí smysl, třeba u zákrsků, které měly zůstat malé. Kořenový krček nikdy nezasypáváme.

Po zasypání přichází vydatná zálivka. Voda vyplaví vzduchové kapsy kolem kořenů a usadí zeminu tam, kam patří. AOPK počítá se závlahovou mísou o kapacitě nejméně 10 litrů na středně těžkých a těžkých půdách a 20 litrů na lehkých. Okolí stromu se první tři roky nezatravňuje, protože tráva soupeří s mladými kořeny o vláhu i živiny. Půda má být prolitá, ovšem dlouhodobé přemokření kořenům škodí.

Stromky vyšší než 1,5 metru a stromy se zapěstovanou korunou se kotví k jednomu až třem kůlům. Kůl brání tomu, aby pohyb koruny ve větru trhal jemné kořínky, které se teprve začínají uchycovat. Mulč z kompostu rozprostřený kolem stromu je vítaný, jen by se neměl dotýkat kmene.

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích doporučuje při podzimní výsadbě nahrnout ke stromku kopeček zeminy jako ochranu před mrazem a vysycháním. Na jaře se naopak vytváří jamka, která zadrží vodu.

Kdy sázet: listopad pro jabloně, jaro pro broskvoně

Podzim je pro většinu prostokořenných ovocných stromků výhodnější. Sazenice méně vysychají a do jara stihnou začít zakořeňovat. Podle metodického listu VŠÚO Holovousy se sází zhruba od poloviny října do chvíle, kdy promrzne půda, někdy až do začátku prosince. AOPK klade optimum do první dekády listopadu. Pro letošní podzim tak platí, že listopad je pro jabloně, hrušně, slivoně, třešně a višně ideální.

Teplomilné druhy se chovají jinak. Broskvoně, meruňky, mandloně a ořešáky je lepší vysazovat na jaře, kdy jim nehrozí zimní vymrzání čerstvě poraněných kořenů. Do zmrzlé nebo podmáčené půdy nesázíme nikdy.

Pokud stromek dorazí ze školky a počasí výsadbu nedovolí, dá se dočasně založit. Na chráněném místě bez stojící vody se vyhloubí rýha, stromky se položí šikmo a kořeny se zasypou kyprou vlhkou zeminou bez vzduchových dutin. Několik kusů může ležet vedle sebe, stačí, aby se zemina dostala mezi kořeny každého z nich. Před hlodavci a zvěří je vhodné je ochránit.

Strom už stojí v kompostu: jak ho zachránit

U čerstvé výsadby zkontrolujte tři věci: jestli se kmen při lehkém zatlačení nehýbe, jestli krček neklesl pod úroveň okolního terénu a jestli v jámě po deštích nestojí voda. Pokud je vše v pořádku, stačí přidat kůl a sledovat strom během zimy.

Při výrazném sedání nebo náklonu je rozumné strom ve vegetačním klidu opatrně vyjmout. Kořeny chraňte před vyschnutím, například vlhkou jutou. Jámu vyprázdněte, dno usaďte z pevné spodiny a strom zasaďte znovu do směsi původní zeminy s jedním až dvěma kbelíky zralého kompostu v horní vrstvě. U starší, už ujatého stromu doporučujeme zásah konzultovat s ovocnářem nebo arboristou, protože vytržením vzrostlých kořenů lze napáchat víc škody než samotným náklonem.