Květnové tajemství pro správné pěstování mrkve, aby letos plodila hojně a bohatě

                   

Pěstování mrkve patří na zahradě mezi ty jednodušší úkony, pročež je tato kořenová zelenina častým produktem domácích pěstitelů. I přes sebelepší podmínky se ale někdy stane, že úroda mrkve není taková, jakou bychom si představovali. Ovlivněno to může být celou řadou faktorů od škůdců, přes nedostatek živin, až po nepříliš vhodnou půdu nebo špatné klimatické podmínky. Proto si řekneme několik jednoduchých způsobů, jak těmto problémům co nejvíce předejít a zajistit si bohatou úrodu krásných vzrostlých mrkví.

Správný výběr půdy

U mrkve, stejně jako u petržele platí, že se jedná o tzv. kůlovitou zeleninu, která má ráda správně prohnojenou půdu. Co jí však úplně nevyhovuje, je čerstvé zahnojení chlévským hnojem ve stejný rok, jako proběhne výsadba. Patří totiž mezi zeleninu druhé až třetí tratě a mnohem lepší tedy je sázet ji do půdy, která je pohnojená například dva nebo tři roky, je tak správně zásobená živinami, avšak ne v tak velkém množství, které by pro mrkev mohlo být spíše agresivní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dalším důležitým faktorem pro správnou výsadbu mrkví je kromě hnojné půdy taky půda sama o sobě. Pro tento druh zeleniny je totiž nejvíce vyhovující právě záhon se středně těžkou půdou na slunečném místě. Tato půda rovněž nesmí obsahovat hroudy ani kameny, které poté způsobují zakřivení a atypické tvary mrkví, které jsou nepraktické a mají tendenci se lámat a hnít.

Správná výsadba

Velmi dobrou a výhodnou vlastností mrkve je, že díky její nepříliš dlouhé vegetační době ji můžete vysít téměř kdykoliv. Záleží samozřejmě na konkrétním druhu, protože existuje mnoho výjimek, které je nejlepší zasít hned na podzim, případně velmi brzy z jara, kdy nehrozí velké mrazy a sazeničky může hřát jarní sluníčko.

iZdroj fotografie: Pixabay
Zdroj fotografie: Pixabay

Správný výsev by tedy měl probíhat do řádků přibližně 10 cm od sebe a do hloubky asi 2 cm. Veškeré informace o výsadbě vámi zvoleného druhu by měly být přehledně uvedeny na obalu, ve kterém se semínka nacházejí. Když máte semínka v půdě, stačí pouze zahrnou, půdu udusat a opatrně zalít tak, aby měla semínka dostatek vláhy, ale zároveň jsme je nepřelili.

Starostlivost o mrkev

Jak už bylo zmíněno, mrkev patří mezi zeleninu méně náročnou na starostlivost a jediné, co prakticky vyžaduje, je pravidelná zálivka. I u té však platí několik jednoduchých, ale důležitých pravidel. Jedním z nich je to, že zálivku regulujeme podle velikosti rostlinky. Pokud je rostlinka zpočátku menší a teprve roste, zaléváme častěji a tak, aby byla půda pokud možno pořád vlhká.

iZdroj fotografie: Canva

Pokud však rostlinka dosáhne 10 a více centimetrů na výšku, zálivku mírně omezíme pouze na dobu, kdy je opravdu sucho. Poté je důležité dopřát rostlince větší množství vody, která pronikne hezky do hloubky, a mrkev tak nebude vytahovat dostupnou vláhu z vrchních částí půdy, což ve většině případů způsobuje větvení kořene.

iZdroj fotografie: Pixabay
Zdroj fotografie: Unsplash

Co se týče hnojení mrkve, to rovněž nebude potřeba, protože si rostlinka díky velkému kořenu dokáže doslova „vycucnout“ potřebné živiny z půdy, která byla hnojená a obsahuje tak veškeré látky pro správný růst této plodiny. Pokud jste tedy splnili všechny další potřebné kroky, nezbývá než čekat na úrodu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
107 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články