Skořápku rozloupnete holýma rukama a chuť předčí vlašský ořech. Srdcový ořech z Japonska roste i v českých zahradách

V posledním zářijovém týdnu se pod korunou srdcového ořešáku začnou kutálet plody, které připomínají spíš přívěsek než ořech. Jsou ploché, souměrné a mají tvar srdce. Stačí trefit hranu skořápky ve správném místě a ta se rozevře po švu jako medailonek. Uvnitř leží jádro, které často vypadne celé nebo ve dvou úhledných polovinách, bez drolení a bez pinzety. Odrůda ‚Imschu‘ patří mezi nejzajímavější zástupce této skupiny a v českých a slovenských e-shopech se objevuje jako vzácnost. Prošli jsme pěstitelské materiály z Ontaria a Nového Skotska i katalogy evropských školek. Pro zahradu, kde má být radost z plodu stejně důležitá jako kila sklizně, vychází ‚Imschu‘ jako mimořádně lákavá volba.

Ořech ve tvaru srdce: jak srdcový ořech vypadá a proč se otevírá jako medailonek

Srdcový ořech (anglicky heartnut) je forma japonského ořešáku. Botanici ho vedou jako Juglans ailantifolia var. cordiformis. Běžný japonský ořešák nese vejčité plody, kdežto tato varieta má plod zploštělý, srdčitý až medailonkovitý a se zřetelně hladší skořápkou. Strom zaujme mohutnými zpeřenými listy a v dospělosti dosahuje výšky 10 až 15 metrů.

Původ srdcového ořechu leží v Japonsku. Dendrologická databáze Trees and Shrubs Online ho popisuje jako formu, kterou tam lidé zřejmě pěstují odnepaměti. Do Evropy se japonský ořešák dostal v 19. století. Dnešní zahradní kultivary však pocházejí převážně z Kanady a severu USA, kde se srdcovým ořechům soustavně věnují pěstitelské spolky.

Čím je dáno snadné louskání? Ernie Grimo, jedna z hlavních postav kanadského ořechářství, v textu pro Society of Ontario Nut Growers vysvětluje, že hodnotné kultivary mají vnitřní dutinu bez přepážek, které by jádro svíraly. Skořápka se tak rozestoupí podél švu a obsah se z ní vysype. U ‚Imschu‘ uvádí Grimova školka i evropská školka Thomas Fruit Trees dobrou kvalitu louskání. Stačí opatrný úder a jádro volně vyklouzne.

Kdo někdy vydloubával zbytky vlašáku z ostrých komůrek, ocení rozdíl hned u první hrsti.

Chuť bez hořkosti a úroda za pár sezon: v čem srdcový ořech předčí vlašák

Ontarijský spolek SONG popisuje chuť srdcového ořechu jako jemnou a nasládlou, příbuznou vlašskému ořechu, ovšem bez trpké pachuti, kterou řada lidí u vlašáků cítí. Thomas Fruit Trees u ‚Imschu‘ zmiňuje mírnou, příjemnou chuť. Podle nás právě tady leží hlavní trumf. Kdo má rád ořechy, ale nesnáší svíravou slupku vlašáku, najde v srdcovém ořechu přijatelnější variantu. Celé poloviny jader navíc vypadají skvěle na dortu, v salátu i v misce na stole.

Druhou výhodou je rychlost. Ontarijské ministerstvo zemědělství (OMAFRA) v pěstitelském přehledu Specialty Cropportunities uvádí, že roubované srdcové ořešáky mohou plodit už za 1 až 3 roky. Komerční produkce se rozjíždí mezi 6. a 8. rokem. Prodejce u ‚Imschu‘ slibuje první plody za 2 až 3 roky. Grimova školka řadí tuto odrůdu mezi štědré plodiče.

Jak si ‚Imschu‘ stojí proti známým vlašským odrůdám? Srovnali jsme dostupná data z francouzského institutu CTIFL a z tabulky kultivarů UC Davis:

Vlašské odrůdy jsou šlechtěné pro velkovýrobu a v hmotnosti jádra vedou. Data pro ‚Tulare‘ navíc pocházejí z kalifornských sadů a na české poměry je nelze přenášet jedna ku jedné. Na domácí zahradě ale tonáže na hektar rozhodují málokdy. Mnohem víc váží, jak brzy první ořechy přistanou na stole a kolik práce dá dostat se k jádru. V obou disciplínách sbírá body ‚Imschu‘.

Pěstování v české zahradě: mrazy, půda a místo pro patnáctimetrový strom

Prodejce Stromo uvádí u ‚Imschu‘ mrazuvzdornost do −29 °C. Pro srovnání: přehled mrazuvzdornostních zón USDA od školky Havlis řadí česká města a regiony do zón 5a až 7a. Nejchladnější zóna 5a znamená zimní minima −26,2 až −28,8 °C, v nížinách typu 7a klesá teplota zhruba na −15 až −17,7 °C. Strom by tedy měl s rezervou zvládnout většinu území od Polabí po Vysočinu.

