Jak namnožit rybíz a angrešt zadarmo pomocí dřevitých řízků

Nové ovocné keře za 0 Kč: zkušení sadaři nechodí do zahradnictví, stačí jim nůžky a kousek větvičky ze starého keře

Zimní řez rybízu nemusí skončit na kompostu. Z jednoho zdravého prutu nastříháte několik řízků, které do příštího podzimu zakoření přímo na záhoně.

i Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Listopadové odpoledne, holé keře a v ruce svazek odstřižených prutů. Většina zahrádkářů je odnese na hromadu. Zkušený pěstitel si mezi nimi vybere ty nejrovnější, rozstříhá je na dvaceticentimetrové kousky a zapíchne je do připravené hlíny. Za rok na podzim má několik mladých keříků s vlastními kořeny a neutratil za ně ani korunu. Celý postup se jmenuje množení dřevitými řízky a britská Královská zahradnická společnost (RHS) ho řadí mezi nejsnadnější metody pro opadavé keře. Výslovně jmenuje angrešt a černý, červený i bílý rybíz. Žádný zázračný přípravek k tomu nepotřebujete. Rozhoduje výběr dřeva, správný směr zapíchnutí a trpělivost.

Úspora v řádu stovek: kolik stojí keř z obchodu a kolik z vlastního prutu

Abychom výhodu vyčíslili, prošli jsme aktuální nabídku českého e-shopu Zahradnictví Spomyšl. Keřový rybíz tam vyjde zhruba na 69 až 129 Kč za kus, angrešt většinou od 69 do 89 Kč, vyhledávané odrůdy i dráž. Když chcete osázet plot deseti rybízy, zaplatíte v obchodě 690 až 1 290 Kč. Deset angreštů stojí přibližně 690 až 890 Kč.

Z vlastní zahrady dostanete stejný počet keřů zadarmo. Stačí mít zdravý mateřský keř, případně souseda ochotného darovat pár prutů, dále ostré nůžky a kus volné půdy. Vytápěná množárna, fóliovník ani kupovaný zakořeňovač u rybízu potřeba nejsou. Jeden silný jednoletý výhon se navíc dá rozdělit na tři až čtyři řízky, takže z jediného zimního řezu klidně vznikne celá řada.

Podle nás se tu skrývá hlavní důvod, proč staří sadaři pro rybíz do zahradnictví nejezdí. Řez musí udělat tak jako tak. Pruty, které by jinak vyhodili, prostě znovu zasadí.

Jak vybrat a seříznout větvičku, aby zakořenila

Nejdůležitější rozhodnutí padne ještě před prvním střihem. Hodí se výhradně letošní, tedy jednoleté dřevo, které už vyzrálo. Pevné, ale stále pružné. Poznáte ho podle hladké kůry a toho, že roste přímo ze silnější větve. Starší šedivé dřevo, tenké proutky a výhony s náznakem choroby nebo škůdců nechte stranou. Nemocný keř by svůj problém předal všem potomkům.

Samotná příprava zabere pár minut:

  • Délka: RHS uvádí 15 až 30 cm, český časopis Zahrádkář doporučuje zhruba 20 cm se třemi až čtyřmi pupeny.
  • Spodní řez: rovně a těsně pod pupenem, protože právě tam se nejochotněji zakládají kořeny.
  • Horní řez: šikmo nad pupenem. Voda po něm steče a zároveň hned vidíte, kde je u řízku nahoře.
  • Špička: měkkou horní část prutu odstraňte, dobře nevyzraje a obvykle zahyne.

Nůžky mají být ostré a čisté. Tupé čepele mačkají pletiva a roztřepená rána se hojí hůř. Univerzita v Mississippi doporučuje nástroje průběžně dezinfikovat, což se vyplatí i u rybízu. Pokud stříháte z několika odrůd, každý svazek si hned označte jmenovkou. Na jaře totiž vypadají všechny řízky stejně.

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Od listopadu do předjaří: české okno pro zimu 2026/2027

Dřevité řízky se odebírají ve vegetačním klidu, tedy po opadu listí až do konce zimy. Letos se nabízí období od druhé poloviny listopadu 2026 do předjaří 2027. RHS radí vyhnout se dnům se silným mrazem pod −5 °C. V českém podnebí, kde mrazy střídají oblevy, proto vyrazte za bezmrazého počasí, kdy se dá pracovat s prutem i s hlínou.

