Straku ze zahrady nevyhánět, nadělá více užitku než škody

Straka obecná se svým skřehotavým hlasem od jara do podzimu ozývá nejen z lesů, parků a zahrad, ale čím dál častěji také z měst, kde se tento druh velice dobře přizpůsobil. Ačkoli je hrdinou mnoha pohádek, kde má většinou roli upovídané mluvky, mezi lidmi příliš oblíbená není (a často je i hubena).

Pravda nebo pomluvy

O strace se říká leccos, například rčení „krade jako straka“ nebo „straka zlodějka“ zná asi každý. Straky skutečně milují lesklé věci a zabudovávají je do svých hnízd. Najdete v nich například kousky drátu nebo alobal, není ale pravda, že by straka cíleně kradla třeba šperky. Mnozí také nemají rádi její nelibozvučný, skřípavý hlas. Ačkoli to někoho „tahá za uši“, straka přesto patří mezi pěvce.

Nejvíce je ale zřejmě nenáviděna pro svou pověst plenitele ptačích hnízd. Straka je opravdu vůči ostatním ptákům nemilosrdná, na jaře ničí vejce i mláďata. Škodí hlavně skřivanům, křepelkám a koroptvím, proto se stává častým terčem myslivců. Ovšem například kosi nebo drozdi či některé druhy sýkorek toto dělají také, je to prostě řád přírody.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jak straku poznáte

Straka je o něco větší než hrdlička, ale štíhlá a elegantní. Kromě hlasu ji prozradí černobílé zbarvení, černá barva ale při bližším pohledu přechází do zelenomodré až tmavě zelené s kovovým nádechem. Křídla má krátká a zaoblená, ovšem ocas je velmi dlouhý a stupňovitý.

Ze života straky

Straka má jednoho stálého partnera. Hnízdo si staví buď v korunách stromů, často na koncích větví, aby bylo méně přístupné pro predátory, nebo naopak nízko při zemi v trnitých nebo hustých keřích. V sadech často hnízdí na hrušních. Někdy má naopak ráda volný prostor a zabydlí se v podpěře elektrického vedení. Hnízdo není na první pohled úhledné, ale je velmi bytelné a bezpečné. Spodek tvoří větvičky a bláto, někdy i zabudované dráty nebo jiné lesklé věci. Vršek je jakási stříška z větviček, často trnitých. Má jeden vchod.

Z dálky vypadá jako střapatá koule, uvnitř je ale měkce vystláno, aby měla mláďata pohodlí. Na jaře samička snese 4 až 8 vajíček. Sedí na nich pouze ona, o krmení se však starají oba rodiče. Mláďatům věnují veškerou péči, zůstávají s nimi až do podzimu. Straka má velmi pestrou stravu, rostlinnou i živočišnou. Ráda navštěvuje pole s kulturními rostlinami nebo zahrady, kde si pochutná třeba na hroznech nebo jiném ovoci. Živí se ale hlavně hmyzem – larvami i housenkami, slimáky a loví i myši.

iZdroj fotografie: Peter O’Connor aka anemoneprojectors / Creative Commons / CC BY-SA

Co ještě vědět

Straka je velmi plachá, ale také inteligentní. Ke svému hnízdu se přibližuje pomalu a opatrně. Při lupu na poli pracují straky samostatně, ne v hejnech jako třeba špačci. Takže zatímco hlídač vyhání jednoho ptáka, na jiném místě si další straka v klidu pochutnává.

Proč ji nevyhánět

Straka je velice užitečná. Na zahradě sebere mnoho škodlivého hmyzu (díky své velikosti mnohem více, než drobné ptactvo). Neprokázalo se, že by měla podstatný vliv na úbytek dalších zpěvných ptáků díky ničení hnízd. Není to hlavní součást jejího jídelníčku. Mnohem větší škody vám na zahradě udělají například špačci – naučte se, jak je vyhnat.