Slabším místem jsou květy. OMAFRA upozorňuje, že dřevo mráz snese, ale jarní mrazíky dokážou poškodit kvetení a tím i celou sezonu. Do mrazových kotlin a údolních den, kde se v květnu drží studený vzduch, bychom ‚Imschu‘ nesázeli. Grimo pak radí v chladnějších zónách 5b až 6a chránit mladé roubovance první 2 až 3 roky v místě roubu, třeba obalem z netkané textilie nebo přihrnutím mulče.

Nároky na stanoviště jsou vlídné i k začátečníkům:

• Poloha: plné slunce.
• Půda: propustná, humózní, dobře odvodněná, ideálně písčitohlinitá až jílovitohlinitá s pH 6,0 až 7,0.
• Vláha: mírně vlhký režim, v suchých letech se zálivka vyplatí. OMAFRA ji doporučuje i v kanadských podmínkách.
• Hnojení: střídmé. Specifická dusíková doporučení pro srdcový ořešák neexistují, proto je rozumné s dusíkem šetřit.

Vážnější otázkou je prostor. Strom dorůstá 10 až 15 metrů a vytváří širokou korunu. OMAFRA počítá v sadech se sponem 6 až 8 metrů, kanadská agentura Perennia doporučuje dokonce čtverec 12 × 12 metrů. Na zahradě proto počítejte se solitérem a odstupem zhruba 8 až 12 metrů od domu, plotu souseda či dalšího velkého stromu. Na malou parcelu u řadovky se nehodí.

Opylovač, výsadba a sklizeň: jak z ‚Imschu‘ dostat plnou úrodu

‚Imschu‘ je částečně samosprašný. Osamocený strom tedy nějaké ořechy nasadí, ovšem plnou sklizeň dá teprve s partnerem. Odrůda je protogynní: samičí květy jsou připravené přijmout pyl dřív, než strom začne vlastní pyl uvolňovat. Grimova školka proto doporučuje vysadit poblíž raný pylodárce, například ‚Campbell CW1‘, ‚Stealth‘ nebo ‚Ernie‘. Perennia výslovně uvádí, že plná produkce vyžaduje nejméně dva odlišné stromy.

Při nákupu se ptejte, zda je sazenice roubovaná. Semenáče srdcového ořešáku totiž nemusejí zdědit tvar plodu ani snadné louskání mateřské odrůdy. OMAFRA i Perennia shodně hodnotí kvalitu srdcových ořechů hlavně podle louskání a u semenáčů ji označují za velmi proměnlivou. Právě to brzdí větší rozšíření. Spotřebitelé srdcové ořechy navíc téměř neznají a pěstitelé si podle Perennie musejí odbyt budovat sami.

Časový plán vypadá takto:

• Výsadba: březen až listopad, prodejce uvádí celé toto období.
• Zrání: ořechy dozrávají a padají v posledním zářijovém týdnu, Thomas Fruit Trees uvádí 15. až 30. září.
• První sklizeň: strom vysazený v roce 2026 by měl při slibovaných 2 až 3 letech dát první plody na konci září 2028, nejpozději 2029.

Dostupnost je zatím omezená. Stromo.sk i Thomas Fruit Trees měly odrůdu v době naší kontroly vyprodanou a česká verze e-shopu Stromo podle vyhledávače uváděla cenu kolem 1 275 Kč s DPH, rovněž bez skladové zásoby. Vyplatí se nastavit si hlídání naskladnění a objednávat s předstihem, nejlépe rovnou i s opylovačem.

Představte si podzim roku 2028: dvě koruny na konci zahrady, pod nimi tráva posetá plochými srdíčky a v kuchyni miska plná celých jader. Takovou zahradu v okolí jen tak nikdo mít nebude.

Kde se údaje rozcházejí

• Původ odrůdy: Japonsko je domovinou srdcového ořechu jako druhu. Konkrétní kultivar ‚Imschu‘ ovšem spolek SONG i Thomas Fruit Trees připisují severoamerickému výběru Johna Gordona. Název je podle nich zkratkou „Improved Schubert“ (vylepšený Schubert). Tvrzení prodejce, že odrůda pochází z Japonska, tedy platí pro typ ořechu, ne pro tuto selekci.
• Louskání holýma rukama: zdroje potvrzují snadné a čisté otevření po úderu nebo opatrném lousknutí. Otevření samotnými prsty žádný z nich výslovně nedokládá.
• Mrazuvzdornost: Stromo uvádí −29 °C, Thomas Fruit Trees zhruba −25 °C.
• Cena: slovenský e-shop uváděl 47,99 € (asi 1 200 Kč), česká verze e-shopu podle vyhledávače 1 275 Kč, jiný zdroj 1 291 Kč a další český prodejce 1 311 Kč. Aktuální cenu je nutné ověřit u prodejce.
• Roubování: parametry Stromo.sk zmiňují „podpník: ořech semenáč“, ale z popisu není jednoznačné, zda je dodávaná rostlina roubovaná.
• České zkušenosti: ověřené zkušenosti českých pěstitelů s ‚Imschu‘ se nám nepodařilo dohledat. Odrůda se v tuzemské nabídce objevuje, ale zůstává raritou.