Do popředí zájmu zahrádkářů se v posledních letech dostala dýně Hokkaido. Tento druh byl poprvé vypěstován v Japonsku a dnes ho dostanete po celé planetě. Proč právě tato plodina? Je totiž menší, snadněji se zpracovává a má jemnou sladkou chuť. Je vhodná na přípravu polévek, ale také třeba různých dýňových dezertů nebo pyré. Svou chutí připomíná spíše sladké brambory nebo jedlé kaštany. Plody obvykle váží do 2 kilogramů, takže se s nimi snadno pracuje a dají se lehce zužitkovat.
Plod plný vitamínů a minerálů
Sytě oranžová je nejenom slupka ale i celá dužnina, která barvou nezaostává za mrkvemi. Betakaroteny (provitamíny A) se staly dalším důvodem obliby této dýně – jsou totiž důležitými antioxidanty a látkami podporujícími zdraví očí a zrak obecně. Kromě toho obsahují dýně také vitamín B1, B2 a C. Také jsou v ní i minerály, jako jsou hořčík, draslík či železo. Další výhodou při zpracování je i poměrně tenká slupka, takže se dýně před zpracováním nemusí loupat a odpadá další nepříjemná činnost. Možná ale nevíte, že dýně nemusí být jen oranžová. Existují i jiné odrůdy, například v šedé nebo temně modré barvě. Slupka této odrůdy je tužší než u klasického Hokkaida, plody jsou ale díky ní lépe skladovatelné.
Pěstování je snadné, ale dejte si pozor na mráz
Vegetační doba většiny odrůd tykví je od 110 do 130 dní. Zimní dýně sklízíme až plně vyzrálé, kdy je slupka natolik tvrdá, že do ní ani nehet nezaryjete. Plody sklidíme před příchodem prvních podzimních mrazíků. Necháme na plodu stopku 2–5 cm dlouhou, rána po ulomení stopky je totiž nejčastější cestou průniku infekce dovnitř plodu. Pokud nejsou dýně ještě zcela dozrálé, je dobré nechat je přibližně týden na slunci nebo na vzdušném chráněném místě. Tam jejich slupka ještě ztvrdne, a tímto prodloužíte jejich trvanlivost. Skladujte je poté na temném a chladném místě. Pokud některý kus začne hnít, ihned jej odstraňte, aby nenakazil ostatní.