Dodejte paprikám dostatek živin, aby bohatě kvetly a úspěšně nasazovaly plody. Ideální je touto dobou hnojení ve formě postřiku.
Papriky najdete snad v každém českém skleníku. Jejich úroda záleží na mnoha faktorech, především na tom, jakou péči sazenicím dopřejete. Jde o zeleninu náročnou na živiny, hnojení paprik byste tedy měli věnovat dostatek pozornosti po celé vegetační období. V době, kdy papriky kvetou a nasazují plody, jim prospěje postřik s kyselinou boritou. Díky ní budou keře lépe přijímat živiny z půdy, budou vitálnější a hlavně bohatě pokvetou.
Jak na hnojení paprik kyselinou boritou
Hnojivo z kyseliny borité prospěje paprikám především v období květu, používat ho ale můžete i kdykoliv později. Jeden gram kyseliny borité rozpusťte v malém množství horké vody (ve studené vodě je špatně rozpustná) a získanou směs poté rozřeďte deseti litry vody. Hotovým roztokem vydatně postříkejte všechny sazenice. Celý proces můžete zopakovat dvakrát až třikrát za celou dobu kvetení. Hnojení paprik provádějte vždy brzy ráno nebo večer, vždy s alespoň desetidenním rozestupem. Bohužel však musíte spoléhat na staré zásoby tohoto prostředku, aktuálně již není volně k dostání.
Při hnojení paprik nesmí chybět draslík
Jakmile se na paprikách začnou objevovat první malé plody, je vhodné hnojivo obohatit o další látky, konkrétně o fosfor a draslík. V horké vodě rozpusťte 20 g superfosfátu a směs rozřeďte v 10 litrech vody. Do odstátého roztoku poté přidejte 10 g síranu draselného (při hnojení paprik nepoužívejte jinou formu draslíku, např. draselnou sůl, jsou citlivé na chlór, který obsahuje). Hotovým hnojivem stříkejte keře jednou týdně vždy ráno nebo večer.
Papriky vyžadují pravidelnou péči
Samotným hnojením však péče o papriky nekončí. Rostliny pravidelně kontrolujte, zda je nenapadli škůdci – v oblibě je mají především mšice nebo molice. V takovém případě rychle zasáhněte, pomůže vám například podomácku vyrobený postřik z kopřivy nebo česneku. Nezapomínejte na prořezávání paprik a zaštipování nadbytečných květů, které je třeba provádět v době, kdy již začaly dozrávat první plody. Rostlina tak bude mít víc síly a nebude se vysilovat tvorbou plodů, které by již stejně nestihly dozrát.