Hnojení zelí během léta: I těsně před sklizní je ještě možné ledacos zachránit a pojistit si úrodu obřích hlávek

Hlávkové zelí patří mezi druhy zeleniny, které vyžadují dostatek živin a správnou kyselost půdy, ta by měla mít pH 6,5-7,5. Ke zvýšení pH půdy je možné použít vysoce reaktivní dusíkové vápno nebo uhličitanové vápno (to je pro aplikaci na zahradě vhodnější, protože reaguje pomaleji a jeho působení je tedy rozloženo na delší dobu). Ovšem důležitý je i správný přísun živin.

Co potřebuje zelí ke své spokojenosti

Samotné odkyselení půdy není jediným důvodem, kvůli němuž se u zelí provádí vápnění. Důležitý je také obsah výživného vápníku, co nejsnáze dostupného pro rostlinu. Právě vápník totiž zelí ke své spokojenosti potřebuje a příliš kyselá půda dokáže jeho vstřebávání spolehlivě zablokovat, i když je ho jinak všude kolem dostatek. Špatné zásobení vápníkem může způsobit např. hnědnutí hlávek.

Sladké zelí potřebuje jiné živiny

Pokud jste ovšem s velikostí svých zelných hlávek spokojeni, ale máte spíše pochybnosti o jejich výsledné chuti (třeba kvůli zkušenostem z předchozích let), pak se zaměřte ještě i na další nezbytné mikroživiny – bór a molybden. Ty totiž v zelí působí tak že zlepšují tvorbu a transport cukrů. Zároveň také zlepšují příjem a transport dusíku a jedním dechem se starají rovněž o vyšší produkci bílkovin.

Bór v kombinaci s molybdenem navíc působí antistresově, což sice může u rostlin působit zvláštně, ale není tomu tak. Jsou pak odolnější vůči působení vnějších vlivů, ale i vůči útokům chorob nebo škůdců. Kromě bóru a molybdenu je dobré rostliny zelí stimulovat k růstu a zrání i dalšími výživovými složkami, jako jsou například aminokyseliny, které jsou zároveň také stavebními kameny bílkovin.

iZdroj fotografie: Freepik

Čím hnojit zelí na záhonku

Pokud nechcete sahat po chemii, pak ke hnojení zelí použijte například kopřivovou jíchu, která obsahuje živiny v tom správném poměru. Takto komplexní hnojivo je totiž výhodné z vícero důvodů. Především ovlivňuje rychlejší dostupnost dodaných živin (nezapomínejte na to, že aminokyseliny jsou skvělým transportním médiem pro jakékoliv živiny) a výrazně tak zlepšuje kondici rostlin.

Často se mluví také o dusíku, ten by se ovšem už během srpna používat neměl. Pokud se totiž podá v tuto dobu, může velmi nepříznivě ovlivnit kvalitu úrody. Zelné hlávky budou sice velké, ale nevydrží příliš dlouhé skladování – a to ani za optimálních podmínek. A pozor si dejte na nedostatek manganu – ten lze je rozpoznat podle žlutého zbarvení mladých listů. Nejčastěji se tyto potíže objevují na čerstvě vápněných a někdy i rašelinových půdách.

Co byste ještě měli vědět

Pokud se rozhodnete hnojit zelí kopřivou jíchou, pak byste měli pamatovat i na to, že s její pomocí lze zatočit i s mnoha škůdci. Stačí je jen naředit o něco více než při zálivce (přibližně 1:15), dobře přecedit a použít jako postřik. Tato kůra odpudí mšice, molice, a dokonce i žravé housenky běláska zelného, které dokážou vaši úrodu velmi rychle zdecimovat.