Ayam Cemani: slepice z Jávy má černé maso, kosti i orgány. Jeden kus stojí přes 60 000 Kč

V říjnu 2014 napsal americký TIME o kuřeti, které stojí kolem 2 500 dolarů. Při tehdejším kurzu to vycházelo na zhruba 60 000 korun. Článek obletěl svět, sdílely ho miliony lidí a z Ayam Cemani se přes noc stala nejdražší slepice internetu.

Černá od hřebene po kost

Ayam Cemani pochází z oblasti Kedu ve střední Jávě. Slovo „cemani“ se v místním jazyce váže k černé barvě a přesnější popis by člověk hledal těžko. Peří, kůže, hřeben, laloky, zobák, běháky, drápy, všechno je černé. Po rozříznutí zjistíte, že černé jsou i kosti, maso a vazivové tkáně vnitřních orgánů.

Za tím nestojí žádná nemoc ani mystika. Jde o genetický stav zvaný fibromelanóza, způsobený komplexní přestavbou genomu v okolí genu EDN3 na chromozomu 20. Jak popsaly studie publikované v letech 2011 a 2017, tato duplikace vede ke zvýšené expresi EDN3 a k tomu, že se melanoblasty (buňky produkující tmavý pigment) dostávají i do tkání, kam u běžné drůbeže nemají přístup. Genetik Leif Andersson citovaný National Geographic dodává, že samotná mutace podle dostupných poznatků nemá zdravotně škodlivý efekt.

Dva populární mýty přitom padají hned: krev Ayam Cemani černá není, může působit tmavší, ale zůstává červená. A vejce? Krémová až světle hnědá. Fotky „černých vajec“ kolující po sociálních sítích jsou podvrh.

Kolik doopravdy stojí

Částka 60 000 korun odpovídá mediálnímu stropu z roku 2014. Dnešní trh vypadá zásadně jinak.

Rozdíl mezi 60 tisíci a 150 korunami za kuře je propastný. Vysvětlení je prosté: v roce 2014 šlo o extrémně vzácný import, dnes jde o plemeno běžně dostupné v české inzerci. Prémiové ceny si stále drží jen výstavní jedinci s prokazatelným původem a dokonalou pigmentací, a právě tady se dostáváme k tomu, proč je Ayam Cemani pořád zvláštní.

Plemeno pro sběratele, ne pro vajíčka

Ayam Cemani Breeders Association řadí plemeno jednoznačně mezi okrasná. A čísla to potvrzují: roční snáška se pohybuje kolem 80 až 120 vajec. Pro srovnání: český backyard hybrid Dominant Tricolora D401 snese 290 až 300 vajec ročně. Kdo hledá spolehlivou nosnici na dvorek, u cemani bude zklamaný.

Proč ho tedy lidé chtějí? Důvodů je několik:

• Vizuální rarita. Kompletně černé kuře přitahuje pozornost na výstavách i na sociálních sítích.
• Chovatelská výzva. Standard vyžaduje čistě černé opeření bez jakéhokoli „prosvítání“, černou dutinu ústní bez růžové, černé běháky a jednoduchý pětihrotý hřeben. Každý kus, který nesplňuje kritéria, se vyřazuje; chovatelé mluví o plemeni s vysokým podílem vyřazených jedinců.
• Tradiční hodnota. V Indonésii se cemani po staletí chovají pro tradiční obřady a lidové léčitelství. Odborníci z IPB University zdůrazňují, že nejde o „mystické kuře“, ale o genetické bohatství s vysokou hodnotou.
• Tmavé maso. V jihovýchodní Asii se černé kuřecí maso považuje za delikatesu a přisuzují se mu zdravotní přínosy, byť vědecké důkazy pro nadstandardní nutriční hodnotu chybějí.

Kupující v Evropě a Americe jsou podle prodejních textů především sběratelé vzácných plemen a šlechtitelé pracující s fibromelanotickými liniemi. Masový užitkový zájem to není.

Jak poznat pravou cemani a jak ji přezimovat

Právě proto, že poptávka po „černém kuřeti“ roste rychleji než nabídka kvalitních chovných kusů, je trh náchylný k podvrhům. Kříženci s neúplnou pigmentací se prodávají jako čistokrevní. Kontrolní body podle standardu jsou jasné: žádná cizí barva v peří, černá nebo šedočerná dutina ústní, černé běháky a prsty, černé drápy. Růžová v tlamě je diskvalifikace. Kdo kupuje, měl by chtít fotky rodičovského páru a záznam původu.

Druhá praktická otázka zní: přežije tropické plemeno českou zimu? Přežije, ale vyžaduje péči. Klíčem není vytápění kurníku, ale suché prostředí bez průvanu a s dobrým odvětráním vlhkosti. Jednoduchý vzpřímený hřeben cemani je náchylnější k omrzlinám než malé hráškové typy u jiných plemen. Suchá podestýlka, ochrana před větrem a nezamrzající voda, to jsou základy, které rozhodují.

Pro české chovatele platí od roku 2026 ještě jedna novinka: Státní veterinární správa rozšířila povinnou vakcinaci hrabavé drůbeže proti newcastleské chorobě u evidovaných chovů. Ayam Cemani žádnou výjimku nemá, spadá do běžného veterinárního režimu jako každá jiná slepice.

Není jediná černá, ale je nejslavnější

Fibromelanóza není exkluzivitou cemani. Stejný genetický mechanismus sdílejí hedvábničky, vietnamské H’Mong i švédské svarthöny. Rozdíl je ve vzhledu a v tom, jak daleko selekce zašla. Hedvábnička má měkké, „vlasové“ opeření a kompaktní postavu. Cemani naopak vypadá jako atletická, elegantní slepice s normálním lesklým peřím, jen je celá jako vytesaná z obsidiánu.

Do Evropy se plemeno dostalo pozdě. První doložený dovoz provedl nizozemský chovatel Jan Steverink v roce 1998, uznání v nizozemském standardu následovalo v roce 2003. Že trvalo tak dlouho, než se cemani dostala ze střední Jávy do evropských kurníků, dává smysl: šlo o regionální plemeno bez masového užitkového významu, bez exportní infrastruktury a dlouho i bez zájmu západních chovatelů.

Dnes je situace opačná. Ayam Cemani je pravděpodobně nejfotogeničtější slepice na světě, a v éře, kdy se drůbež sdílí na Instagramu stejně snadno jako na farmářském trhu, je to hodnota, kterou žádná nosnost vajec nevyváží.