Otravný plevel se dá skvěle využití jako luxusní hnojivo, pokud víte, jak na to

Vše, co aktuálně nevyužijeme, máme tendenci považovat za plevel. Leckdy jde tato posedlost dokonce tak daleko, že mátu (kterou všude jinde vítáme) likvidujeme kupříkladu z hrachového pole s nezvyklou úporností, protože na něm zkrátka nemá co dělat. Dnes se však zaměříme na skutečné plevely, jako je například pampeliška, jetel apod. Jak je ze zahrady vyhnat jednou provždy nebo je naopak využít?

Obdělávejte, ovšem pouze z mírou

Výskyt plevelů je často vázán na místa, kde byla půda na zahradě nedávno nějakým způsobem narušena. Možná to nevíte, ale semena mnohých rostlin dokáží přežívat i poměrně hluboko po dlouhou řadu let a aktivují se teprve ve chvíli, kdy je nějakým zásahem posuneme blíže k povrchu půdy. Pokud tedy narušení půdy minimalizujete, přestanou pro vás být problémem.

iZdroj fotografie: Pixabay

A pokud se tomu nelze z nějakého důvodu vyhnout, pak s možnou katastrofou počítejte už předem a upravovaný prostor opatřete kvalitní vrstvou mulče. Ten prorůstání plevelů účinně zabrání a vy jako bonus získáte pozemek, o který se téměř nemusíte starat. Vystačíte si jen s vhodnou a dostatečnou zálivkou pěstovaných plodin.

Vytrhaný plevel nepatří vždycky na kompost

Může to vypadat na první pohled jako rozporuplné tvrzení. Plevel přece škodí půdě, nebo ne? To je sice pravda, ale jen ve chvíli, kdy v ní roste a odebírá živiny okolním rostlinám. Tak proč tuto skutečnost neobrátit v náš prospěch a trochu živin plodinám naopak nevrátit? Udělejte to jednoduše a vytrhaný plevel neodnášejte na kompost ani do popelnice, ale rozhoďte ho mezi rostliny. Nemusíte se bát, většina rostlin není schopná znovu zakořenit a nedojde ani k vysemenění, tedy pokud jste nenechali semena dozrát.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pokud chcete mít skutečnou jistotu, pak vytrhanou nať důkladně posekejte nebo nastříhejte (dle možností vašich zahradních pomocníků). A pokud to podmínky dovolí, pak lze plevely i posekat. Tím zabráníte jejich kvetení a minimalizujete škodlivost, aniž byste je museli pracně vytrhávat. A jak často se k tomuto kroku uchylovat? Zkušení zahradníci ho doporučují jednou za měsíc. Ne všech plevelů je však nutné se zbavovat. Některé můžete i využít třeba v kuchyni nebo pro jejich léčivé účinky.

Pakmín vypadá trochu jako mrkev a láká užitečný hmyz

Naším prvním tipem je morač alias pakmín větší (Ammi majus). Často roste podél plodů nebo v trochu divočejších koutech zahrady, které jsme ponechali tak trochu jejich osudu. Není příliš invazivní a pokud ho necháme růst, může nám dokonce i prospět. Přitahuje totiž užitečný hmyz, zejména slunéčka sedmitečná a parazitické vosičky, jež dokáží zredukovat některé škodlivé druhy hmyzu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jetel dodává do půdy cenný dusík

Máte na zahradě plochu, která jen tak bez užitku leží ladem? Pak ji nechte bez obav zarůst plevelem. Ideální je jetel plazivý (Trifolium repens). Jeho listy se zavděčíte mnoha domácím zvířatům od papoušků až po morčata. A ty úplně mladé se hodí i do salátů určených pro lidi. Patří ovšem mezi agresivnější plevely, takže dejte pozor, aby se vám nerozšířil tam, kde ho určitě nechcete.

iZdroj fotografie: Unsplash

Pampelišky jsou na zahradách velmi vítané

Velmi rychle se množí, a proto jim řada zahrádkářů nemůže přijít na jméno. My vás však naučíme využít tuto jejich vlastnost ve váš prospěch. Máme na mysli samozřejmě pampelišku lékařskou (neboli obecnou), známou také pod názvem smetánka (Taraxacum officinale). Můžete ji využít v salátech i při přípravě teplých jídel. Z květů pak lze vyrobit chutný med.

iZdroj fotografie: Unsplash

Na vaši zahradu navíc láká opylovače v čele se včelami a její kořeny dokáží prorůst zeminu opravdu do značné hloubky. A to je dobře, protože pomáhají s transportem živin a zároveň ji provzdušňují. Na záhoncích se jí tedy bez uzardění zbavte, ale všude jinde by byla její likvidace skutečným hříchem. Můžete totiž své zahradě více ublížit než prospět.