U České Lípy se objevil nejstarší český jeřáb popelavý

Měří 140 cm, váží 7 kilo a troubí tak, že ho slyšíte na stovky metrů. Obří jeřáb se po desítkách let vrátil do Česka

Jeřáb popelavý převyšuje čápa a jeho hlas se nese krajinou. Na Českolipsko se vrátil i nejstarší česky kroužkovaný jedinec, letos mu bude 24 let.

i Zdroj fotografie: Pixnio
                   

Konec února 2026, Holanské rybníky nedaleko České Lípy. Mezi rákosím se zvedá šedá postava na dlouhých nohou a dalekohled zachytí barevné kroužky: na levé noze bílá, červená, bílá. Ornitologové z projektu Jeřábí život ji okamžitě poznají. Tuhle kombinaci dostal samec, nebo samice jako mládě už v roce 2002 u nedalekého Novozámeckého rybníka. Podle koordinátorky projektu Markéty Ticháčkové, jejíž zprávu zveřejnil server Novinky, jde o nejstaršího jeřába s českou národní barevnou kombinací. Pták, který se vylíhl na samém začátku tisíciletí, se tak znovu ohlásil na místě, odkud kdysi vyrazil do světa. Jeho osobní návrat zároveň zrcadlí příběh celého druhu. Jeřáb popelavý se do české krajiny jako hnízdící pták vracel postupně a bez velkého pozdvižení. Dnes patří k nejpůsobivějším tvorům, jaké lze v tuzemské přírodě potkat.

Větší než čáp: jak velký je jeřáb popelavý doopravdy

Stojící jeřáb dosahuje výšky až 140 centimetrů, takže dospělému člověku sahá zhruba po ramena. Váží obvykle čtyři až sedm kilogramů a v rozpětí křídel měří podle různých pramenů přibližně 180 až 245 centimetrů. Český rozhlas ho podle vzrůstu řadí vůbec mezi největší ptáky u nás a výslovně uvádí, že čápa bílého převyšuje.

Naše srovnání s čápem vychází přibližně takto:

 Jeřáb popelavýČáp bílý
Výškaaž 140 cmzhruba 100 až 115 cm
Hmotnost4 až 7 kgzhruba 2,5 až 4,5 kg
Rozpětí křídel180 až 245 cmzhruba 155 až 215 cm
Zobákkratší, špičatýdlouhý, červený

Na první pohled si ho laik s čápem či volavkou snadno splete, protože všichni tři mají dlouhé nohy i krk. Příbuzní ovšem nejsou. Dospělý jeřáb je převážně šedý, na hlavě a krku nese černobílou kresbu a temeno mu zdobí červená skvrna. Konce křídel jsou černé a přes krátký ocas mu splývají prodloužené letky, které připomínají nadýchanou vlečku. Mladí ptáci působí šedohnědě a výraznou kresbu získávají až s věkem.

Troubení slyšitelné na kilometry: tajemství stočené průdušnice

Jeřába často uslyšíte dřív, než ho spatříte. Jeho hluboké troubení se při tahu i v době toku nese podle Zoo Hluboká na kilometry daleko, což výrazně překonává obvyklý dosah ptačích hlasů. Za tou silou stojí anatomie. Jeřábi mají neobyčejně dlouhou průdušnici, která se v několika závitech stáčí přímo uvnitř hrudní kosti a funguje jako rezonátor.

Americká nadace International Crane Foundation přirovnává princip k trubici pozounu: vzduch prochází delší dráhou a zvuk se cestou zesiluje a prohlubuje. Volání jeřábů může být podle nadace slyšet až na vzdálenost kolem tří kilometrů. Proto v krajině působí tak naléhavě. Nízký, chraplavě kovový tón se nerozplyne mezi stromy, naopak se rozlije po rovinách a hladinách rybníků.

Hlas slouží páru k domluvě i k vymezení teritoria. Na jaře k němu přibývá tok, při kterém partneři předvádějí lehké poskoky, úklony a rozevírání křídel a do toho si odpovídají synchronizovaným voláním. Podle nás jde o jednu z nejfotogeničtějších podívaných české jarní přírody. Zahlédne ji ale jen ten, kdo má trpělivost a dostatečný odstup.

Od jednoho hnízda k desítkám párů: časová osa jeřábího návratu

Ve střední a západní Evropě jeřábi po staletí ubývali. Odvodňování, zánik mokřadů a přímý tlak člověka je z velké části regionu vytlačily. Obrat podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nastal v 60. letech minulého století, kdy se druh díky ochraně začal znovu šířit ze severu na jih.

