Když se řekne jahoda, nejčastěji se vám vybaví asi pěstovaná kulturní forma jahodníku, která je nazývána jahodník velkoplodý (Fragaria ananassa). Ovšem v zahradách se velmi často objevuje i jahodník obecný (Fragaria vesca) obecně známý též jako lesní jahoda. A i když se péče o tyto ovocné keříky v mnoha ohledech značně liší, univerzální hnojivo z pampelišky jim připravíte bez potíží.
Příprava hnojiva z pampelišek
Nasbírejte si dostatek listů rostlin pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Taraxacum Kirschner et al.). Aby bylo jasno – nejde o jednu rostlinu, ale o rozsáhlý komplex apomiktických druhů z rodu pampeliška (Taraxacum) (tedy alespoň podle moderních výzkumů). Dříve byly tyto rostliny považovány za jediný druh – nám dobře známou pampelišku lékařskou. A kolik listů si připravit? 500 gramů bude stačit.
Toto množství zalijte 10 litry vody a nechte na teplém místě dva dny vylouhovat. Teplota by se měla pohybovat mezi 15 až 25 °C, jinak nebude příprava hnojení účinná. Pak už jen stačí hnojivo přecedit, přelít do postřikovače a aplikovat na jahody. Jahody se hnojí každý měsíc třikrát nebo šestkrát v rozmezí dvou až čtyř dnů. Nezapomeňte si tedy tohoto hnojiva udělat více.
Proč používat pampelišku
A proč sáhnout právě po této rostlině, a ne například po oblíbených kopřivách – kopřivě dvoudomé (Urtica dioica) a kopřivě žahavce (Urtica urens)? Pampeliška totiž obsahuje mnoho prospěšných fytoncidů, a kromě nich také éterické oleje a další biologicky aktivní sloučeniny. Ty velmi účinně odpuzují škůdce, a navíc jahody velmi dobře vyživí.
Podpořte zdraví jahod popelem
Ne vždy však pampeliška stačí. Dvakrát za sezónu by se proto měly jahody přihnojit i popelem. V něm lze najít mnohé užitečné látky jako například hořčík, vápník, draslík, železo, fosfor, mangan a důležité stopové prvky. Myslete jen na to, že dřevěný popel z tvrdého dřeva se pyšní poměrně vysokým pH, ovšem měkké dřevo ho mívá mnohem nižší. Popel stačí okolo jahod pouze rozhodit a zapracovat do půdy.
Jeho množství je však třeba volit uvážlivě, nemělo by překročit 50–70 gramů na m2. Další výhoda tohoto přírodního vyživovacího prostředku je již méně nápadná – neobsahuje totiž chlór. A to znamená, že ho snesou i rostliny, jsou na tento prvek citlivé. Kromě jahod jde například o:
- okurky,
- cukety,
- mrkev,
- brambory,
- zelí,
- cibuli,
- maliny apod.
Jahody jako univerzální plodiny pro záhon
A co byste ještě měli vědět? Jahody mohou růst na jednom místě po více let. Dokážou se totiž přizpůsobit prakticky jakýmkoliv podmínkám a nejsou náchylné ke kumulaci škůdců v půdě. Kromě nich je možné stejným způsobem pěstovat třeba i chřest, rebarboru, vytrvalé byliny, artyčok apod.
Jaké jsou vaše tipy pro každoroční bohatou sklizeň jahod?