Nebezpečí krájeného baleného chleba, o kterém ví jen málokdo: Obchody záměrně šetří, přitom výrazně riskují zdraví zákazníků

Krájený chléb usnadňuje mnoha lidem život. Nemusí totiž v domácích podmínkách investovat do kráječe nebo se potýkat s běžným kuchyňským nožem, s nímž se pečivo na tenké plátky krájí poměrně těžko. Ne vždy je však koupě krájeného pečiva tou správnou volbou.

Problémy představuje levný olej

Bohužel výrobci dnes šetří na všem a výjimkou není ani balený nakrájený chléb. Kupříkladu k ošetření nožů se používá ten vůbec nejlevnější olej, který je na trhu k dostání. Není tedy divu, že se plátky rychleji kazí. Někdy se také pečivo ošetřuje konzervačními látkami – například etylalkoholem. A ten lidskému zdraví rozhodně neprospívá.

Jak zpracovat staré pečivo

Trendem dnešní doby je neplýtvat. Většina z nás se o to poctivě snaží, nakupujeme tolik potravin, kolik stihneme sníst, potraviny zpracováváme ve stylu „zero waste“ (nulový odpad), populární je též zpracování masa „od čumáčku po ocásek“. Ale s čím bojujeme všichni, je zbylé pečivo. Ani při sebelepším plánování se tomu občas neubráníme.

Naše babičky si s tím hlavu nelámaly a prostě ho nadrobily slepičkám nebo jiným domácím zvířatům. My, co takovou možnost nemáme, si poradíme jinak. Ještě je nutno dodat, že starým pečivem myslíme „gumové“ rohlíky nebo okoralý chléb, bez jakéhokoli náznaku plísně. Plesnivé pečivo bohužel patří do koše.

iZdroj fotografie: Pixabay

Kostičky do knedlíků

Nejčastěji využijeme starší, zejména bílé pečivo, jako kypřidlo do knedlíků. Tam se přímo doporučuje 2 až 3 dny staré. Můžeme to ale klidně být i pečivo celozrnné nebo se semínky. Pokud jsme zvyklí jej konzumovat, pak nám v knedlících nějaké to semínko vadit nebude. Nepoužíváme však chléb.

Krutonky, dukátky nebo tousty do polévky

Krutonky nebo houstičku do polévky připravíme nakrájením na kostičky a osmažením na másle či opečením nasucho v troubě. Zde klidně vezmeme i starý chléb, do některých polévek (česnečka, cibulačka) se skvěle hodí. Houstička z bílého pečiva patří do jemných krémových polévek nebo třeba do hrachové či vánoční rybí polévky.

Krutonky využijeme také na zeleninové saláty. Místo kostiček můžeme udělat z rohlíků takzvané dukátky: kolečka potřeme lehce máslem a dáme upéct do trouby, lze je posypat sýrem nebo kořením dle druhu polévky. Stejně tak podáváme i tousty ze zbylé veky či toustového chleba.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zahuštění omáček a polévek

Starším chlebem bez kůrky zahustíme guláš nebo podobné omáčky, bílým pečivem třeba polévku gazpacho. Buď kousky chleba vložíme rovnou do guláše či polévky, aby se rozvařily, nebo chléb nastrouháme a zahustíme až ke konci. Polévka gazpacho se připravuje za studena, mixováním, takže tam hladkosti dosáhneme snadno. Pokud chceme mít hladkou omáčku, měkké maso vybereme a rozmixujeme ji také, ale ve většině případů se chléb rozvaří do hladka, dáme-li mu dostatek času.

Zapékané tousty či topinky

Topinky asi nemusíme představovat, ty zná každý. Pokud nechceme verzi smaženou ve velkém množství tuku, krajíce namažeme máslem nebo sádlem a dáme na pečícím papíru péct do trouby dozlatova. Potíráme česnekem nebo různými pomazánkami. Krajíce chleba, rozkrojené housky, veku a pod. můžeme také předem obložit uzeninou, sýrem, nakrájenou cibulí, rajčaty či paprikami a zapéct v troubě.

Žemlovka s jablky neboli zemlbába

Dříve velmi častý pokrm dnes znovu přichází do módy, neděláme ji jen ze zbylých rohlíků či veky, ale také ze ztvrdlé vánočky nebo sladkého chlebíčku. S jablky, tvarohem, rozinkami a ořechy je skvělá a občas určitě zachutná i masožroutům.