Do Česka dorazila tato vlna se zpožděním. Ještě v 80. letech tu jeřáb jen vzácně protahoval. Pak přišel přelom:

  • 1989: první doložené hnízdění u Doks na Českolipsku, v dnešní ptačí oblasti Českolipsko (Dokeské pískovce a mokřady)
  • 1985 až 1989: odhad 1 až 5 párů
  • 1990 až 1994: 5 až 10 párů
  • 2001 až 2003: 14 až 29 párů
  • 2005 až 2007: 31 až 46 párů
  • 2008 až 2010: 45 až 51 párů

Tyto údaje shrnuje Červený seznam ptáků ČR. Druhový profil na portálu AOPK ČR uvádí postupný nárůst na 80 až 100 párů. Novější odborný článek Petra Lumpeho a Markéty Ticháčkové v časopise Živa jde ještě dál: monitoring v roce 2023 napočítal v Česku 220 párů, z toho 25 na Českolipsku. Pokud platí novější číslo, populace oproti začátku století vzrostla zhruba osminásobně až patnáctinásobně. I konzervativní odhad AOPK přitom představuje nejméně šestnáctinásobek stavu z konce 80. let.

Mění se i mapa. Severní Čechy zůstávají jádrem, hnízdiště se ale podle Ticháčkové od roku 1989 posouvají jižněji. Jeřábi dnes hnízdí ve východních, západních i jižních Čechách a vzácně také v Poodří, v Jeseníkách, na Nymbursku a na jižní Moravě. Na Šumavě obsadili rašeliniště a bezlesé enklávy, správa národního parku tam eviduje pět až deset párů. Druh přesto zůstává kriticky ohrožený.

Zkouška pro české mokřady: voda, klid a bezpečí pro mláďata

Jeřáb si místo k hnízdění nevybírá náhodně. Hnízdo staví na zemi v zamokřených porostech, kam se predátor obtížně dostane. Samice obvykle snese dvě vejce, rodiče je zahřívají 29 až 32 dní a mláďata se vznesou až ve věku kolem dvou měsíců. Celé jaro a část léta tedy rodina tráví na zemi a spoléhá na to, že ji nikdo nevyruší.

Proto lze jeřábí návrat číst jako viditelný test stavu českých mokřadů. Kde pták zahnízdí a úspěšně vyvede mladé, tam funguje voda, panuje klid a existuje bezpečný prostor. AOPK mezi hrozbami jmenuje kolísání vodní hladiny na rybnících, malou hnízdní populaci a citlivost na rušení. Na Šumavě už se stalo, že vyrušení ptáci novou lokalitu opustili a nikdy se k ní nevrátili. Liberecká zoo, která projekt Jeřábí život podporuje, upozorňuje na ještě zrádnější důsledek. Když lidé vyplaší dospělé ptáky, nechají tím mláďata napospas lišce.

Ornitologové sledují jeřáby s detektivní pečlivostí. Levá noha nese národní kombinaci kroužků, pravá individuální kód a barvy se dají odečíst dalekohledem i ze vzdálenosti stovek metrů. Doplňují je GPS-GSM vysílače a fotopasti, které financuje mimo jiné Zoo Ostrava. Data odhalila, že čeští jeřábi po hnízdění zamíří nejprve na sever do Německa, na shromaždiště Grünhaus severně od Drážďan, a pak pokračují přes Francii až do španělské Extremadury. Mírné zimy ovšem cesty zkracují. Část ptáků přezimuje ve Francii, v Německu nebo přímo v Česku a podle Ticháčkové tak může obsadit teritorium dřív než konkurence vracející se z jihu.

Právě taková data dávají příběhu dvacetičtyřletého jeřába z Holanských rybníků váhu. Podle Ticháčkové se jeřábi ve volné přírodě dožívají okolo 40 let; International Crane Foundation obecně počítá s 20 až 30 lety. Čtyřiadvacet let tak představuje mimořádně dobře zdokumentovaný věk, který vypovídá o kvalitě prostředí, kam se pták rok co rok vrací.

Kdy a jak jeřáby pozorovat, abyste je nevyplašili

Nejlepší příležitost nabízí konec února, březen a duben, kdy se ptáci vracejí na hnízdiště a ozývají se nejhlasitěji. Hledejte rybniční soustavy, mokřady, rašeliniště a přilehlá pole či louky. Často je prozradí právě troubení.

Pravidla jsou jednoduchá a stojí za to je dodržet:

  • pozorujte z dálky dalekohledem a neopouštějte cesty
  • chovejte se tiše, psa mějte na vodítku
  • narazíte-li na hnízdo nebo zdánlivě opuštěné mládě, rychle odejděte
  • místa hnízdění nezveřejňujte na sociálních sítích ani na mapách

Pozorování můžete poslat projektu Jeřábí život na adresu [email protected], ideálně s časem, místem a případně barvami kroužků. Obecná ptačí pozorování přijímá také faunistická databáze Avif, kterou spravuje Česká společnost ornitologická. Každý takový záznam pomáhá doplnit mapu, na které šedý obr pomalu znovu zabírá místo.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články