Rajčata porostou i bez zalévání: „Dělám to už roky, vnoučata mi je trhají od ruky,“ tvrdí zkušený zahradník Jaroslav

Rajčata jsou oblíbenou a všestrannou zeleninou, kterou lze pěstovat na zahradě i na balkoně. Domácí zeleninová zahrádka vám umožňuje mít na dosah ruky čerstvé produkty bez škodlivých chemikálií. Co se však stane, když je zapomeneme zalít nebo potřebujeme na chvíli odjet? Lze vůbec rajčata pěstovat bez pravidelného zalévání? Kupodivu ano – ale musíte vsadit na ten správný způsob výsadby. Své o tom ví náš čtenář a vášnivý zahrádkář Ing. Jaroslav Chromý, který se rozhodl podělit o svou taktiku pěstování, se kterou má dlouholetou zkušenost.

Vyzkoušejte si malý experiment

Tentokrát se s námi o svůj návod podělil čtenář Jaroslav. „Milá redakce. Po přečtení několika článků o zalévání rajčat, které jsem objevil na vašem webu, jsem se rozhodl podělit o svůj vlastní způsob zalévání, jehož intenzita je téměř nulová. Snad se Vám bude líbit, případně ho můžete zveřejnit.“

A co tedy doporučuje? „Určitě i vy máte letos sazenice, kterým se příliš nedaří a jdou zralé tak nanejvýš do kompostu. Tak proč je nezkusit ještě na poslední chvíli neoživit? Pro vytvoření ideálního prostředí vykopejte v zemi jámu a přidejte do ní půl kbelíku kompostu, hrst dřevěného popela a stejné množství granulovaného slepičího hnoje. Vše důkladně promíchejte s půdou. Poté do jámy nalijte 5 litrů vody a přidejte 1 gram manganistanu draselného. Rajčata (pokud jich máte více) vysazujte ve vzdálenosti 60 až 70 cm od sebe. Pro balkonovou výsadbu si pak připravte nádoby hluboké alespoň 40 cm.“

Proč to funguje

Prozradil nám také, v čem tkví tento trik. „Díky této metodě jsou rostliny rajčat odolnější a schopné přežít i ve velmi náročných podmínkách, včetně situací, kdy z nějakého důvodu nedostávají dostatek vody. Tato metoda se proto osvědčuje zejména během vlny veder a sucha. Další skvělou podporou jejich vývoje je aplikace zředěného kopřivového hnoje ve formě postřiku.“

iZdroj fotografie: Freepik

Dodává i další podrobnosti. „A proč? Protože zvyšuje koncentraci oxidu uhličitého, který spouští aktivní fotosyntézu. Díky tomu rajčata rychleji rostou a plodí hojněji. Osvojíte-li si tento přístup, můžete se rok co rok těšit z bohaté úrody. A během příštího jara a léta takto můžete vysadit všechna rajčata – budete totiž vědět, že ta trochu práce navíc rozhodně stojí za to…„

Jak na hnojivo z kopřiv

Kopřivy jsou běžně považovány za invazivní plevel. Pro půdu a rostliny jsou však nesmírně prospěšné díky vysokému obsahu základních živin, jako je dusík, draslík, vápník, hořčík a železo. A právě využitím těchto živin můžete vytvořit přírodní a cenově výhodné hnojivo, které podporuje zdravý růst rostlin ve všech ohledech. A jak na to? „Ze všeho nejdříve nasbírejte dostatečné množství čerstvých rostlin kopřivy. Nejlepší je sbírat ty v počátečních fázích růstu – tedy předtím, než vykvetou nebo se vysemení. Ale v nouzi postačí jakákoliv kopřivová nať,“ tvrdí Jaroslav.

iZdroj fotografie: Pixabay

„Poté naplňte dostatečně velkou nekovovou nádobu vodou (nejlépe dešťovou nebo nechlorovanou) a nakrájejte nebo nastříhejte kopřivy na menší kousky. Díky tomu se živiny snáze vyluhují do vody. Nakrájené kopřivy vložte do nádoby s vodou. Poměr by měl být přibližně 1 díl kopřivy na 10 dílů vody. Směs promíchejte, aby byl plevel zcela ponořený. Nádobu poté zakryjte víkem nebo prodyšnou látkou, aby se do ní nedostaly nečistoty a škůdci a vše nechte kvasit asi dva až tři týdny. Během této doby proběhne fermentace, při níž se do vody uvolní živiny,“ pokračuje Jaroslav.

Jak hnojit rajčata kopřivami

Každých několik dní směs promíchejte, abyste podpořili proces kvašení a zabránili růstu nežádoucích bakterií. Během kvašení můžete zaznamenat silný zápach, což je normální. Po dvou až třech týdnech ovšem zápach zmizí a na hladině se také přestane tvořit pěna, v tuto chvíli tekutinu sceďte a použijte jako hnojivo bohaté na základní živiny. Nařeďte ho vodu (pro zálivku v poměru 1:10 a pro postřik v poměru 1:15) a aplikujte na rajčata každých 14 dní.