Maliny se odvděčí obrovskými plody, stačí jim na podzim podat hořčík

Maliny jsou díky své zářivé barvě, sladkokyselé chuti a nesčetným možnostem kulinářského využití oblíbeným doplňkem zahrad a kuchyní po celém světě. Aby vás však vždy potěšily maximální úrodou, potřebují hořčík, který se aplikuje na podzim.

Něco málo o malinách

Maliny (Rubus idaeus) jsou vytrvalé rostliny, které patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a daří se jim v různých klimatických podmínkách. Jejich plody jsou známé jemnou, dutou dužinou a mají různé barvy. Bývají červené, zlaté (žluté) a černé (černé plody dává odrůda Rubus occidentalis ‚Black Jewel‘). Pro optimální růst a produkci plodů však vyžadují specifické podmínky.

• Dobře odvodněná půda: Maliny potřebují dobře odvodněnou půdu, která zabrání hnilobě kořenů a dalším chorobám.
• Sluneční světlo: Malinám se daří na plném slunečním světle, které podporuje kvetení a tvorbu plodů.
• Pravidelná zálivka: Důsledná a rovnoměrná zálivka je nezbytná, aby bobule neuschly a nescvrkly se.
• Půda bohatá na živiny: Maliny jsou náročné na výživu a potřebují dostatek základních živin, aby vytvářely větší a sladší plody.

Úloha hořčíku při růstu malin

Hořčík je základní makroživinou pro všechny rostliny a ani maliny tedy nejsou výjimkou. Hraje klíčovou roli v několika důležitých funkcích rostliny, které mají přímý vliv na velikost a kvalitu plodů:

• Fotosyntéza: Hořčík je hlavní složkou chlorofylu, zeleného barviva, které je zodpovědné za fotosyntézu. Fotosyntéza je proces, při kterém rostliny přeměňují sluneční světlo na energii a vyrábějí cukry, což je klíčový krok ve vývoji plodů.
• Příjem živin: Hořčík pomáhá rostlinám přijímat další důležité živiny, jako je fosfor a železo. Maliny tak dostávají vyvážený přísun živin.
• Aktivace enzymů: Hořčík se podílí na aktivaci mnoha enzymů, které regulují různé růstové procesy včetně vývoje plodů.
• Zvýraznění chuti: Dostatečné množství hořčíku může přispět ke sladší a aromatičtější chuti malin.

iZdroj fotografie: Freepik

Jak dodat maliníkům hořčík

Hořčík lze aplikovat v různých formách, nejčastější však mívá na našich zahradách podobu epsomské soli (síran hořečnatý) nebo dolomitického vápna. Výběr zdroje závisí na potřebách vaší půdy a na vašich preferencích. U epsomské soli je běžná dávka 1 až 1,5 kilogramu na 10 metrů čtverečních. Dolomitické vápno se často používá v dávce 3 kilogramů na 10 metrů čtverečních. Při aplikaci dbejte na rovnoměrné rozdělení a vyvarujte se přímého kontaktu s malinovými stonky. A pomoci mohou i banánové slupky.