Zapichuje se spodním koncem dolů a zhruba dvěma třetinami délky pod povrch. Nad zemí tak zůstanou dva až tři pupeny, ze kterých na jaře vyraší první letorosty. Zeminu kolem řízku pevně přitlačte, aby mezi dřevem a půdou nezůstala vzduchová kapsa. Rybíz s angreštem mají rády chladnější stanoviště s vlhčí, dobře odvodněnou půdou bohatou na organickou hmotu. Hrst kompostu a tenká vrstva mulče jim proto pomohou víc než jakýkoli prášek.

Pokud řízek zapíchnete rovnou tam, kde má keř jednou plodit, dejte mu odpovídající prostor. Rozestupy volte jako pro dospělou rostlinu, ne jako ve školkařském řádku. Ušetříte si pozdější přesazování a mladý keřík nebude rušen ve chvíli, kdy začne zakořeňovat.

V horských oblastech, kde je půda dlouho zamrzlá, se osvědčil jiný postup. Řízky se nastříhají v bezmrazém dni, svážou do svazku a uloží do vlhkého písku nebo rašeliny ve chladném sklepě. Ven se sázejí v předjaří, jakmile to hlína dovolí. Po každém silnějším mrazu se vyplatí záhon projít, protože zmrzlá půda umí řízky vytlačit nahoru. Stačí je znovu zamáčknout.

Rybíz vede, angrešt chce víc času

Rybíz se do role vzorového kandidáta hodí z biologických důvodů. Iowská státní univerzita popisuje, že některé snadno kořenící dřeviny mají v kůře předem založené kořenové základy. Rybíz k nim patří. Bezlistý řízek přes zimu téměř neztrácí vodu, na řezné ráně se vytvoří hojivé pletivo zvané kalus a s jarním oteplením z něj i ze stonku vyrazí kořeny. Univerzita na Aljašce řadí červený, černý i bílý rybíz mezi vůbec nejsnáze množené ovocné druhy.

Česká data tento obraz potvrzují. Výzkum dostupný v databázi STARFOS zjistil, že u většiny testovaných odrůd červeného a bílého rybízu fungovalo podzimní řízkování lépe než jarní. Ochotně kořenily třeba Rubigo, Losan, Jonkheer van Tets, Jesan, Junifer, Primus, Jantar a Blanka. Hůř se dařilo odrůdám Heinemannův pozdní a Orion. Kdo začíná, ať sáhne po prutech z ověřeného keře některé z odrůd prvního seznamu.

Angrešt zakoření také, jen pomaleji, a výsledek kolísá podle odrůdy. Vyplatí se tedy zapíchnout o pár řízků víc, než kolik keřů skutečně chcete. Ze zbytku drobného ovoce dobře reaguje zimolez kamčatský, u kterého RHS dřevité řízky na konci podzimu a v zimě přímo doporučuje. Arónie zakoření i z dřevitého řízku, pokud mu na spodku ponecháte kousek staršího dřeva.

Od zapíchnutí k první úrodě

Zbytek práce obstará čas, jen s malou pomocí. Do příštího podzimu nechte řízky v klidu na místě a nevytahujte je kvůli kontrole kořenů. Jediné, co je dokáže zabít, je letní sucho. Univerzální interval zálivky zdroje neuvádějí. Podle nás má v horkých týdnech smysl půdu kontrolovat dvakrát až třikrát týdně a zalévat vydatně ke kořenům, ne denně povrchově. Mělké kropení podporuje mělké kořeny.

Pokud řízek na jaře vyraší a v létě uschne, obvykle za tím stojí jedna ze čtyř chyb. Pěstitel ho zapíchl obráceně, sáhl po slabém prutu, nechal hlínu vyschnout, nebo řízek promrzal bez kontaktu se zeminou. Prvotní rašení přitom nic neznamená, protože mladé lístky v první fázi žijí ze zásob uložených ve dřevě.

Na podzim 2027 budete mít zakořeněné keříky. Univerzita v Massachusetts doporučuje první sezonu po výsadbě odstraňovat květy, aby rostlina dala sílu do kořenů. Druhý rok přichází lehká sklizeň, třetí rok plná. Při řízkování v zimě 2026/2027 se tak první hrst rybízu dá čekat kolem roku 2029 a pořádná úroda kolem roku 2030. Tvarovací řez se dělá v období klidu koncem zimy. Purdueova univerzita radí po první sezoně ponechat šest až osm nejsilnějších výhonů a později kombinovat jednoleté a dvouleté dřevo, protože na něm rybíz plodí nejlépe.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články