Nakažená jabloň voní po mandlích a dřevo pod kůrou měkne. Kdo nezasáhne do začátku jara, přijde o celý strom

Přehnojení dusíkem na podzim otevře u jabloní dveře rakovině. Většina zahrádkářů dělá přesně tu chybu, která strom zabije

Jediná přehlédnutá léze na kmeni dokáže za vlhkého jara infikovat celou korunu. Předjaří je poslední šance ji najít a odstranit.

i Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Únorové slunce svítí na holé větve a kůra jabloní je čitelná jako otevřená kniha. Právě teď, bez listů, bez květů, v suchém vzduchu, lze na dřevě spatřit propadliny, praskliny a tmavé skvrny, které za pár týdnů zakryje zeleň. Jenže „rakovina jabloně“ není jedna choroba. Jsou to tři odlišné patogeny s různým vzhledem, odlišným chováním a rozdílnou reakcí na zásah.

Tři patogeny, tři tváře: jak rozpoznat, co napadlo váš strom

Evropská rakovina (Neonectria ditissima) zanechává na větvích oválné, propadlé rány lemované soustřednými valy hojivého pletiva, připomínají terčík. Na okrajích těchto ran se objevují drobné oranžovočervené plodničky, které jsou v předjaří dobře viditelné. Větev nad místem infekce postupně odumírá.

Černá rakovina (Botryosphaeria obtusa) vypadá jinak. Kůra nejprve lehce zčervená, pak zčerná, popraská a začne se odlupovat v nepravidelných šupinách. Průvodním jevem bývají mumifikované plody ponechané v koruně a na listech charakteristické skvrny s tmavým středem a světlým lemem, takzvané „žabí oko“. Větev dokáže zaškrtit už během druhé sezony.

Bakteriální forma (Pseudomonas syringae) se projevuje vodnatými, tmavnoucími lézemi v kůře a vnější běli. Typický je jantarový výtok z postižených míst a hnědá, kyselým pachem zavánějící vnitřní borka. Příznaky se naplno ukazují na jaře v chladném a vlhkém počasí, kdy bakterie napadají květy i mladé letorosty.

Typ rakovinyTypický vzhled lézeKlíčový průvodní znak
Evropská (Neonectria)Terčovité rány s valyOranžové plodničky na okraji
Černá (Botryosphaeria)Černající, praskající kůraMumie plodů, „žabí oko“ na listech
Bakteriální (Pseudomonas)Vodnaté, tmavé lézeJantarový výtok, kyselý pach

Proč každý odložený den v předjaří pracuje proti vám

Přezimující léze fungují jako zásobárna spor a bakterií. Jakmile přijde první jarní déšť, stane se dvě věci naráz: voda uvolní infekční materiál ze starých ložisek a zároveň vytvoří na kůře vlhký film, který patogenům umožní klíčit a proniknout do pletiv. U evropské rakoviny se konidie šíří rozstřikem kapek na krátkou vzdálenost, askospory ale putují i větrem na sousední stromy. Černá rakovina využívá déšť, vítr i hmyz. Bakteriální forma se roznáší vodou, a také nářadím, které zahrádkář dezinfikuje až „příště“.

Každý canker ponechaný do jara je tichý vysílač. A každá mrazová trhlinka, listová jizva nebo nezahojený řez na okolních větvích je přijímač.

Podle Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ je chemická ochrana proti evropské rakovině jen částečně účinná a sama o sobě nestačí. Měďnaté přípravky mají preventivní smysl po opadu listů a po sklizni, ale zavedený canker v dřevě nevyřeší žádný postřik, ani u bakteriální formy. Univerzální přípravek na všechny tři typy z dostupných dat jednoduše neexistuje.

iZdroj fotografie: Foto: Pixabay

Dusík, mráz a mikrotrhliny: trojice, která otevírá bránu infekci

Největší chybu zahrádkáři často udělají už na podzim, aniž si to uvědomí. Pozdní nebo nadměrné hnojení dusíkem prodlužuje vegetativní růst do období, kdy by měl strom zpomalovat a vyzrávat pletiva. Výhony zůstávají šťavnaté, měkké, s nízkou mrazuodolností. Pak přijde zima.

České podmínky jsou v tomto ohledu obzvlášť zrádné. Časté střídání oblev a mrazů, typické pro leden a únor ve středních Čechách i na Moravě, vytváří na kůře síť mikrotrhlin, které pouhým okem nevidíte. Každá z nich je potenciální vstupní brána pro houbu nebo bakterii. A pokud strom šel do zimy s nevyzrálými letorosty po podzimním dusíku, počet těchto vstupních bran se násobí.

Varovný signál zpětně: jabloň měla na podzim dlouhé, měkké a pozdě dorůstající výhony, které nestihly zdřevnatět. Pokud ano, předjarní prohlídka kmene a kosterních větví je letos dvojnásob naléhavá.

Chirurgický řez, nebo pokácení? Kdy má ještě smysl bojovat

Lokalizovaná léze na menší větvi nebo ostruze má dobrou prognózu, pokud zahrádkář vyřízne veškerou hnědou kůru i zasažené dřevo až do zdravého zeleného pletiva. Zásadní je pracovat za sucha, dezinfikovat nářadí mezi jednotlivými řezy a ránu okamžitě zatřít stromovým balzámem. Napadené výřezy, mumie a odumřelé větve patří pryč ze zahrady: spálit, odvézt, rozhodně nenechávat pod korunou.

Když léze obepíná kmen, zasahuje více kosterních větví nebo se vrací rok co rok navzdory řezu, strom přestal být pacientem a stal se rezervoárem. V takovém případě má jeho odstranění větší hodnotu než další sezona marných zásahů, chrání totiž okolní stromy.

Pozor i na nákup nových stromků. Neonectria ditissima je v EU regulovaný nekaranténní škodlivý organismus s prahovou hodnotou nula procent na rozmnožovacím materiálu jabloní. Přesto jsou doložené latentní infekce, kdy strom ze školky vypadá zdravě i dva až tři roky po napadení. Původ sadby proto stojí za prověření.

Které odrůdy odolávají a kde hledat slabiny

Náchylnost k evropské rakovině se mezi odrůdami dramaticky liší. Podle dat NIAB patří mezi vysoce náchylné Gala, Cameo, Fiesta a Spartan. Střední riziko nesou Golden Delicious, Idared nebo Jonagold, tedy odrůdy, které v českých zahrádkách dominují. Na opačném konci spektra stojí Topaz, v tuzemsku dobře dostupný a vyšlechtěný přímo pro domácí podmínky, nebo Vanda a Grenadier.

Při výběru nové jabloně má proto smysl zvažovat nejen chuť a termín sklizně, ale i odolnostní profil. Dostupnost konkrétních odrůd v českých školkách se mění sezona od sezony, aktuální nabídku lze ověřit přes přehled Stanice šlechtění jabloně.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Karel Novák

Zobrazit další články